neděle 8. května 2016

RC Review: Jiskra v popelu

Název: Jiskra v popelu
Počet stran: 450
Autor: Sabaa Tahir
Vydavatel: Host
Série: Jiskra v popelu #1
Orig. název: An Ember in the Ashes

Své tělo a krev zaslibte Impériu. Srdce si však ponechejte.

Sirotek bojující za svou rodinu. Voják bojující za svobodu. Jiskra v popelu je epická fantasy odehrávající se v brutálním světě podobném Římské říši.
Laia je dívka z lidu Učenců, který žije pod tvrdou nadvládou Válečnického impéria. Když je její bratr zatčen za velezradu, nabídnou jí učenečtí povstalci bojující proti Impériu dohodu: pokud se nechá prodat jako otrokyně na imperiální vojenskou akademii a bude pro ně špehovat, zachrání jejího bratra před popravou.
Elias, nejlepší voják na akademii, je znechucený pronásledováním a zabíjením Učenců a rozhodne se dezertovat. Než však stačí utéct, dostane příkaz zúčastnit se Zkoušek, nemilosrdné soutěže, z níž má vzejít nový válečnický císař. Prohrát znamená okamžitou smrt, zvítězit znamená ztratit vlastní duši.
Když se Laiiny a Eliasovy cesty na akademii zkříží, oba zjistí, že jejich osudy jsou propojené víc, než by si vůbec dokázali představit, a že jejich rozhodnutí může změnit budoucnost celého Impéria.


pondělí 28. března 2016

A co bude dál?

Poslední datovaný článek byl zveřejněn 14. února. Uběhl více jak měsíc a na blogu je pořád mrtvo – tenhle stav nastal už od chvíle, kdy se mezi články vytvořila prodleva větší než ta týdenní. Celý jeden rok jsem se snažil držet blog naživu díky recenzím a… vlastně jenom recenzím. Už hodně dlouhou dobu jsem se vlastnímu blogu vyhýbal jako čert kříži, protože úvodní stránka mi pořád jenom připomínala, že mám jednu nepovinnou povinnost. Vždycky, když jsem si psaní článků chtěl sednout, našel jsem si něco jiného; uvědomil jsem si, že tapeta na počítači potřebuje uklidit; že bych měl raději kreslit; že i koukání z okna je zajímavější, než rozvíjení svého spisovatelského umu. Avšak teď jsem se zatvrdil, po dlouhé době si vlastní blog otevřel a rozhodl se napsat tento článek. 

Kdybych chtěl, mohl bych se vymlouvat. Člověk je inteligentní a fikaný tvor, který je schopen si najít výmluvu na vše, na co si jen umane. Mohu tvrdit, že nemám čas, ale pravda je vlastně úplně jiná. Ve škole trávím čtyři dny v týdny deset hodin, v pátek pouze šest. Dá se říci, že víkendy mám volné a i když to jsou jediné dva dny, kdy dospávám, připravuji si podklady pro úkoly a práce na zbytek týdne, čas na sebe si najdu. Čtu a kreslím (někdy spíše jenom to první). Dokonce i psaní jsem na více jak tři měsíce odložil, byť jsem věděl, jak moc se na dopsání jednotlivých povídek těším. Na dlouhou dobu jsem odložil dokonce i Bezejmenný, na což jsem silně naštvaný. To, co mě postihlo, není prokrastinace – bože můj, vždyť ani ona nemůže mít tak těžký dopad. Mohl bych obviňovat cokoli a kohokoli (dokonce i ten hrnek s čajem vedle mě), ale k ničemu by to nebylo. Proto jsem se rozhodl ukázat na sebe a hádejte! 
Jako lusknutím prstu se ukázalo, že mám pravdu. 
Můžu si za to sám, podílí se na tom vlastní lenivost a neschopnost si uspořádat čas. Sekl jsem se a nemohl jsem se pohnout. Pátek a sobotu jsem vždycky vypnul a v neděli, což byl jediný den, kdy se ve mně probudila chuť něco dělat, jsem si uvědomil, že nestíhám a věci do školy mají přednost; tím pádem odpadly osobní věci a viva la referáty, projevy a učení. Ze dne na den jsem prostě přišel na to, že víkendy jsou mnohem jednodušší, když nemusím přemýšlet nad tím, jakou recenzi zveřejním; že je prostě pohodlnější, když nemusím nic dělat. Doslova. A do písmene. K tomu mi i došlo, že udržovat blog jenom na základě recenzí je naprostá hloupost. Nemám to rád a přesto jsem k tomu měl sklony. Pořád mám napsaných několik recenzí, které se musí zveřejnit, ale co potom? Číst a psát? Psát a číst? Začarovaný kruh, ze kterého není úniku. Bylo mi jasné, že takhle to prostě fungovat nemůže. NESMÍ.

neděle 14. února 2016

RC Review: Skleněný trůn

Název: Skleněný trůn
Autor: Sarah J. Maas
Počet stran: 392
Vydavatel: CooBoo
Série: Skleněný trůn #1
Orig. název: Throne of Glass
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.
Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.


