Fantasy

Review: Alchymista

září 29, 2012


Název: Alchymista
Počet stran: 400
Autor: Michael Scott
Vydavatel: Knižní Klub
Série: Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela #1
Orig. název: The Alchemyst

Josh a Sophie jsou obyčejná dvojčata, která si chtějí během prázdnin vydělat na první auto. Josh si najde práci v malém knihkupectví u manželů Flemingových a jeho sestra v kavárně naproti přes ulici. Jednoho dne se jim změní celý život, když se v ulici objeví podivné auto s ještě podivnější posádkou. Jsou svědky kouzelnického souboje o starodávnou knihu kouzel, která má nevídanou moc. Obsahuje totiž všelijaké návody a postupy popisující mimo jiné výrobu zlata z běžných kovů nebo elixír mládí. Není divu, že po ní touží chamtivý Dr. Dee, který se spojil se starší nesmrtelnou rasou, jež zemi vládla dávno před příchodem lidí. Dr. Dere zaútočí na Nicka Fleminga, který ale není jen ledajakým obchodníkem, ale především strážce tajemství knihy kouzel a také alchymista v jedné osobě. Dvojčata se mu popočátečním šoku snaží pomoci ubránit knihu ale nakonec marně. Dee si odnáší nejen pro co přišel, ale také unáší alchymistovu ženu Perenelu. Naštěstí Josh v boji vytrhne z knihy nejdůležitější část pro rituál, který by umožnil návrat nesmrtelných na zemi a tím uvrhl lidstvo do jejich otroctví ne-li hůře. Dvojčata se tak dostávají do nebezpečí, protože Dee bude chtít získat i zbylé stránky a on nenechává svědky. Nicolas Flamel, což je Nickovo pravé jméno, proslulý alchymista, který se narodil před více než sedmisty lety odvádí sourozence do domnělého bezpečí v království bohyně Hekate. Na cestě se k nim připojí starověká válečnice, která sice patří k upíří rase, ale prokáže naprosto svoji loajalitu. V Hekatině říši se dvojčata dovídají, že jim Nick neřekl úplnou pravdu. Existuje věštba, která mluví o velkém boji mezi dobrem a zlem o stávající uspořádaní světa, do kterého se zapojí dvojčata, slunce a měsíc, která jedno jsou a boj rozhodnou. Náhodou má Josh čistě zlatou auru a Sophie čistě stříbrnou. Nick přesvědčí sourozence, aby nechali Hekate, bohyni tří tváří, probudit jejich magickou sílu, protože čím dál víc věcí nasvědčuje tomu, že oni jsou dvojčata z proroctví. Bohužel Dee už to ví také a ve spojení s dalšími dvěma nesmrtelnými napadne Hekatinu říši, a tak Hekate stihne probudit pouze Sophiiny schopnosti. Josh si připadá méněcenný a hlavně zrazený, protože Nickovou vinou ztrácí nejbližšího člověka ve svém životě. Sophie totiž není tím čím bývala, protože probuzení způsobilo, že se mnohonásobně zvýšila její schopnost vnímat věci z okolí, což se neumí vypnout. Naneštěstí není čas, aby ji to Hekate naučila, jelikož její království je zničeno a propadá se zpátky do nicoty, ze které vzešlo. Pod alchymistovým vedením utíkají na jih k čarodějnici, která ovládá jeden z nejdůležitějších živlů-vzduch. Shodou okolností je to i babička starověké upíří válečnice, která naučí Sophii vše, co umí a nakonec jim pomůže utéct prostřednictvím kouzelných zrcadel, jelikož i zde je dostihne Dee se svojí armádou mrtvých. (
P.S.: Tohle je oficiální anotace)


Nikolas Flamel… Bájná postava v historii, která podle pověstí nalezla návod na elixír mládí. Jenže po jeho smrti byla hrobka prázdná. Je pravda, že žije? Možná, že se prochází kolem nás a vůbec si toho nejsme vědomi…
Příběh se odehrává na více místech, které se s každou knihou mění. Právě v prvním díle: Alchymista, se bude příběh odehrávat v San Franciscu. Už svým názvem kniha dokáže zaujmout. To ještě ale nevíte, co si pro Vás autor připravil…
Sourozenci: Josh a Sofii prožívají svůj život stejně, jako každý teenager. Dokud se Josh dozví o tom, že je jeho zaměstnavatel v knihkupectví osoba, která by měla být více jak 7 století mrtvá. Joshovi se ale podaří při přepadení Johnem Dee vyrvat poslední stránky, které obsahuji na dokončení rituálu, aby se na svět dostali Temní pánové. K tomu všemu se nějak připlete Sofii a Flamelova manželka: Perenela. To vše se smísí dohromady a máme skvělý a akční příběh!
Kromě akce se zde také dočkáme napětí a velice zamotané zápletky. Josh a Sofie jsou dvojčata. Dvojčata, o kterých mluví pradávná věštba mága Abraháma (rozhodně tohoto človíčka znáte). Byl to právě on, kdo je nejvíce zahalen tajemstvím a i když žil na Danu Talis, dokázal vidět budoucnost přesně, jak následovala. On byl ten, kdo předpověděl vše, co se stalo a co se stane. On je autorem kodexu s věštbou.

„Exkalibr lehce pronikl do dřeva a Dee ho zarazil hluboko až po jílec meče.“ – str. 267

