sobota 6. července 2013

RC Review: Ve stínu soumraku


Název: Ve stínu soumraku
Počet stran: 360
Autor: Artur Mors
Vydavatel: Nová Forma
Série: Theldareon #1

Příběh vypráví o mladém rytíři Athyniovi Merovi, který žije v době, kdy nadchází Soumrak (bájný konec lidského pokolení) a zjišťuje, že je do událostí vtažen mnohem víc, a že má v této době mnohem větší důležitost, než by si přál. On a jeho přátelé a Bratři ve zbrani musí čelit všem hrůzám, které Soumrak přináší a zajistit přežití civilizace pro další generace…


Mír ve světě je sice krásná věc, ale jako vše nikdy nevydrží. Je to opravdu křehká věc, která se těžko získá, ale až strašidelně lehce ztratí. Po strašné válce proti samotným démonům nastalo období, kdy se neválčilo. Ale i mír zde, v tomto světě, nevydržel a zhroutil se jako domeček z karet. Nepřátele se zase začínají šikovat a na nějaký mír kašlou. Jejich jediný záměr je prolít krev lidí. Celý svět jde do války. Bitvy a válka ale není skutečný záměr. Vždy se něco odehrává za oponou, ne…?

Mladík Athynius Merus je prostý obyvatel městečka jménem Kaaz. Žije si poklidný život, dokud jeho vesnici nenapadnou Adaři. Národ Orků a jiných vojáků, kteří slouží většímu zlu. Adaři dlouhou dobu žádné útoky nepodnikali, ale najednou se probudili a začali bojovat. Athyn samozřejmě přežil a i když nevěděl proč, vydal se do Dargradu, kde potkal Maladana. Potulného rytíře, se kterým se hned spřátelí a Athyn mu povypráví o tom, co se v Kaazu stalo. Dříve, než se ale stihne tento problém řešit, je Dardgrad dalším místem, které Adaři napadnou. Tento postup vojsk všechny znepokojuje. A právě během útoku, se u Athyna projeví magické schopnosti. Náhoda, že? A proto je odeslán do záhadné akademie, kde se má naučit své schopnosti ovládat. Nikdo ale neví, kam vlastně Adaři postupují a co mají za lubem. Žádný člověk neví, že se chystá Soumrak. Čas, kdy lidstvo vyhyne a zlo se dostane po dlouhém čekání k moci. 

Dívka v modrých šatech měla své světlé vlasy sčesané do drdůlku a co upoutalo Athynovu pozornost, byly její uši. Ne, že by Athyn trpěl nějakou duševní poruchou, ale její uši byly delší a špičatější než normální lidské. Ta dívka musela být Elfka.

Artur Mors je začínající český autor, který vystupuje pod svým pseudonymem. To, že začíná a je na počátku své spisovatelské kariéry, je na díle samotném bohužel znát. Během čtení jsem si uvědomoval, že používá fráze, které se většinou nehodí a které by se používat v knihách neměly. Jeho styl je sice osobitý, to popřít nelze, ale nijak zajímavý. Při čtení jsem se bohužel nudil a jenom se modlil, aby se stal nějaký zlom. Ale on bohužel nepřišel. Autor mě nedokázal zaujmout, napnout, nebo prostě jenom překvapit. Vše podával stejně, jako když vám někdo nabídne čaj. Monotoniím způsobem, který nezaujme a spíše uspává. Tady jde třeba vidět to, že autor ještě nemá dost zkušeností, které holt nějak nabrat musí. Opakuje slova stále dokola a nenahradí je jinými synonymy, které by určitě lépe vyzněly, než stále stejné slovo opakující se nesčetněkrát v pár větách. 

Během čtení jsem si všiml, že i když je děj promyšlený, postavy a celé okolí působí tak nějak uměle. Dobře vím, že v dnešní době je těžké vymyslet něco zajímavého, protože je všechno okoukané, ale Ve stínu soumraku je prostě klasická kniha, kde přežije jeden kluk a musí zachránit svět. Mezitím je odhalen jeho původ a kdyby šlo, stane se z něj samotný král. Takové to obvyklé klišé. Necítil jsem k žádné postavě žádné city. Lítost, nebo strach, když byly v ohrožení. Nic. Četl jsem a do poslední stránky jsem dával Morsovi šanci, aby se polepšil. Stále jsem věřil… a ono nic. Někdy to dokonce i vypadalo tak, že když se našlo něco, co nedávalo smysl, nebo čeho by se mohl nějaký člověk chytnout a pořádně zkritizovat, autor ke konci knihy prostě podal nějakou informace, aby se neřeklo a tím tuto věc prostě ukončil. 

Musím se přiznat, že někdy jsem se ztrácel v místech, kde bych se ztrácet podle všeho neměl. Přeskakoval z jedné postavy na druhou a když jedna z postav přemýšlela, trvalo mi další tři věty, než jsem si uvědomil, kdo to vlastně přemýšlí. Musím vzpomenout taky to, že v určitých místech měl příběh hluchá místa, které se snažil autor vyplnil něčím zajímavým a ne vždy se mu to povedlo tak, jak zamýšlel. K tomu ani nepomáhá to, že je příběh psán v opravdu velkých odstavcích, které někdy zabírají i tři čtvrtiny samotné stránky. Skákání mezi postavami málokdy autor odděluje zalomením samotného odstavce a někdy to spíše připomíná jeden velký a hustě popsaný papír, kde není žádný odstavec.

Risila zatím seděla vedle Gobia a znavená dnem a nově nabytou zkušeností s alkoholem balancovala na hranici bdění a snění.
„Co se jí stalo?“ ptal se Berin.
„Maličko bumbala… poprvé…“ naznačoval Gobius.
„Jak říkám… ty elfové jsou divný… a hlavně nic nevydržej.“

Abych ale stále jenom nekritizoval, stojí za zmínku taky pár věcí, které se mi líbily. Fakt, že autor již od patnácti let věnuje historickému šermu se na příběhu poměrně dobře odráží. Dobře ví, co při bojích popisuje a ještě lépe ví, co se stane, když sekne tak a onak. Autor má vše uspořádáno tak, že se nemusí bát akčních scén, protože dobře ví, co si může dovolit a co ne. Stejně tak je na tom dějová linka. I když tu kazí prakticky všechny věci okolo, když se dostaneme k samotnému jádru příběhu, čeká nás opravdu povedený příběh se zajímavou zápletkou, který by se dal podat zajímavěji. Škoda ale, že samotné jádro někdy nestačí a Ve stínu soumraku je toho důkazem.  

Ve stínu soumraku je autorova prvotina a stejně jako každý musí nějak začínat. Při této knize se mu to ale bohužel moc dobře nepovedlo a jelikož vím, že už chystá další díly, doufám, že se z těchto chyb poučí. Osobně lituji, že mě tato česká fantasy zklamala v takovém měřítku, v jakém jsem ani nečekal a možná u některých potvrdila fakt, že se české knihy - zvlášť fantasy - číst neoplácí. Nudil jsem se a neoslovilo mě to tak, jak jsem v pevné vůli věřil. Ale už jenom z principu se pokusím si přečíst díl druhý a zhodnotím, jak se autor zlepšil, nebo nikoli. Protože když se ani druhý díl nezlepší, budu muset od celé série upustit a litovat toho ztraceného času, který bych nad prvním a druhým dílem trávil.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji samotnému autorovi! 
Ilustrace použity z autorova blogu.
Knihu si můžete pořídit zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat