Název: Hadí spirála 

Počet stran: 280

Autor: Christy Radeke 

Vydavatel: Fragment

Série: Mayské proroctví #2

Rozhovor s autorkou: Zde
Orig. název: The Serpent's Coil

Caity se vrací domů s úspěšně splněným úkolem. Dokázala konferenčním hovorem povznést mayský kalendář, kterým se nyní mladí řídí. Než si ale stačí odpočinout a vzpamatovat se ze zrady, kterou utrpěla, rodiče ji nutí si vybrat školu. I když je to nyní to nejmenší, co ji zajímá, vybere si školu, díky které může cestovat. Na pomoc si vezme svou nejlepší kamarádku Justine, kterou jen tak náhodou rodiče pustí. Během vypracovávání úkolů na „výletu“ do Číny se dozvídá informace o tom, že její poslání čeká největší úkol: svrhnout Fraternitas. Stačí tohle a svět bude opět v té správné pozici pro posun. Caity je mladá a s něčím takovým nemá zkušenosti. Zvládne to? V sázce je mnohem víc, než životy přátel…

Papírek přikývne a pak mi skočí na klín, stočí se do klubíčka a tvrdě usne. Alex se na mě podívá. „Uvědomuješ si, že jsme právě vedli velice sofistikovaný rozhovor s opicí?“

Děj navazuje přesně tam, kde Zápas o osud lidstva skončil. Ti, kteří četli první díl pozorně si uvědomí, že autorčin styl se jaksi rozrostl a obohatil o něco zcela nového. Dala větší prostor samotnému příběhu a dokázala ho povznést a zlepšit. Nepůsobí to už tak moc pohádkově, ale autorka knihu okořenila o napětí, ještě větší dávku dobrodružství a hlavně, akci! Na rozdíl od dílu prvního, se podíváme na mayské chrámy, do jeskyní a do, námi milované, americké školy.

Celá kniha na mně působí až moc klišovitě. Narazíte na ně během celé knihy snad pětkrát? Nebo i vícekrát? Je to těžké spočítat… Je možné, že by rodiče pustili šestnáctiletou holku někam do Jižní Ameriky pouze se svou kamarádkou a opičkou, která umí skládat origami? Caity musí svrhnout Fraternitas, které vládne stovky let a nikdo toho nebyl schopen.  Je jedinou vyvolenou, která spojí lidstvo v jedno a sama přichází na symboly nerozluštěné léta. No řekněme si, tohle zvládne přeci každý šestnáctiletý člověk! Další věci jsou věci okolo vesmíru a rezonancích, lidských magnetických polích a věci tomu podobných. Chápu, že bez toho by se to neobešlo, ale často jsem měl nutkání tyhle pasáže prostě přeskočit, protože jsem tomu skoro vůbec nerozuměl a myslím, že se to nezmění ani teď. Tohle bylo na můj mozeček prostě moc…

Paradox ale je, že kniha je přesto strašně čtivá a vtipná. Docela často se Vám bude na tváři rozlévat úsměv při popichování, nebo hláškách jednotlivých postav. Mohu konstatovat, že jich tam až tak moc není, takže nehrozí ztracení v ději. Přeci jen, je to dosti lehké čtivo a na odreagování od všedního světa velice vhodné. K tomu se přihodí trochu té záhadné mayské historii a příběh jako ušitý na míru.

Táta se neudrží a vyhrkne: „Ale my chceme říct, že se nám líbí…“ Zakryju si uši rukama jako malé děcko a dělám: „Lalala, tralala!“ dokud se nezačnou usmívat.

Kdybych si měl vybrat oblíbenou postavu, nedokázal bych se rozhodnout. Nemohu říci, že jsou špatné, ale nejlepší by byl asi Alex. Caity je hlavní hrdinka, která je chytrá, mladá a pohledná. Ale přijde mi tak nějak dokonale. Až moc. Vše umí a hlavně, udělá vše, co po ni Rada chce. Často si tak při čtení říkám, že mi přijde Caity jako člen sekty. Vše, co se ji řekne udělá a i když se chce ptát „proč“, nezeptá se. Alex je mi více sympatičtější už jenom tím, že není tím hlavním orgánem celé operace a nemusíte se chovat tak… zvláštně, jako hlavní hrdinka.

Hadí spirála je poslední díl o Caity. Jak to tak bývá, kniha – a celá série – skončila tak, jak se dalo očekávat. Hadí spirála je oddechové čtivo, které zaujme nejen tématikou, ale svým zábavným stylem a hláškami. Mnozí knihu odložili po první knize, ale mohu říci, že Hadí spirála je o trochu lepší a hlavně čtivější. Autorka se s každou knihou zlepšuje, takže jediné, co nám stačí dělat, je čekat na další knihu, kterou autorka určitě vypiluje do dokonalosti!