Nikolas a jeho choť dovedou dvojčata k Hekaté. Ženě tři tváří, kterou jsem si hned oblíbil. V průběhu dne se mění. Ráno je z ní mladá dívenka, odpoledne je z ní dospělá žena a večer je starou babičkou. Vše se ale rozvine jinak, než si Nikolas představoval a vše nabere opět rychlé obrátky.
Ze začátku se může zdát, že se jedná o klasickou fantasy. Dvě děti se dozví, že jsou vyvolené, aby svět zachránily. Naučí se ovládat magii a jednou ranou zabijí úhlavního nepřítele. Toto dílo takové ale není. Nikdy nevíte, co se může stát a kdo se ke komu připojí. Hlavní hrdinové přecházejí na stranu zla, zlí na stranu dobra a vše se začne pomalu zamotávat a stávat důležitějším. Může se vám zdát, že je příběh akční pořád a stále se tam něco děje a vy nemůžete vydechnout. Vše je pěkně promyšlené a akce se střída s poklidnými částmi. Bohužel i v této knize se občas najde nějaká ta slabší nebo nudnější část. V jaké knize se takovéto části ale neobjeví, že?
Nejen, že autor vymyslel příběh o dvojčatech, která jsou vyvolená k tomu, aby se naučila ovládat živly a zachránit svět, ale také do příběhu zasadil něco, co mám v oblibě a myslím, že nejsem jediný. Do děje totiž zasadil jak historické postavy, tak události, bohy, nebo jiné osoby z mytologie, pověstí… Právě těmto postavám přisuzuje např.: Velký požár v Londýně, za který mohl John Dee při chytání Nikolase. Tyto historické postavy se do příběhu náramně hodí a nedokáži si představit, kdyby v knize měli vystupovat jiné postavy. Bez nich by kniha určité ztratila jakýsi šmrc, bez kterého by to trochu drhlo.   
Abych to mohl shrnout, polovina knihy se točí o zjišťování, kdo dvojčata vlastně jsou. Co dokážou a zda mají vůbec Nikolasovi a jeho choti věřit. Druhá polovina se chytá toho, aby se dvojčata naučila ovládat jednotlivé elementy rychleji, než John Dee najde Joshe, sebere mu stránky kodexu a na svět přivede Starodávné bytosti, které se snaží obnovit svou moc.   
Styl, kterým autor píše se mi velice zamlouvá. Děj je promyšlen již od okamžiku, kdy se s dvojčaty setkáme až po otevřený konec, který bude končit velice. Autor si vše promyslel a nenechal jediné volné místo, kterého bychom se mohli chytit a předvídat, co se bude dít dále. Dialogy nejsou přeplácané a při akcích se autor vžije do situace a vše popisuje, jako kdyby sám v určitých okamžicích byl.
Jestli váháte a chcete si přečíst něco ještě neokopírovaného stylu Pán prstenu, sáhněte pouze a jedině po Alchymistovi. Čeká na Vás něco zcela nového a pěkného, co se stane po pár kapitolách pro Vás stane závislé a vy si budete muset přečíst další knihy.



Česká literatura

Interview: Martina Wolfová ~ "Česká Barbara Erskinová"

září 26, 2012


Někteří z čtenářů blogu Tě určitě neznají. Mohla by ses nám představit? 
Mé civilní jméno je Martina Szerudová, narodila jsem se ve znamení Štíra v roce 1979 a mám manžela a 3letého syna Ondřeje. Po absolvování všeobecného gymnázia v Českém Těšíně, jsem strávila 6 nádherných let na Slezské univerzitě v Opavě, kde jsem se věnovala studiu oboru historie-muzeologie. V současné době pracuji ve společnosti Fermat CZ, kde obchodujeme kovoobráběcí a tvářecí stroje. 

Jak jsi se vlastně dostala k myšlence, že napíšeš knihu? 
Nevím, kdy přesně jsem si usmyslela, že budu psát, ale mé první literární pokusy započaly někdy kolem mých 13 let. Pamatuji se, jak jsem ručně sepisovala někdy kratší, jindy delší, příběhy, v nichž jsem se snažila reflektovat své zážitky, emoce a zkušenosti. Psala jsem je do sešitů a většina je už dávno pryč, ztracená někde v propadlišti dějin. Tři ze svých „románů“ z dob před mými 18. narozeninami mám doma schované, a občas, když se chci pobavit a zavzpomínat si, tak se k nim vracím :-)
Když jsem pak jednou jela večer z univerzity vlakem z Opavy domů a sledovala okolní setmělou krajinu, políbila mně múza a počastovala scénou, kterou začíná Prokletí ohně. K tomu se připojila má záliba v historii a tajemnu, a já začala spřádat příběh života Cory a lady Christabel.

Byla kniha Prokletí ohně tvým prvním dílem, nebo tomu něco předcházelo? 
Vlastně jsem odpověděla už výše. Jisté literární pokusy tu byly, psala jsem však hlavně pro sebe a do „šuplíku“. Prokletí ohně je prvním příběhem, u kterého jsem usoudila, že by třeba mohl potěšit i někoho dalšího. Takže ano, je mým prvním opravdovým dílem.

Pomáhal ti při psaní někdo? 
Při psaní mi nikdo nepomáhal. No možná kamarád Google :-)) První verzi četl kamarád a kolega z univerzity Standa, který sám píše, a pak ještě jedna má dobrá kamarádka Táňa, která mi posloužila jako testovací čtenářka pro druhou, již upravenou verzi. Znám ji už hodně dlouho a je to človíček, který mi umí říct do očí i názor, o němž ví, že se mi nebude líbit. Navíc se umí skvěle vcítit do ostatních lidí, takže i do postav mého příběhu. Hodně mi pomohla a je také její velkou zásluhou, že je Prokletí ohně takové, jaké je :-) A nesmím zapomenout ani na připomínky a doporučení paní redaktorky Jenny Nowak.

Chystáš nějaké pokračování Prokletí? 
Ne nechystám. Pro své čtenáře mám už připravené další dva příběhy, které jsou spolu úzce spjaty, na Prokletí ohně však nenavazují.  

Někteří dobře vědí, že pořádáš besedy. Mohla bys nám poskytnout echo, kde se budou v nejbližší době konat, nebo to ještě není tak zcela jasné? 
Zrovna 22.9.2012 se konalo autorské čtení v Českém Těšíně. Další jsem připravila ve spolupráci s Regionální knihovnou v Karviné na 2.10. v 17:00. Všichni jsou samozřejmě srdečně vítaní:-)
Mám rozjednáno i čtení v Bohumíně, a chystám se oslovit i knihovnu v Ostravě, zda by byl zájem o čtení i v krajské městě:-)
Věřím, že je to teprve pár čtení z mnoha.

Mohla bys nám poskytnout exkluzivní ukázku z tvého dalšího díla, nebo aspoň nastínit, o co tam jde? :) 
Jde o příběh, v němž hlavní roli hraje opět zlý „osud“, s nímž se musí prát mladá dívka jménem Saffron. Stejně jako Prokletí ohně obsahuje kniha prvek prolínání časových rovin, tajemno a také tajemství, jež je třeba rozluštit. Přidala jsem tentokrát ale trochu více prvků fantasy, a kniha je možná o malý kousek drsnější, než Prokletí ohně.