čtvrtek 31. prosince 2015

Knižní zúčtování září–prosinec 2015

Když jsem si zjistil datum posledního článku patřící do této kategorie, zděsil jsem se. Vážně jsem poslední knižní zúčtování napsal na přelomu srpna a září? Uběhlo tolik času? Kdybych mohl, sypal bych si popel na hlavu, ale z důvodu dalšího článku, který by se měl v nejbližších dnech na blogu objevit, je zbytečně se obhajovat dvakrát. Jisté je ale to, že za tu dlouhou – pro mě kratší, než bych sám chtěl – dobu se mi podařilo získat opravdu nádherné knižní kousky, na které jsem z celého srdce pyšný. Je pravdou, že za to mohou i Vánoce, protože ještě pořád se snažím dodržet pravidlo přečti-všechny-nepřečtené-knihy-co-máš-doma. Každopádně, dnešní den je hodně krátký na to jej trávit mými výlevy, a proto raději všechny kousky co nejrychleji představím, ať můžete pokračovat (nebo začít) ve slavení Silvestra 2015!  

Knihy, které jsem si koupil: 

Pouštní kopí by Peter V. Brett
Válka za bílého dne by Peter V. Brett
Město schodů by Robert Jackson Bennett
Město ztracených duší by Cassandra Clare
Město nebeského ohně by Cassandra Clare

sobota 26. prosince 2015

Interview | Ergall

| Ekologická fantasy na české scéně |

Zdroj
Dobrý den. Na úplném začátku bych Vám ještě jednou srdečně poděkoval se souhlasem podstoupit rozhovor pro blog Magician’s Book. Ve spisovatelské sféře se pohybuje pod pseudonymem Ergall a určitě jste mnoha lidem jedna velká neznámá – mohl byste nám o sobě něco říci, případně i vysvětlit původ pseudonymu a jeho významu?
Já také děkuji za prostor na portálu Magician’s Book. Jsem začínající autor z Vysočiny. Původ pseudonymu je asi v mé minulosti. Od mládí jsem chtěl dělat muziku a v některých žánrech si muzikanti dávají jednoslovné přezdívky. Ale postupem z toho sešlo. Druhá věc je, že jsem na obálce nechtěl mít svoje jméno, takže o pseudonymu jsem uvažoval ihned ze začátku.

Kdo, nebo co, Vás vlastně přivedlo k myšlence: „Teď si sednu ke stolu a napíšu svou první knihu“?
Jednou se mi v hlavě zrodil hrdina, který chrání prastarý svět přírody, ze kterého jsem vzešli i my. Vždy se někde objeví a dokáže svět napravit. Tehdy jsem se dostal k myšlence, napsat příběh o strážci Země. Začala hospodářská krize a já ztrácel zaměstnání znovu a znovu. Tehdy jsem si vzal do hlavy, že jednoho dne budu psát příběhy. Tohle mi systém nesebere, protože každý ten dílčí krůček závisí především na mně.

Když se to vezme kolem a kolem, jste vlastně na začátku své spisovatelské éry. Jak je známo, Galgad – příběh strážce Země vyšel vlastním nákladem. Je těžké si knihu vydat tímto způsobem? Co všechno předcházelo tomu, než kniha dostala svou fyzickou podobu?
Vlastně pouze děláte práci, kterou by jinak dělalo nějaké nakladatelství. To znamená, že si potřebujete domluvit někoho na jazykovou korekturu, sazeče textu, grafika na obálku. Musíte si zařídit ISBN číslo, poslat povinné výtisky do knihoven. Domluvit si tiskárnu. Nejdůležitější je podle mě u vlastního nákladu sehnat si distribuci. Jinak je zbytečné si nechat knihy vyrábět, když by jinak neměly možnost doputovat ke čtenáři. Snad jsem nic nevynechal. Mně v tomto pomohla lit. agentura, která rukopis dříve zastupovala. Formou placené služby věci zařídila.
Zní to jednoduše, ale chce to pevné nervy. Poněvadž si to platíte, tak veškerá zodpovědnost v jaké kvalitě bude kniha vyrobena, je na vás. Pustí vás k všemožným kontrolám textu, jelikož  autor zná svůj text nejlépe, hodně věcí pochytá. U mě se to vyplatilo několikrát, např. při převodu textu do programu na sazbu textu se rozhodily některé odstavce a kurzíva.

