Interview | Ergall
prosince 26, 2015
| Ekologická fantasy na české scéně |
Zdroj |
Dobrý den. Na úplném začátku
bych Vám ještě jednou srdečně poděkoval se souhlasem podstoupit rozhovor pro blog Magician’s Book. Ve spisovatelské sféře se pohybuje pod pseudonymem Ergall a
určitě jste mnoha lidem jedna velká neznámá – mohl byste nám o sobě něco říci,
případně i vysvětlit původ pseudonymu a jeho významu?
Já také děkuji za prostor na
portálu Magician’s Book. Jsem začínající autor z Vysočiny. Původ pseudonymu je
asi v mé minulosti. Od mládí jsem chtěl dělat muziku a v některých žánrech si
muzikanti dávají jednoslovné přezdívky. Ale postupem z toho sešlo. Druhá věc
je, že jsem na obálce nechtěl mít svoje jméno, takže o pseudonymu jsem uvažoval
ihned ze začátku.
Kdo, nebo co, Vás vlastně
přivedlo k myšlence: „Teď si sednu ke stolu a napíšu svou první knihu“?
Jednou se mi v hlavě zrodil
hrdina, který chrání prastarý svět přírody, ze kterého jsem vzešli i my. Vždy
se někde objeví a dokáže svět napravit. Tehdy jsem se dostal k myšlence, napsat
příběh o strážci Země. Začala hospodářská krize a já ztrácel zaměstnání znovu a
znovu. Tehdy jsem si vzal do hlavy, že jednoho dne budu psát příběhy. Tohle mi
systém nesebere, protože každý ten dílčí krůček závisí především na mně.
Když se to vezme kolem a
kolem, jste vlastně na začátku své spisovatelské éry. Jak je známo, Galgad –
příběh strážce Země vyšel vlastním nákladem. Je těžké si knihu vydat tímto
způsobem? Co všechno předcházelo tomu, než kniha dostala svou fyzickou podobu?
Vlastně pouze děláte práci,
kterou by jinak dělalo nějaké nakladatelství. To znamená, že si potřebujete
domluvit někoho na jazykovou korekturu, sazeče textu, grafika na obálku. Musíte
si zařídit ISBN číslo, poslat povinné výtisky do knihoven. Domluvit si
tiskárnu. Nejdůležitější je podle mě u vlastního nákladu sehnat si distribuci. Jinak
je zbytečné si nechat knihy vyrábět, když by jinak neměly možnost doputovat ke
čtenáři. Snad jsem nic nevynechal. Mně v tomto pomohla lit. agentura, která
rukopis dříve zastupovala. Formou placené služby věci zařídila.
Zní to jednoduše, ale chce to pevné nervy.
Poněvadž si to platíte, tak veškerá zodpovědnost v jaké kvalitě bude kniha
vyrobena, je na vás. Pustí vás k všemožným kontrolám textu, jelikož autor zná svůj text nejlépe, hodně věcí
pochytá. U mě se to vyplatilo několikrát, např. při převodu textu do programu
na sazbu textu se rozhodily některé odstavce a kurzíva.
Co její propagace? Určitě je
to mnohem složitější, když nemáte žádného patrona, který by se staral o šíření
knihy do podvědomí čtenářů, že ano?
Tak zde je opravdu propastný
rozdíl. Když máte slušného vydavatele, tak můžete být do několika dní po vydání
ve výlohách v nějakém služném řetězci knihkupců i u prvotin. To jsem se
přesvědčil několikrát, když jsem šel kolem výlohy u nás. Já jsem čekal na první
slušnější reklamu čtyři měsíce, než se to dojednalo. Reklamní prostory většinou
vykoupí velcí hráči, ať už jde o jakoukoliv formu reklamy. U vlastního nákladu
musíte čekat, jestli na vás vůbec něco zbyde.
Všechny své síly jsou určitě
věnovány do této série. Mohl byste nám prosím shrnout, o čem první díl vypráví
a tím tak nalákat potencionální čtenáře, kteří zatím váhají, zda se do knihy
pustit?
Kniha se jmenuje Galgad – příběh
strážce Země, je to fantasy příběh s přírodní námětem. Jistý strážce Země
procitne ze spánku ze svého dubu. Zjistí, že svět je pomalu měněn, snaží se
zjistit, kdo za tím stojí. Proč je křehká rovnováha přírody narušena. Setkává
se s novým druhem. Zároveň s tím probíhá válečný konflikt mezi lidmi. Jedná se
o fiktivní svět. Děj je zasazen do období, kdy lidé jezdí na koních, bojují s
mečí a luky.