Ukázka:
     Její auto objevil mezi borovicemi kousek od jezera Crystal Lake. Noc byla jasná a chladná. Nebe bylo čisté a hvězdy ho zdobily jako démanty. Zaposlouchal se do vibrací Saffroniny energie, a rychle ji našel.
     Seděla na břehu jezera v malé zátoce, která byla krytá lesem tak dokonale, že se k ní dalo dostat, pouze pokud ji člověk znal. Objímala se pažemi, aby se alespoň trochu chránila před nočním chladem a vzlykala. Bosé nohy si třela jednu o druhou, aby se zahřály.
     Na hladině jezera se třpytily odrazy hvězd a o vlnky, které ji čeřily, se lámal měsíční svit. Kolem bylo naprosté ticho, které jen občas přerušil zvuk šplouchnutí. V dálce zaslechl sovu.
     Zhmotnil se jen pár kroků od ní, ale nepřibližoval se, aby ji znovu nepolekal.
     Spatřila ho téměř okamžitě. Prudce se vymrštila a couvala před ním, dokud nenarazila do balvanu, který ležel na břehu za ní. Dosahoval jí ke kolenům a Nakir si jen na moment představil, jak na něm Saffron asi v letních dnech sedává a nastavuje tvář slunci.
     „Nepřibližuj se!“ přikázala mu vystrašeně a snažila se přestat plakat.
     „Nikdy bych ti neublížil, Saffron,“ promluvil klidným hlasem.
      „Za celou dobu, co tě znám…“ pokračoval, ale zarazil se, když si všimnul, jak jí pohledem probleskl záchvěv poznání.
     Než se nadál, přistoupila k němu a vší silou mu vyťala políček. Pak zase rychle ustoupila, jak se polekala toho, co právě udělala.
     Nakir se hněvivě zamračil. „Takhle vypadá tvůj vděk? Mám dojem, že jsem tě před chvílí zachránil před docela zajímavě strávenou nocí,“ řekl ironicky.
     Nervózně si olízla rty, než promluvila. „Nevím, kdo, nebo co jsi. Ale vím, že mě už několik dní sleduješ. Tedy teď už vím, že jsi to ty, předtím jsem si myslela, že…“ vyhrkla, hlasitě se nadechla, aby dál dotčeně pokračovala: „Sledoval jsi mě. Všude a pořád. Napřed jsem si myslela, že blázním, když mám pocit, že je někdo pořád se mnou, ale byl to správný instinkt. Slídil jsi za mnou. Tu facku sis zasloužil.“
     Hněvivý výraz na jeho tváři vystřídalo pobavení: „Asi jsem si ji vážně zasloužil. Ale dovol mi na svou obranu říct, že pokaždé, když ses svlékla do spodního prádla, zavřel jsem oči.“
     Přitom se na ni přidrzle usmál.
     Sípavě se nadechla, cítil, že její strach se nyní mísí se zlobou. Určitě by ho nejradši nazvala grázlem, nebo sprosťákem, ale bála se.
     „Kdo jsi? A co jsi to udělal s tím mužem?“ zeptala se místo toho váhavě.
     „Zabránil jsem mu, aby tě znásilnil,“ odpověděl jednoduše a chytře přešel její první otázku.
      „Já vím a …děkuji,“ řekla tiše, načež Nakir jen pokývl hlavou, jakože se rádo stalo. „Ale co přesně jsi mu udělal? Myslím, že při tom zešílel…A tvoje oči, když ses na mně pak podíval…Cos mu to ukázal?“
     „Na tom přece nezáleží. Hlavně že je pryč, ne? Pokud se ti tedy jeho společnost přece jen nelíbila,“ neodpustil si sarkasmus.
     Saffron se zamračila. Měla pocit, že brzy omdlí strachy, nebo umrzne, rozhodně ale nestála o jedno ani druhé, pokud by se to mělo odehrát v jeho přítomnosti. Pořád se ho příšerně bála, nedokázala ale zabránit svým myšlenkám, aby jí divoce nevířily v mozku a nedraly se jí na rty formou pro něj možná nepatřičných otázek.     
     „Proč mě sleduješ?“
     Nakir se zatvářil, jakože přemýšlí, než odpověděl: „Jsi zajímavá. Viděl jsem tě jednou v baru a chtěl jsem tě vidět zas. A taky umíš docela zajímavou věc.“
     Saffron sklopila oči k zemi, nedokázala snést ten jeho zkoumavý pohled. A ty oči! Kdo může mít takhle zbarvené oči?
     „Raději bych to neuměla,“ přiznala, aniž tušila proč.
     „To mi došlo, když jsem tě pozoroval,“ řekl vážně.
     Saffron na něj znovu pohlédla: „Řekni mi, kdo jsi. Tvrdíš, že se tě nemusím bát a s tím chlápkem jsi mi vážně pomohl, ale jak ti můžu věřit, když mi tajíš, co jsi.“
     Zabodl se jí tím zeleným pohledem do očí a ona pochopila, že o tom rozhodně mluvit nechce.
     „Je ti zima,“ řekl místo toho.
     Jakoby nestačilo, že mě děsí k smrti, ještě před ním musím stát skoro nahá, prolétlo Saffron nešťastně hlavou.
     „Dej mi chvilku,“požádal ji, obrátil se jakoby k odchodu, ale rychle ji ještě přes rameno upozornil, aby se nelekla. Znělo to trochu posměšně. Pak najednou zmizel. V jednu chvíli tam stál, a pak byl najednou pryč.
     Saffron spadla čelist, a začala se třást ještě víc. Cítila, že už se neudrží na nohou, tak si sedla na chladný kámen, a snažila se ze všech sil alespoň trochu se uklidnit.
     Když se za několik vteřin znovu zjevil, jen kousek vedle ní, zděšeně vyjekla.
     Zatvářil se trochu otráveně a podal jí deku: „Viděl jsem ji ve tvém autě. Zabal se do ní, bude ti tepleji.“
     Chvějící se rukou si ji od něj vzala, a náhodou se přitom dotkla jeho prstů.
     „Jsi teplý,“ vyhrkla překvapeně a okamžitě jí došlo, jak pitomě to vyznělo.
     Zatvářil se překvapeně, pak se ale jen uchechtl: „Považovalas mě za upíra?“
     Když němě přikývla, rozesmál se na celé kolo.
     Jeho smích byl nádherný, mnohem krásnější, než jakýkoli zvuk, který ve svém životě poznala. Když se smál, nevypadal vůbec hrozivě…
     „Když nejsi upír, tak co jsi? Umíš mizet a pohybuješ se hodně rychle,“ ukázala na deku, do které se zabalila, než pokračovala: „Umíš být neviditelný. Umíš házet lidmi, aniž by ses jich dotkl, a to, cos udělal s těma očima…“
     Nakir se přestal smát a s každým jejím dalším slovem se víc a víc mračil. Už zase naháněl hrůzu.
     „A jsi nádherný,“ přiznala rozpačitě.
     „A proto si myslíš, že jsem upír? Už jsi někdy nějakého potkala?“
     „Ne, ale takhle nějak si ho představuji,“ řekla popravdě a nedovolila mu utéct od tématu:
 „Co jiného bys mohl být?“

Velice záludná otázka: Jaké knihy máš ráda? Romantiku, detektivky nebo fantasy? 
Začínala jsem na historických románech, na základě záliby mojí maminky. Pak jsem četla skoro všechno, co mi přišlo pod ruku. Nyní čtu hlavně fantasy, ale občas sáhnu i po nějaké jiné knize. Pro odlehčení :)

Co děláš ve volném čase, když zrovna nepracuješ, nebo nepíšeš? 
Věnuji se rodině, domácnosti a svým přátelům. A taky propagaci Prokletí ohně :-))