Co její propagace? Určitě je to mnohem složitější, když nemáte žádného patrona, který by se staral o šíření knihy do podvědomí čtenářů, že ano?
Tak zde je opravdu propastný rozdíl. Když máte slušného vydavatele, tak můžete být do několika dní po vydání ve výlohách v nějakém služném řetězci knihkupců i u prvotin. To jsem se přesvědčil několikrát, když jsem šel kolem výlohy u nás. Já jsem čekal na první slušnější reklamu čtyři měsíce, než se to dojednalo. Reklamní prostory většinou vykoupí velcí hráči, ať už jde o jakoukoliv formu reklamy. U vlastního nákladu musíte čekat, jestli na vás vůbec něco zbyde.

Všechny své síly jsou určitě věnovány do této série. Mohl byste nám prosím shrnout, o čem první díl vypráví a tím tak nalákat potencionální čtenáře, kteří zatím váhají, zda se do knihy pustit?
Kniha se jmenuje Galgad – příběh strážce Země, je to fantasy příběh s přírodní námětem. Jistý strážce Země procitne ze spánku ze svého dubu. Zjistí, že svět je pomalu měněn, snaží se zjistit, kdo za tím stojí. Proč je křehká rovnováha přírody narušena. Setkává se s novým druhem. Zároveň s tím probíhá válečný konflikt mezi lidmi. Jedná se o fiktivní svět. Děj je zasazen do období, kdy lidé jezdí na koních, bojují s mečí a luky.

Galgad je tedy hlavním hrdinou. Ve své recenzi jsem již zmiňoval, že se jedná o postavu, která je ve světě, do kterého se probudila, velice zmatená. Neví, jak se má chovat; proč lidé dělají to, co dělají; proč nechráníme přírodu. Má tento hrdina zapůsobit na čtenáře a donutit je si pokládat základní otázky o přírodě, které jsou v dnešní době samozřejmostí?
No spíše než nechrání, má čtenáři ukázat jak je rovnováha křehká, jak málo stačí k její destrukci. Jak to vlastně zhruba bylo, co se vlastně pořád někde děje, ta destrukce přírodního světa vlivem člověka. Chtěl jsem napsat příběh k zamyšlení, aby se lidé znovu zajímali o svět kolem sebe. Mladá generace je odkojená na technologii, které je za poslední roky až příliš. Zavírá se do virtuálních světů sociálních sítí a her. Raději obdivují stále lepší herní grafiku, ale nejdou se podívat do lesa, jak vlastně skutečný svět vypadá. Pokud tito lidí vyrostou v dojmu, že je pro život důležitá jen technologii a betonová města. Koho pak bude zajímat, že svět přírody, který lidé pro přežití potřebují, je ničen?

V knize ovšem vystupuje mnoho více postav – každá z nich je odlišná. Máte nějakou, které fandíte? Víte už, jak osudy některé z nich v průběhu série dopadnou?
Takhle nad tím asi nepřemýšlím, nejdůležitější je pro mě samozřejmě Galgad. Ale on i všechny ostatní postavy jsou pro mě součástí skládanky, každý tam musí něco udělat v zájmu příběhu.
Děj další knihy bude začínat s odstupem několika století. Takže smrtelné postavy z prvního dílu tam už nebudou.

Jaký je to pocit vědět, že Vaše první kniha si získala u čtenářů oblibu a je jako jedna z mála řazena do speciální kategorie: ekologická fantasy?
Je to skvělý pocit a je to pro mě i obrovská satisfakce. Příběh nikdo nechtěl, protože není komerční, nemá komerční obálku. Přesto si našel hrstku čtenářů, někteří se už ptají, kdy bude další díl. To člověka opravdu motivuje, aby pokračoval dál.

V momentální chvíli pracujete na pokračování své prvotiny, druhém dílu Galgada. Mohl byste dychtivým čtenářům napovědět, v jaké fázi tvorby se příběh momentálně nachází, případně nás na druhý díl navnadit?
Něco jsem napsal, když byl první díl ještě zastupován lit. agenturou a nabízen nakladatelům. Takže to postupně procházím, abych se znovu dostal do příběhu. Je to všechno teprve na začátku.

