Arlen. Leesha. Rojer. Tři mladí hrdinové, tři různá dobrodružství. Arlen je mladý kluk, který v noci plné jadrnců zjistil, že dokonce i dospělí lžou a schovávají se za chrany místo toho, aby bojovali. Během chvíle ztratil víru v ostatní a pocítil v sobě nutkání začít bojovat a postavit se na vlastní nohy. Jenže takové rozhodnutí vyžaduje sílu, odhodlání a zkušenosti. Má nějakou šanci proti jadrncům, kteří se po světě prochází tak dlouho, že zapomněli, co to je vzdor? Leeshe je již od dětství vštěpována pravda, že je nechtěná a místo ní se měl narodit chlapec. Její křehkou pověst ve vesnici zničí pomluva, kterou o ni roznesl chlapec, se kterým je zasnoubená. Celá vesnice si myslí, že je nějaká lehká dívka a proto je nucena stáhnout se ke kořenářce Bruně, která ji zasvětí do tajemství léčitelství a Leeshe se otevřou oči, že pravda je někdy bolestivější než zranění a bylinky neslouží pouze k uzdravování. A nakonec je tady Rojer. Chlapec, kterému během chvíle zabijí jadrnci celou rodinu a pod svá křídla si ho vezme žonglér Arrick, který by byl skvělou osobou, nebýt dluhů a alkoholu. Od té noci se změnil jeho život, ale není jediný. Všechny tři něco spojuje. Víra v boj. A kdo ví, jestli to budou právě oni ti, kteří najdou onu skrytou sílu bojovat…

„To bylo úžasné!“ zajíkla se Mairy, když se Leesha vrátila pro svůj košík s bylinami. „Nic než hloupost, která se musela zarazit,“ odfrkla si Leesha. „Nic?“ opáčila Mairy. „Dva chlapi zaklesnutí do sebe jako býci a tobě stačilo po nich hodit hrst bylinek.“

„Ublížit bylinami je snadné,“ povzdechla si Leesha, překvapená, že na vlastních rtech nalezla Brunina slova. „Zato léčit s nimi je těžké.“

Připravte se na svět, který se s nikým nepáře. Nedokážete se ochránit? Je po vás. Budete tak šikovní a ochráníte se chranami ještě před západem slunce? Gratuluji, žijete dále. Tady přežijí pouze silní, nebo dostatečně mazaní lidé. Peter V. Brett vytvořil zcela nový svět plný různými národy, prostředími, místy a stejně tak i pravidly. Pravidly, podle kterých se musí lidé tamějšího světa řídit, aby přežili každonoční útok jadrnců. Jako každý svět, i tento má ale svá skrytá tajemství, po kterých je lepší nepátrat, neboť takováto tajemství dokážou hýbat světem a zničit vše, na čem si lidé zakládají. Jenže toto je pouhý střípek všeho, co čeká na dychtivého čtenáře toužícího se ponořit do zcela nového světa plného smrtícího nebezpečí číhající v každém protáhlém stínu.

Na začátku se seznamujeme s hlavními hrdiny v opravdu dětském věku. Od jejich prvních svobodných myšlenek si během čtení uvědomíte, jak moc za těch čtyři sta stránek vyrostly a  staly se někým úplně jiným. Někým, kdo je odhodlán udělat vše, aby ochránil sám sebe a blízké. Každá postava se mění před očima a všichni tři ze sebe začínají setřásat sladké dětství a stávají se z nich dospělí, kteří dobře ví, jak dokážou být lidé, jadrnci a samotná svět nebezpečný. Přesto je ale k údivu, že i když se žádná z postav nikdy nesetkala, mají společné osudy a stejnou vlastnost: odvahu bojovat. Protože naděje v klidný život bez démonů umírá vždy jako poslední.

Víte, co je na této knize nejvíce zajímavé? To, do jakého zmatku byl děj vložen. Tetovaný není žádný z těch příběhů, kdy jsou vyslání hrdinové, aby osvobodili svět od nadvlády temného nepřítele. Ne, takhle to tady nefunguje. Svět je zcela svobodný – ve dne. V noci totiž vylézají z Jádra jadrnci. Démoni, kteří se podle svého druhu řadí do různých kategorií. Lesní, skalní, ohniví či pouštní démoni zabíjejí během mrknutí oka a díky své velikosti a síle je takřka nemožné nějakého démona zabít. Možná proto taky vymizela naděje ostatních vzdorovat. Protože proč vzdorovat něčemu, co můžete na noc zastavit chranami? Lidé se budou raději schovávat, než aby bojovali. Vždyť přeci existuje Osvoboditel, který je všechny zachrání, ne?

Najdi tu nejhorší lidskou bytost, jakou můžeš, řekl otec, a přesto najdeš ještě něco horšího, když se v noci podíváš z okna.

Nejen, že autor vytvořil skvělý svět plný nebezpečí a lidí, kteří nežijí lehký život, ale taktéž se může právě autor pochválit opravdu propracovaným vypravěčským umem. I když Tetovaný nepatří mezi ty nejtenčí knihy, příběh plyne pozvolna a přesto dostatečně rychle na to, aby se čtenář nenudil – to se vlastně ani nemá kdy stát. Když se nestane jedna věc, stane se druhá a příběh se během pár krátkých vět odvrátí úplně jiným směrem, než by se dalo čekat. Ke konci knihy mi to vše, co jsem přečetl, připadal jako nějaký krátký prolog, který spíše otevíral, než uzavíral první etapu Démonského cyklu.