Nějaký vzkaz pro čtenáře blogu? 
Čtěte :-) A pokud máte i literární sklony a touhy, pište :-) Vydáním Prokletí ohně v knižní podobě se splnil můj velký sen. Doufám, že se bude líbit natolik, aby byl první knihou z mnoha :-)
Pokud by vás zajímalo, co se okolo Prokletí ohně děje, jak se vyvíjí má další tvorba, fotky z akcí ap., sledujte www.martinawolfova.cz, nebo mé oficiální FB stránky.
Budu ráda za vaše komentáře, připomínky, názory, doporučení, rady, fotky a prostě všechno, co vás ve spojení s Prokletím ohně napadne, nebo oč se se mnou a ostatními čtenáři budete chtít podělit :-)
A Filipovi děkuji za zájem se mnou tento rozhovor uskutečnit :-) A také za ostatní podporu a pomoc :-)

Já děkuji Tobě Martino za rozhovor a držím palce, ať si Prokletí ohně najde své další čtenáře! :)

Česká fantasy

Interview: Tereza Janišová ~ autorka série Erilian...

září 23, 2012

Dnes Vám přináším rozhovor s fantasy spisovatelkou Terezou Janišovou. :) 


Ahoj. Jestli bych mohl poprosit, představila by ses nám?
Studuju (architekturu), píšu (především fantasy ale nejen to) a tancuju (irské tance). Taky ilustruju, grafičím a cestuju. Nudím se zřídka kdy. Mám slabost pro zvířata. Pro kočky především. Miluju Londýn, koktejly a Mini Coopery.

Jak se máš? :)
Trochu mě škrabe v krku ale jinak fajn ;)

Někteří dobře ví, že jsi vydala první dva díly série Erilian. Chystáš se napsat nějaké pokračování?
Erilian je trilogie a právě pracuju na třetím, tudíž posledním dílu. Erilian – Střípky hvězd.

Střípky hvězd. Velice pěkný název pro knihu. Jak jsi k takovému názvu přišla?
Z kontextu a hraním se slovy ;)

Podporuje Tě v psaní někdo? Necháváš si radit, nebo je to Tvá soukromá záležitost?
V psaní mě podporuje celá rodina i hodně mých přátel. Děda je spisovatel, máma novinářka, babička knihovnice a táta zapálený čtenář scifista a fantasysta, takže mám doma dobré literární zázemí. V průběhu psaní (povídky, knížky nebo čehokoli jiného) mě nikdo nesmí koukat přes rameno. Na to jsem velmi alergická ;) Když ale onu záležitost dokončím, ráda ji nechám „zcenzurovat“ svým rodinným příslušníkům, kteří mi vždy dobře poradí a vychytají mouchy.

Rozhodně pořádáš besedy… Máš nyní nějaké v plánu?
Někdy během podzimu chci provést nějakou tu literární akci v Praze. Termín ani místo konání ještě nejsou jasné, ale určitě to dám všem včas vědět :)

Mohla bys poskytnout exkluzivní ukázku pro čtenáře blogu tvého nynějšího díla?
Jak říkám, nikdy nikomu nenechávám číst nedokončené věci, takže tomuto pravidlu budu věrná i nadále ;) Ale můžete si přečíst kousek z Kouzel na obzoru (druhého dílu Erilianu) ZDE 
 
Psala jsi již před Erilianem nějaká díla, povídky…?
Povídky jsem psala a bylo jich docela hodně, ale nikdy jsem neměla potřebu je publikovat. (první jsem vytvořila v sedmi letech). Buďto jsem je psala jen pro sebe nebo pro svou rodinu a přátele. Takzvaná šuplíková tvorba. Vyšlo mi několik článků v novinách a časopisech, ale to se jednalo spíš o sloupky, fejetony, odborné články atp. Když jsem pak napsala svoji první knížku, řekla jsem si, že už bych se svou fantazií konečně mohla vyjít na světlo ;)

Máš ráda jen fantasy, nebo upřednostňuješ ve volných chvílích i jiné žánry?
Nejsem vyloženě ortodoxní fantazista. Moc mě nebaví klasická středověká fantasy, elfové, trpaslíci a spousta mečových bitek. Libuji si na té tenké hranici mezi fantasy, sci-fi, hororem a dalšími těžko zařaditelnými žánry. Mistr tohoto zvláštního stylu, ze kterého se ráda tetelím, je Neil Gaiman. Jistě, pořád se opakuju a vyzdvihuju ho, ale nemůžu si pomoct. Neil je prostě můj ,milášek´ ;)

Co děláš o volném čase?
Píšu, tancuju, cestuju.

Máš nějakého oblíbeného autora?
Jo, mám :D

Mohla bys poskytnout nějakou radu pro začínající spisovatele?
Nedá se nic dělat, musím se zas vrátit ke Gaimanovi ;) Toho se totiž taky často na tuhle otázku ptají a Neil odpovídá:
„Čtěte. Čtěte hodně. A žijte. Každou chvíli se setkám s opravdu dobrými spisovateli, kteří ale vůbec nemají co říct. Na to já říkám: Oukej, přestaň psát a najdi si nějakou práci, cestuj kolem světa, něco udělej. Nech si zlomit srdce a pak se vrať a napiš něco dalšího. Ale to hlavní, co bych měl lidem říct, je: pište. Hodně lidí, kteří chtějí být spisovateli, si neuvědomuje, že jediný způsob, jak toho dosáhnout, je psát. Všichni spisovatelé doufají v to, že v noci přijdou elfové a dokončí jejich příběhy za ně. Takže musíte psát, musíte věci dokončovat, musíte začínat nové a to je ve skutečnosti ono velké tajemství. Klást jedno slovo za druhým. Slova jsou jako cihly tvořící zdi. Pak dokážete postavit celé paláce.“

A poslední otázka: Chtěla bys něco vzkázat čtenářům?
Hmmm… Erilian na vás čeká v knihkupectví a vzkazuje vám: „Chci Tě a Ty mě můžeš mít.“ ;) 

Děkuji Ti Terko za nádherný rozhovor a držím palce, ať Ti jde psaní od ruky! :) 

Waiting on Wednesday

Waiting on Wednesday

září 19, 2012

Waiting on Wednesday je týdenní meme, pořádané Breaking the Spine. Cílem tohoto meme je vybrat jednu knihu, kterou si chcete přečíst. Já si to ale tak trochu poupravím, že sice články přidávat ve středu budu, ale rozhodně né pravidelně. Vždy se stane, že na něco zapomenu a přes školní rok toho bude až až…


Gjorkové - Tajemství minulosti 
Tereza Benešová 
328 stran, Krigl 

Pod hladinou oceánu leží svět, o jehož existenci nemá lidstvo dodnes, ani ponětí. Dvanáctiletá Nefas o něm už pár let ví, ale teprve dnes nastal čas zařadit se mezi své. Mezi Gjorky. Nefas nechce nic víc, než najít konečně domov, pár přátel a zjistit proč vlastně musela vyrůstat stranou. V novém světě ji ale otevřená náruč rozhodně nečeká a její touha po kamarádech, se v mžiku smrskne na snahu proplout, a být neviditelná. Brzy sice zjišťuje, že pomoc může přijit z míst, odkud by ji nikdy nečekala, ale také, že kdo se ptá, mohl by dostat odpověď o kterou vlastně vůbec nestojí. Vstupte spolu s Nefas do místa, kde je všechno stejně nebezpečné, jako krásné a fascinující. Kde mají všichni svá malá tajemství a odraz minulosti je příliš silný na to, aby se dal jen tak překonat.