No spíše než nechrání, má čtenáři
ukázat jak je rovnováha křehká, jak málo stačí k její destrukci. Jak to vlastně
zhruba bylo, co se vlastně pořád někde děje, ta destrukce přírodního světa
vlivem člověka. Chtěl jsem napsat příběh k zamyšlení, aby se lidé znovu
zajímali o svět kolem sebe. Mladá generace je odkojená na technologii, které je
za poslední roky až příliš. Zavírá se do virtuálních světů sociálních sítí a
her. Raději obdivují stále lepší herní grafiku, ale nejdou se podívat do lesa,
jak vlastně skutečný svět vypadá. Pokud tito lidí vyrostou v dojmu, že je pro
život důležitá jen technologii a betonová města. Koho pak bude zajímat, že svět
přírody, který lidé pro přežití potřebují, je ničen?
V knize ovšem vystupuje
mnoho více postav – každá z nich je odlišná. Máte nějakou, které fandíte?
Víte už, jak osudy některé z nich v průběhu série dopadnou?
Takhle nad tím asi nepřemýšlím,
nejdůležitější je pro mě samozřejmě Galgad. Ale on i všechny ostatní postavy
jsou pro mě součástí skládanky, každý tam musí něco udělat v zájmu příběhu.
Děj další knihy bude začínat s
odstupem několika století. Takže smrtelné postavy z prvního dílu tam už
nebudou.
Jaký je to pocit vědět, že
Vaše první kniha si získala u čtenářů oblibu a je jako jedna z mála řazena
do speciální kategorie: ekologická fantasy?
Je to skvělý pocit a je to pro mě
i obrovská satisfakce. Příběh nikdo nechtěl, protože není komerční, nemá
komerční obálku. Přesto si našel hrstku čtenářů, někteří se už ptají, kdy bude
další díl. To člověka opravdu motivuje, aby pokračoval dál.
V momentální chvíli
pracujete na pokračování své prvotiny, druhém dílu Galgada. Mohl byste dychtivým
čtenářům napovědět, v jaké fázi tvorby se příběh momentálně nachází,
případně nás na druhý díl navnadit?
Něco jsem napsal, když byl první
díl ještě zastupován lit. agenturou a nabízen nakladatelům. Takže to postupně
procházím, abych se znovu dostal do příběhu. Je to všechno teprve na začátku.
Existuje nějaký sen, kterého
byste chtěl prostřednictvím knih dosáhnout?
Já jsem začal psát kvůli
poselství příběhů o strážcích. V mnoha recenzích to bylo zmíněno, mnoho lidí mě
to říkalo, že se nad příběhem zamyslelo. Takže ten sen se pomalu plní.
Fantasy.
Čemu se věnujete ve svém
volném čase? Píšete, sportujete, nebo si jenom užíváte pohody a nic nedělání?
No poslední roky toho času moc
není. Rád jsem chodil běhat do lesa se psem, ten už je teď starší a já nemám
ani tolik času. Takže chodím běhat nárazově. Volný čas zabere psaní a
propagace. Kromě literatury se rád občas dívám na filmy, poslouchám hudbu.
Co takhle Váš nejoblíbenější
autor?
Tolkien, Rowlingová, Jaroslav
Monte Kvasnice a oblíbená kniha z dětství Poklad na ostrově.
Mnoho lidí už určitě jednou
snilo o tom, že napíši svou vlastní knihu – pouze hrstce se to ale povedlo
dotáhnout do konce. Ti, kteří se pořád bojí napsat první slova, by určitě
potřebovali radu někoho, kdo tento mezník úspěšně překročil. Máte nějaké rady,
kterými by se měli začínající autoři řídit?
Nejvíce rad určitě najdou u
zkušených autorů a v knihách o tvůrčím psaní. Ne všechny budou fungovat u
každého. Já nejsem v situaci, abych někomu radil ohledně psaní. Sám jsem na
začátku.
Pokud jde o to napsat první slova. První verzi
rukopisu jsem napsal ještě rukou do sešitu. Dějově nemá příliš společného s
knihou, ale po všech směrech byla příšerná. Byla tak na úrovni slohové práce na
základní škole. Kdybych to tehdy někam poslal, tak by se mi asi vysmáli. Pak
začalo asi to pravé psaní, učit se o řemeslu. Zkoušet, jak pozvednout úroveň
textu, najít si někoho na zpětnou vazbu. Text do nekonečna přepisovat. V hlavě
tomu člověk musí uvěřit, že to dokáže.
Na závěr poslední otázka:
Chtěl byste něco vzkázat čtenářům blogu?
Aby jim spousta knih padla do
vkusu.
Ještě jednou děkuji za Váš čas a ochotu tento rozhovor podstoupit. Budu držet pěsti, ať Vám jde psaní od ruky a Galgad roznáší svá poselství mezi své čtenáře. Stejně tak je i důležité zmínit, že Vám přeji, ať si v roce 2016 najdete další čtenáře a my se dočkáme pokračování této velice slibné série!
Mou recenzi na Galgada – Příběh Strážce Země naleznete na tomto odkazu.
0 komentářů