Jaký máte postoj k magii? Uvítali byste ji, nebo se ji štítili? Jestli jste si ale jistí, že byste se magie bát neměli, jste na velkém omylu. Stejně jako vše i magie je svým způsobem nebezpečná. Pouhou myšlenkou můžete zapálit domy a ničit armády, ale tím to nekončí. Nesmíme opomenout, že vedle magie jako takové, je i jeho zakázané dvojče, magie černá, která je ještě zlověstnější. Přesto byste se stále chtěli učit? Dokonce i na Univerzitě, kde tuto magii provozuje Nejvyšší lord?

Na Univerzitě začíná nový školní rok a Sonea je zařazena do třídy plné noviců z těch nejlepších rodin v Imardinu. Ona, která vyrůstala ve slumech a dobře ví, co to znamená chudoba. Právě proto, že pochází z imardinských slumů, její začátky ve třídě jsou vážně drsné. Nikdo ji nepřijímá, nikdo se s ní nechce přátelit. A vše jenom kvůli tomu, že pochází z chudé rodiny. Jak typické. Její studium na Univerzitě ale není tak prosté, jak se zdá. Nejvyšší lord ji pozoruje, neboť zná jeho temné tajemství a nemůže si dovolit, že by se s ním kromě Rothena, poručníka Soney a lorda Lorlena, podělila. Mezitím, co se snaží Sonea probojovávat ročníkem, je Dannyl, Rothenův bývalý chráněnec, povýšen do hodnosti velvyslanec a putuje do sousedního státu Elyne. Jeho cesta je ale pouhou záminkou, aby se pokusil najít informace týkající se historie Nejvyššího lorda. Co kdyby se mu podařilo něco zjistit? Byl by to dostačující důkaz k tomu, aby mohl být použit proti Nejvyššímu lordu a svrhnout ho? Jenže co kdyby se Akkarin dozvěděl, že po jeho minulosti někdo pátrá a odhalil by to? Ve své hodnosti si totiž může dělat cokoli se mu zachce a nikdo by ho nedokázal zastavit.

Hleděla na dveře a pomalu se začala usmívat. Ve snaze způsobit jí problémy Regin zavařil sám sobě. Otočil se a vydala se zpátky na kolej a pro jednou měla jistotu, že ji cestou nikdo obtěžovat nebude.

V prvním díle, který nese název Společenství čarodějů, jsme se za hranice města Imardin moc daleko nedostali. Prakticky jsme se mimo město nedostali vůbec. První díl spíše popisuje situace a život, který vládne v oblastech, které jsou něco jako vřed na dokonalé tváři města. V Novicce se ale posuneme za hranice města a prozkoumáme státy a oblasti, které sousedí s Kyralii. Každá ze zemí je jiná, každá je exotická a přesto je každá z nich odlišná a vládnout v ní jiné zákony. I když se celý svět může zdát idylický, nenechte se zmást prvním dojmem. Tenhle svět je krutý, ale přesto má svůj řád, kterým se řídí a funguje přesně tak, jak by každý svět měl.

Musím s radostí sdělit, že se konečně začala řešit osoba, po které je celá série pojmenována. Společenství čarodějů by se mohl pokládat jako takový dlouhý prolog, který spíše vše uváděl. Teprve v Novicce se začalo tajemství Nejvyššího lorda řešit a všechno se dalo do pohybu. Během čtení jsem si uvědomil, že autorka příběh vyšperkovala ještě více a tak zdokonalila prostředí, do kterého postavy vložila. Osudy mnoha postav se postupem času začaly protínat a spojovat. Musím se přiznat, že po slibném začátku série se příběh rozjel přesně tak, jak jsem očekával. Autorka si dokáže držet laťku dost vysoko a doufám, že s dalšími knihami bude své schopnosti držet stále stejné úrovni, nebo – v tom lepším – je ještě zlepší.

Dost se mi líbí, že autorka nevsadila na nafoukanou hrdinku, která je dokonalá ve všech ohledech. Sonea je prostá holka a díky svému původu nemá vůbec lehké začátky. Na nic si nehraje a nerada ubližuje lidem, i když by některým ráda zakroutila krkem. Její magie je silná, ale nevidí důvod někomu ubližovat. Ona je ten typ člověka, který bude raději trpět šikanu a urážky, než aby to někomu řekla a bránila se. Já osobně jsem takovým typem člověka (nebo spíše byl?) a proto mi to dost pomohlo se s hlavní hrdinkou sžít. A víte, jak to chodí. Lidé, kteří jsou dobří, nikdy moc daleko nedojdou…

Stejně, k čemu jí teď byly triky, které se naučila ve slumech? Když uvážila., čeho byla schopná, pochybovala že ještě někdy bude potřebovat ovládat nůž. Kdyby se někdy v budoucnu potřebovala bránit, pomyslela si a při té myšlence se otřásla, bude to proti magii.

I když se může zdát, že hlavní dějová linka toho, jak se Sonea učí na Univerzitě magii, je nudná, potěší vás možná informace, že kniha má vlastně dějové linky dvě. Mám staré vydání a proto mi místy trvalo dokonce i pár vět, než jsem si uvědomil, kdo vlastně příběh vypráví. Oddělovací odstavce byly někdy vynechány a proto to působilo trochu chaoticky. Příběh přeskakoval mezi několika postavami a každá z nich řešila jiný problém a díky tomu ke konci vzniklo ještě více otázek, než odpovědí. Autorka nevsadila na epický konec s otevřeným pokračováním, ale když už začnete tuto sérii číst, bude nutností ji dočíst do konce, aby se našly odpovědi a všechny otázky se mohly uzavřít. 

Už samotný název vypovídá o nedůležitější věci v knize. Novicka je opravdu povedený román, který rozhodně není jednotvárný. V knize se střetává hned několik názorů a problémů a povznáší celou knihu vzhůru. Jako kdyby Trudi Canavan s další knihou vyrostla a zdokonalila tak své psaní, aby mohla vyprávět opravdu povedený příběh plný emocí, zvratů a přetvářek, mezi kterými žijí čarodějové, ale i novicové Univerzity v Imardinu. Každý má tajemství. Ať už bezvýznamné, nebo až do morku kosti prolezlé temnotou.