Fantasy

Review: Vyvolený

září 19, 2012


Název: Vyvolený
Počet stran: 352
Autor: Marianne Curley
Vydavatel: Jota
Série: Strážci času #1
Orig. název: The Named
Koho z nás neláká možnost změnit minulost nebo ovlivnit budoucnost? Vzrušující kniha pohybující se mezi žánry sci-fi a fantasy nabízí vše, co očekáváme od napínavého románu: mladé sympatické hrdiny (Ethan a jeho kamarádka Isabela), zápletku (zápas mezi Strážci času a Řádem chaosu) i záhadu (identita Ethanových spolubojovníků, strážců času, zůstává jemu i nám skryta). Smyslu celého příběhu se čtenář dopátrává postupně, o to více je však vtažen do dramaticky se odvíjejícího děje, od nějž se jen stěží dokáže odtrhnout.




Fragment

Nakladatelský maraton #1: Fragment

září 16, 2012



Jste velice znudění si jen tak počítat knihy, které máte v knihovničce od jednotlivých nakladatelů? Já taky, nemyslete si. Jenže co kdyby se k tomuto nudnému počítání přidalo trochu legrace a udělal by ses z toho projekt? Doufám, že nebudu sám, kdo se k Nakladatelskému maratonu přidá. ;) Tento projekt pořádá Verča z Books and Smile

Jako první tady máme knihy od nakladatelství Fragment

Celkem mám knih od tohoto nakladatelství dvacet tři. Abych se přiznal, tak většina z této hromady jsou knihy koupené a poslední dobou také knihy recenzní. Jsem samozřejmě velice nakladatelství vděčný, že mi tyto knihy posílá a že mohu právě s nimi spolupracovat! :) 


Kniha, která byla má první je Elyonova země. První dva díly jsou si koupil ještě v době, kdy je Fragment vydával a jako malý jsem je přečetl rychle a těšil se na další díly. Jenže to nějak z mé mysli vymizelo a já časem zapomněl na celý děj. Později jsem si dal re-reading a vše si připomněl + přikoupil další dva díly a momentálně se chystám na ten poslední. Je to taková lehká oddechová fantasy četba a nemohu říci, že patří k těm nejlepším, ale zase ani nejhorším.

Další nejstarší sérii bylo snad Deltora - Lesy hrůzovlády, které jsem si koupil ve výprodeji v Knihcentru. Knihu jsem stále četl a četl a nikdy jsem ji snad nedočetl celou. Nyní jsem se k ní ale vrátil a přečetl ji celou během dvou hodin. Následně jsem si požádal o Deltoru - Jezero prokletí. 

Celá série Percyho Jacksona mě ale okouzlila hned po první knize a já si prostě musel všechny díly dokoupit. Přečetl jsem je okamžitě a vše kolem sebe jsem vypouštěl. Rick Riordan dokázal ve svých knihách dýchat na čtenáře jak historií, tak dobrodružstvím a skvělým příběhem. Jeho první sérii jsem si okamžitě zamiloval a nemohu se dočkat, než si požádám také o další jeho knihy, které budou určitě taktéž zajímavé! :) 

Dále je zde také kompletní série: Letopisy Narnie, které sice nejsou vyfocené, protože jsou tak uloženy, že prostě nejdou vyndat a kdyby se tak stalo, tak se vše, co podpírají zřítí. Tuto sérii jsem si také oblíbil a musel jsem si je koupit, stejně jako první díl Malfurie.  

Recenzních výtisku od Fragmentu v nynější době ještě není moc, ale to se určitě změní! Mezi "recenzňáky" (jak tomu říkám) se může zařadit třeba kniha: Mayské proroctví (recenze)Eragon (recenze) a první dva díly série Lovkyně snů (recenze: I. díl & II. díl), jejíž třetí díl se můžeme dočkat v říjnu roku 2012.  

Lepší pohled na knihy: 


Fantasy

RC Review: Železný král

září 15, 2012


Název: Železný král
Počet stran: 368
Autor: Julie Kagawa
Vydavatel: Knižní klub
Série: Železná víla #1
Orig. název: The Iron King

První díl skvěle hodnocené „young adult“ série s nádechem fantasy. Život šestnáctileté Meghan Chaseové se převrátí naruby, když se dozví, že jejího malého bratra unesly podivné bytosti do kouzelné země Férie. Během záchranné mise se ukáže, že Meghan je dcerou mocného Letního krále a ona samotná je pro mnoho obyvatel říše cennou trofejí. Ve snaze najít bratra se spojí s Ashem, zimním princem a svým nepřítelem, jehož chladná krása, statečnost a skrývaná zranitelnost jsou Meghan čím dál méně lhostejné…


Projects

září 15, 2012

| Účastním se |

Kouzelná knihovnička

Mé knižní série


| Možnost oživení |

Nakladatelský maraton

Autorské šílenství


| Ukončené projekty |

Saga of Darren Shan - reading challenge

Měsíční chvástačka

CooBoo-A-Thon

Letní dumání 2

Srpen - Měsíc blogových komentářů

Waiting on Wednesday

Waiting on Wednesday

září 12, 2012

Waiting on Wednesday je týdenní meme, pořádané Breaking the Spine. Cílem tohoto meme je vybrat jednu knihu, kterou si chcete přečíst. Já si to ale tak trochu poupravím, že sice články přidávat ve středu budu, ale rozhodně né pravidelně. Vždy se stane, že na něco zapomenu a přes školní rok toho bude až až…

Rezistence
Veronica Roth 
352 stran, CooBoo

Jedno rozhodnutí tě může změnit - nebo zničit. Každé rozhodnutí má však své důsledky a po napětí, které vzniklo mezi frakcemi, se Tris snaží zachránit sebe a ty, které miluje. Zápasí s ničivými otázkami o smutku a odpuštění, identitě a oddanosti, politice a lásce.
Iniciační ceremonie Neohroženosti měla být pro Tris dnem oslav a radosti, skončila ale krvavými boji. V myslích a duších frakcí se rozhostil nepokoj, napětí každým dnem narůstá. Tris stojí před výzvou. Aby pomohla sobě a ostatním, musí naplno rozvinout svoji divergenci, i když neví, co všechno tím může ztratit …Žádná volba není bez následků.