Existuje nějaký sen, kterého byste chtěl prostřednictvím knih dosáhnout?
Já jsem začal psát kvůli poselství příběhů o strážcích. V mnoha recenzích to bylo zmíněno, mnoho lidí mě to říkalo, že se nad příběhem zamyslelo. Takže ten sen se pomalu plní.

Jaký knižní žánr je Vám nejbližší?
Fantasy.

Čemu se věnujete ve svém volném čase? Píšete, sportujete, nebo si jenom užíváte pohody a nic nedělání?
No poslední roky toho času moc není. Rád jsem chodil běhat do lesa se psem, ten už je teď starší a já nemám ani tolik času. Takže chodím běhat nárazově. Volný čas zabere psaní a propagace. Kromě literatury se rád občas dívám na filmy, poslouchám hudbu.

Co takhle Váš nejoblíbenější autor?
Tolkien, Rowlingová, Jaroslav Monte Kvasnice a oblíbená kniha z dětství Poklad na ostrově.

Mnoho lidí už určitě jednou snilo o tom, že napíši svou vlastní knihu – pouze hrstce se to ale povedlo dotáhnout do konce. Ti, kteří se pořád bojí napsat první slova, by určitě potřebovali radu někoho, kdo tento mezník úspěšně překročil. Máte nějaké rady, kterými by se měli začínající autoři řídit?
Nejvíce rad určitě najdou u zkušených autorů a v knihách o tvůrčím psaní. Ne všechny budou fungovat u každého. Já nejsem v situaci, abych někomu radil ohledně psaní. Sám jsem na začátku.
Pokud jde o to napsat první slova. První verzi rukopisu jsem napsal ještě rukou do sešitu. Dějově nemá příliš společného s knihou, ale po všech směrech byla příšerná. Byla tak na úrovni slohové práce na základní škole. Kdybych to tehdy někam poslal, tak by se mi asi vysmáli. Pak začalo asi to pravé psaní, učit se o řemeslu. Zkoušet, jak pozvednout úroveň textu, najít si někoho na zpětnou vazbu. Text do nekonečna přepisovat. V hlavě tomu člověk musí uvěřit, že to dokáže.

Na závěr poslední otázka: Chtěl byste něco vzkázat čtenářům blogu?
Aby jim spousta knih padla do vkusu.

Ještě jednou děkuji za Váš čas a ochotu tento rozhovor podstoupit. Budu držet pěsti, ať Vám jde psaní od ruky a Galgad roznáší svá poselství mezi své čtenáře. Stejně tak je i důležité zmínit, že Vám přeji, ať si v roce 2016 najdete další čtenáře a my se dočkáme pokračování této velice slibné série!
Mou recenzi na Galgada – Příběh Strážce Země naleznete na tomto odkazu

neděle 20. prosince 2015

RC Review: Brisingr

Název: Brisingr
Počet stran: 656
Autor: Christopher Paolini
Vydavatel: Fragment
Série: Odkaz Dračích jezdců #3
Orig. název: Brisingr
Přísahy, zkoušky oddanosti, mocné síly se střetnou…
Bitvou na Hořících pláních boj s Královstvím zdaleka neskončil a zdá se, že v nadcházejícím střetu bude Galbatorixův Jezdec mocným protivníkem. Eragona se Safirou proto čekají další zkoušky v boji, ale v příběhu už nejde jenom o ně… Stejně jako Eragon a Eldest, i Brisingr je plný napětí, nečekaných odhalení a zvratů, ve kterém nechybí ani Safiřin něžný humor

sobota 21. listopadu 2015

Review: Pilíře světa

Název: Pilíře světa
Počet stran: 579
Autor: Terry Goodkind
Vydavatel: Classic
Série: Meč pravdy #7
Orig. název: The Pillars of Creation
Příběh popisuje osudy Jennsen Daggettové a Oby Schalka, dvou nemanželských dětí krutovládce Darkena Rahla, které se narodily bez magických schopností a byly tak odsouzeny ke smrti, kdyby se jejich matkám nepodařilo včas uniknout z Rahlova dosahu. Jennsen tak prožila dětství a mládí na útěku před Rahlovými služebníky. Její matku však náhle brutálně zavraždí zabijáci nového lorda Rahla. Zmatená a vystrašená Jennsen přijme pomoc od cizince Sebastiana a společně se vydávají na cestu do bezpečí. Osud má však s nimi jiné plány. Naproti tomu Oba nepoznal ve svém životě nic kromě ponížení. Vyrostl v muže s perverzním viděním světa. Svou krutost zdědil po otci. A jelikož se nedávno dozvěděl jeho pravou totožnost, vydává se zabrat d'harský trůn právem dědice pro sebe.