Měl to být pro Tris šťastný a slavnostní den, ale všechno dopadlo úplně jinak. Po krvavé tragédii mezi frakcemi vzrůstají konflikty a nad společností se vznáší válka. Tris se musela rozhodnout už jednou – a teď ji čeká další volba. Dřívější rozhodnutí, obavy, zármutek i provinilost, to vše ji teď dostihlo a Tris nezbývá než bez výhrad přijmout svou Divergentní identitu. Dokáže se ale vyrovnat se vším, co to znamená?

Mám něco k této knize připisovat? Rezistenci si jednoduše nenechám ujít a hned, jakmile vyjde si ji v nejbližší době pořídím. Nádherná dystopie, která by se měla nechat minimálně jednou přečíst. Jsem opravdu zvědavý, jak vše dopadne... :) 

Literární deník

Literární deník #2

září 10, 2012


Tak... Propadl jsem i já! Stejně, jako Temnařka jsem se rozhodl zavést si svůj LITERÁRNÍ DENÍČEK. Je pěkné mít přehled, co stihnete za týden napsat, ne? =)

Oč vlastně jde? (Citace z blogu. Proběhla malá úprava)
''Každý den si pro sebe napíšu na čem zrovna pracuji, počet napsaných znaků, dobu, po kterou jsem se věnoval práci a nějakou osobní poznámku. Každou neděli v noci seznam zveřejním...''


Já si to ovšem trochu poupravím pro sebe. Stejně jako Katrinka. Taktéž jako ona nebudu dny vynechávat, protože bych je asi zapomněl. Začnu dělat hodně věcí... Však to znáte :D Každé pondělí budu tyto deníčky přidávat. (Někdy se stane, že už i v neděli večer) Někdy si k článkům přidám své poznámky ;) Takže, kochejte se! :)
P.S.: Doufám, že se tento nápad zalíbí i ostatním a budou také v tomto Temnařčtina projektu pokračovat :) Budu také doufám, že budete psát do komentářů, jak na Vás celý projekt působí a také můžete vložit odkaz na svůj vlastní Literární deníček :)

3.9. 2012
Práce na: Firianovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 7 805/11 594
Čas: 2 hodiny 4 minuty
Pozn.: Je to namáhavé jak na osobu, tak na čas!

4.9. 2012
Práce na: Firianovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 0
Čas: 0 minut
Pozn.: Lenivost…

5.9. 2012
Práce na: Firianovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 0
Čas: 0 minut
Pozn.: Je škola a mě se nechce! :D

6.9. 2012
Práce na: Firianovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 0
Čas: 0 minut
Pozn.: Opět lenivost a mě se (abych se přiznal) nechce. 

7.9. 2012
Práce na: Firianovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 0
Čas: 0 minut
Pozn.: Zítra se k tomu dostanu. Určitě! :)
                                                    
8.9. 2012
Práce na: Firianovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 10 491/17 232
Čas: 3 hodiny 3 minuty
Pozn.: No,konečně jsem dodělal další kapitolu. Já myslel, že při škrtech se počet znaků zmenší a né zvětší!

9.9. 2012
Práce na: Firianovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 0
Čas: 0 minut 
Pozn.: Opět zde vládne nuda... 

Fantasy

Review: Lesy hrůzovlády

září 09, 2012


Název: Lesy hrůzovlády
Počet stran: 128
Autor: Emily Rodda
Vydavatel: Fragment
Série: Bájná země Deltora #1
Filmové zpracováníZde
Orig. název: The Forest of Silence



Kouzelný pás, sestávající ze sedmi drahokamů, kdysi nosili králové Deltory stále při sobě a země byla v bezpečí. Tento Pás nesmírné síly byl však jednoho dne zničen a klenoty ukradeny a ukryty na temných a děsivých místech Deltory. Zemi ovládl krutý Pán Stínů. Znamená to snad, že je Deltora navždy ztracena pod nadvládou Pána Stínů? První díl napínavé edice Bájná země DELTORA.



Literární deník

Literární deník #1

září 03, 2012


Tak... Propadl jsem i já! Stejně, jako Temnařka jsem se rozhodl zavést si svůj LITERÁRNÍ DENÍČEK. Je pěkné mít přehled, co stihnete za týden napsat, ne? =)

Oč vlastně jde? (Citace z blogu. Proběhla malá úprava)
''Každý den si pro sebe napíšu na čem zrovna pracuji, počet napsaných znaků, dobu, po kterou jsem se věnoval práci a nějakou osobní poznámku. Každou neděli v noci seznam zveřejním...''

Já si to ovšem trochu poupravím pro sebe. Stejně jako Katrinka. Taktéž jako ona nebudu dny vynechávat, protože bych je asi zapomněl. Začnu dělat hodně věcí a potom... Však to znáte :D Každé pondělí budu tyto deníčky přidávat. (Někdy se stane, že už i v neděli večer) Někdy si k článkům přidám své poznámky ;) Takže, kochejte se! :)
P.S.: Doufám, že se tento nápad zalíbí i ostatním a budou také v tomto Temnařčtina projektu pokračovat :) Budu také doufám, že budete psát do komentářů, jak na Vás celý projekt působí a také můžete vložit odkaz na svůj vlastní Literární deníček :)

27.8. 2012
Práce na: Findnovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 12 005 
Čas: 2 hodiny 6 minut 
Pozn.: Tak, jedna z hlavních věcí dopsána. Teď už jenom provést rituál a hlavní úkol družiny je hotov!   

28.8. 2012
Práce na: Findnovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 6 042
Čas: 1 hodina 15 minut 
Pozn.: Rituál proveden!

29.8. 2012
Práce na: Findnovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 37 306 
Čas: 5 hodiny 25 minut
Pozn.: A v tento slavnostní den mohu prohlásit, že se kroniky Ankaru zavírají! :)  

30.8. 2012
Práce na: Findnovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 8 719
Čas: 1 hodina 35 minut
Pozn.: Nakonec jsem se rozhodl dodělat ještě jednu spešl kapitolu o Alaronovi. Co a jak a takové ty věcičky z jeho života :)

31.8. 2012
Práce na: Findnovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 1 912; 7 876/10 299
Čas: 12 minut + 1 hodina 27 minut
Pozn.: Potřebuji Vám vysvětlit, jak to bude nyní pokračovat. Knihu jsem dopsal a nyní již nebudu psát počet napsaných znaků, ale počet znaků PŘED a PO úpravách. Takže vzorec je takovýto: Počet znaků před úpravou/po úpravě. Řadí se to po jedné kapitole, takže když tam bude více čísel, znamená to více kapitol.
                                                    
1.9. 2012
Práce na: Firianovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 12 364/14 428
Čas: 1 hodina 14 minut
Pozn.: Ty opravy jsou tak nudné! Kdo to má pořád přepisovat? Já snad!? :D

2.9. 2012
Práce na: Firianovo Tajemství
Počet napsaných znaků: 0/0 
Čas: 0 minut 
Pozn.: Dneska jsem si dal trochu oddychu... :) 

Fragment

RC Reviews: Zápas o osud lidstva

září 02, 2012

Název: Zápas o osud lidstva
Podtitul: Mayské proroctví 
Počet stran: 320
Autor: Christy Readeke 
Vydavatel: Fragment 
Série: Mayské proroctví #1 
Počet hvězdiček: 4/5
Šestnáctiletá Caity odhalí význam podivných znaků vyřezaných v obložení svého pokoje. Jde o dávné mayské proroctví, které jí přisuzuje důležitou roli v osudu lidstva. Bude mít dostatek sil a především odvahy vzít na sebe nelehký a nebezpečný úkol?

~  ~  ~


Šestnáctiletá Caity odhalí skryté tajemství týkající se nejen mayského kalendáře, ale také roku 2012. Roku, který je podle vše zkázou lidstva. Jenže co kdyby se právě tato nic netušící holka dostala do běhu dějin a byla ona zrovna tou jedinou, kdo by mohl tuto „zkázu“ zničit? Právě teď začne Zápas o osud lidstva.  
Jak již napovídá anotace, odsuneme se trochu od fantasy a dostaneme se k příběhu odehrávající se v tomto světě a čase, kde musí Caity přijít na kloub velikému tajemství, na kterém závisí osud lidstva.
Caity nás na začátku celého děje nejdříve uvede a vysvětlí, co a jak. Následně se přestěhuje do hradu, který zdědila její rodina. Dosti zajímavé klišé, že? Toto klišé se může vyskytovat často, ale do tohoto příběhu se to opravdu velice hodilo a sama hlavní hrdinka zmínila, že by v toto klišé nikdy neuvěřila. Následně začne objevovat tajemství, které se pojí s tajemnými May.
Prosím, hlavně nešilte z toho, že vidíte napsáno: rok 2012. Dobře vím, že všude se dočtete o konci světa a podobných blábolech. Tato kniha se liší tím, že proroctví nevěstí žádný konec světa, ale pouze „nakopnutí“ naší mysli, aby se vyvíjela dále. Tudíž neproběhne konec, ale pravý opak: začátek. Svět projde pouze proměnou, kterou předurčili Mayové již dlouhá staletí před tímto rokem. Sami si dokázali dokonce určit, kdy se Cortéz na jejich břehu vylodí.
Ze začátku jsem si myslel, že příběh bude takový lehký. Mýlil jsem se. Prvních 150 stran se prakticky odhalovalo tajemství hradu a tajemství v něm samotné. Od 150 a výš se začalo teprve poté jednat o proroctví, které nám Mayové zanechali. Některé informace byly ale tak složité, že jsem je ani z větší části nedokázal pochopit. Začali se tam probírat nějaké vlny, energie a co já vím, co všechno ještě. Ale nemohu říci, že mi kniha nedala nic. Jednoduše byly tyto fakty pro mě trochu moc… vědecké.  
Abych řekl pravdu, kniha má svým způsobem hrdiny dva. Tou první je šestnáctiletá Caity, které je vržena do všeho toho zmatku a tím druhým je její opička: Pan Papírek. Právě tato opička pomáhá Caity a jednou ji dokonce i zachránila život. Byla to právě Pan Papírek, kdo ji ukázal tajemnou komnatu ve svém pokoji a právě on ji poradil, co dělat s podivnými spirálami, které ukrývaly proroctví. Opička se stala mým favoritem, stejně jako Caity.
Jak jsem již říkal, Caity je šestnáct a právě přijela ze San Francisca do Skotska. Hrad ji ze začátku skrývá svá tajemství, ale časem na ně přijde. Pomohou ji nejenom její rodiče, ale také Pan Papírek a další. Sama ze začátku nebude věřit, že to zrovna ona má být ta, kdo sjednotí lidi po světě a vytvořit tak „nový věk“, ve kterém již nebude záhadná Stínová armáda vládnout. Právě tato armáda má za vinu všechny hladomory, drogy a války, které na našem světě vládnout a Caity je tím, kdo má lidi sjednotit a nechat je řídit se podle mayského kalendáře tzolkinu, který naší mysl posune vpřed. Caity ale také objeví svou novou schopnost: Dokonale lhát. Samou ji ale po čase ze lží, které musí vykládat, začne pukat srdce. Musí ale lhát, aby se dokázala ochránit. Nebezpečí číhá i na jejich hradě. Lhala dokonce i rodičům, kteří na ni byli milí a ona se jim takto odvděčila za jejich přízeň a práci.
Příběh se neodehrává pouze ve Skotsku a San Franciscu, ale také na Velikonočních ostrovech. Tato místo se mi hned po Skotku velice líbilo. Pravda taky je, kdy se dostaneme v takovýchto knihách na tak exotická místa? Kniha ale také není přeplněna nějakými popisy a tudíž se i lehce čte. Okouzlí Vás nejen místy a postavami, ale také nádherným příběhem, kterým se to v této době sice hemží, ale zrovna tento příběh má svůj půvab a kouzlo.  
Hlavní motiv knihy je vlastně tajemství a sjednocení lidí k tomu, aby se nenechalo armádou ovládat. Ze začátku se Vám to může zdát hloupé, či praštěné, ale časem přijdete na to, že se Vám toto téma líbit bude a vy budete hltat jednu stránku za druhou. Nikde se to podle mě nezadrhávalo kromě toho začátku. Poté vše ale nabere rychlý spád a knihu přečtete do pár dní celou.
K oblíbeným postavám bych mohl ještě přidat Alexe. Je chytrý a ochrání Caity i za cenu, že by měl přijít k újmě. Už od prvního pohledu s Caity se do sebe zamilují a číst někdy myšlenky hlavní hrdinky je velice… zábavné. Oba tvoří pěkný pár, i když si to tak ani úplně nemyslí. Nebýt Alexe, neudálo by se hodně osudných věcí a byl to právě on, kdo podpořil Caity v jejím úkolu, který na ni Mayové uložili. A mohu říci, že tento úkol není ani za mák lehký.
Na závěr bych chtěl říci, že knihu hodnotím tak, jak hodnotím. Pěkně se četla a děj byl nádherný, ale něco tomu trochu chybělo. Bohužel ale nevím, co to je. Přesto ale nelituji, že jsem knihu četl a mohu pouze a jen doporučit! Nechám si ale tu jednu hvězdičku do rezervy, kdyby náhodou…! :)

Knihu si můžete pořídit: Fragment | Arara 
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment! 

Classic

Review: Kámen slz

září 02, 2012


Název: Kámen slz
Počet stran: 624
Autor: Terry Goodkind
Vydavatel: Classic
Série: Meč pravdy #2
Filmové zpracování: Zde
Orig. název: Stone of Tears

Richardovi Cypherovi, který porazil zlého mága Darkena Rahla, není dopřáno odpočinku. Ovládá magii, ale pouze sestry světla jej dokážou naučit poznat vlastní talent, aby mohl bojovat proti temným silám. Putuje za sestrami do starobylého Paláce proroků ve vzdálené zemi Starého světa, aby rozvinul svoji sílu a odhalil temné tajemství vlastního původu. Kahlan, poslední matka zpovědnice, vede vojska Středozemí do bitvy na život a na smrt proti Rahlově armádě démonů. Mágova msta vyprovokovala krvavou válku. Kahlan nedokáže zastavit vraždění. Poslední naději skýtá Aydindril, sídlo čarodějů. Právě do něho musí dorazit Zedd, který je posledním ze skutečných mágů, aby vyvolal mocné síly k záchraně všech zemí.



Admin

Turecko 2012

září 01, 2012


Jak jste asi postřehli, celý minulý týden jsem prožil v Turecku. Nádherné zemi orientu a velice zajímavé kultury. No, jelikož jsem se po dlouhé době rozhodl si své myšlenky a zážitky setřídit, rozhodl jsem se napsat i takový malý článeček o tom, co vše mě vlastně v Turecku potkalo.
Ehm… První den: Když to prakticky vezmu, tak to bylo čistě cestování a do hotelu jsme se dostali tak v dobré 1 hodině ráno? Připočítám půl hodinu na večeři/snídani (?), kterou jsme dostali. Takže jsem šel spát v 1:33. Musím uznat, že bez klimatizace by ze mě zbyl pouze mastný flek :3 Avšak ještě předtím, než jsme se do hotelu dostali, jsem žasl nad tím, jak dokáži turečtí řidiči: číst, řídit a telefonovat jim nedělá sebemenší problémy. Zajímavé je ale to, že takhle to provozují všichni a zatím jsem nenarazil na jakési podivné situace na silnici. Kdyby to tak bylo u nás… Nechci ani pomyslet!  
Ještě ten den ráno jsme se nasnídali (kdy jsme jedli a co zmiňovat nebudu. Bylo by to na dlouho :D ) a (snad jako každý turista) jsme zašli k moři. Výhoda hotelu byla, že jsme nemuseli přes cestu, takže byla cesta rychlá a velice pěkná :) Poté jsme v moři snad strávili celý den? :D Ani nevím ;) Jednoduše jsme se váleli a nic nedělali.
A takhle to pokračovalo celý týden (kromě středy, čtvrtku). Jednoduše jsme lenošili a nic nedělali. Dokonce jsem se nedostal ani ke knížce, ale pššš! :)
No, teď k té středě… Ve středu se v Turecku vždy pořádají trhy. Když jsem to slyšel, byl jsem velice zvědavý, jak vlastně takové turecké trhy vypadají. Přeci jenom, kdy se poštěstí někomu něco takového zahlednout, že? Takže jsme se dopoledne na tyto trhy vydali… Je pravda, že z našeho pokoje trhy vypadaly malinké. Jenže to opravdu jenom vypadalo!
Trhy byly veliké a dlouhé! Nemluvě o velikém počtu Rusů a teplu, které tam všechny sužovalo. Koho by napadlo, že bude pod plachtami takové vedro, že? (Musím se tedy zasmát :D ) No, ale musím tedy říci, že Turci (a další obchodníci) měli velice pěkná výběr oblečení (Nemusím říkat, že značkového, že?) Nemusíte se ale bát. Při slově značkové u nás všichni šílí a klidně obětuji 600,- KČ a více, jen aby to bylo značkové. Tam? Po vysmlouvání máte dvoje trička za… 5€? V přepočtu je to tak +- 130,- Kč? No, nekupte to! :D Takže jsme na trzích strávili celé dopoledne a nakoupili hodně triček, kalhot, suvenýru a dalších blbůstek. (No jo, turisti se nezapřou :3 ) Zbytek dne: Opět lenošení.
Čtvrtek byl ale ještě více zajímavější! Byl to výlet do… Alanye? Jo, myslím, že to bylo tam. Společně s dalšími Čechy a Slováky (ani nevíte, jaké to bylo odreagování) jsme společně ještě s delegátem jeli na celodenní výlet.
Mě osobně se to velice líbilo. Navštívili jsme dvě pláže (z toho jedna u útesů) a také hrad, město a mešitu a mnoho dalších věcí… Nejde to jednoduše vše vecpat do pár vět. Teď když si to po sobě tak čtu, tak to zní jak nějaký článek 12tiletého dítěte. :D
Co mě ale velice potěšilo byl vždy večerní program, který hotel pořádal. Zmrzlina, pohádka, vystoupení dětí a následně dospělých. Pěkné pořadí, ne? :D Vystoupení dospělých se ale vždy měnilo. Jednou to byl ohnivé vystoupení, dále playback, skeče, tance… Byla opravdu někdy sranda to vše pozorovat =o)
No, ve zrychlené verzi je to asi vše… Musím také ale zdůraznit nádherná ruský taneček :3 Jsem ale rád, že jsem konečně po dlouhé době někam zaletěl. Rozhodně svého „výletu“ nelituji a jsem rád, že jsem zemi orientu navštívil :) 

Měsíční chvástačka

Měsíční chvástačka: Srpen 2012

září 01, 2012

Nový měsíc a s ním je tady i MCH! :) 

Mesáčna chvástačka je něco jako součet všech knih. Tuto akci začala autorka blogu Judit. Později se MCH roznášela do všech blogů jako nákaza :D Nakonec se dostala i na můj blog. 

Jak jsem již říkal, v měsíční chvástačce (zkráceně MCH) jde o to, že si na svůj blog nebo web zveřejníte jakýsi seznam knih, které jste za určitý měsíc dostali, sehnali atd... Více info ZDE
Do MCH patří pouze knihy: 
Zakoupené, darované, vyhrané, recenzní výtisky 

Tento měsíc se to nějak zadrhlo. Nevím, ale z jaké strany, jestli z té mé, nebo malé dodávky knih domů z knihkupectví. Určitě to bude ta druhá strana! :D Ale jinak jsem opět rád, že jsem získal aspoň takovéto kousky. Jenom nevím, jak to bude přes školní rok vypadat… :/ 

Knihy zakoupené: 
Proroctví sester (Proroctví sester #1) – Michelle Zinková 
Prohnaný (Kroniky železného druida #1) – Kevin Hearne 
Temný gryf – Katie J. Taylor 

Knihy darované: 

Knihy vyhrané: 

Recenzní výtisky: 

P.S.: Elsewhere a Železný král jsou na cestě a bohužel do konce měsíce nestihla ani jedna z dvou knih dorazit. 



Statistika

TOPlist