bazar

Bazar za hubičku

června 07, 2017

ZÁKLADNÍ INFORMACE
Platba vždy pouze převodem, případně osobně.
Uvedené ceny jsou aktuální.
Cena jsou uváděny bez poštovného.*
Pokud není uvedeno jinak, knihy jsou jednou čtené.
Osobní předání možné v Ostravě, Olomouci a Českém Těšíně.
V případě zájmu mě, prosím, kontaktuje na email: filipskh123@gmail.com.
Zasílání možné Českou poštou nebo Zásilkovnou (vyzvednutí na výdejním místě v ČR za 65 Kč).

*Pří nákupu nad 800 Kč platím poštovné já. :)

Přehled knih ve formátu excel.

Výjimečná (Kristin Cashore) — 80 Kč
Nevítaní (Sophie Jordan) — 89 Kč
Skrytá (Marianne Curleyová) — 89 Kč
Archiv (Victoria Schwab) — 79 Kč
BZRK Reloaded (Michael Grant) — 70 Kč
Mladší (Lissa Price) — 60 Kč


 Anna krví oděná + Dívka z nočních můr (Kendare Blake) — 110 Kč (samostatné díly za 90 Kč)
Probuzení + Spojenectví (Mark Frost) — 100 Kč (samostatné díly za 90 Kč)
Čistý (Julianna Baggott) — 69 Kč
Střípky duší (Mary Lindsey) — 60 Kč
První stříbrná kniha snů (Kerstin Gier) — 110 Kč / nečteno



Když člověk jednou přemýšlí

Čtyři roky a jeden život

června 05, 2017

Sakra. Poslední článek se zrodil v květnu 2016.

Od té doby je to více jak 12 měsíců.  

Celkem uplynuly asi čtyři nejdůležitější roky mého života. Světe, div se, za všechno může škola – teda, ne jenom ona, protože velkou roli hráli i lidé kolem mě, ale to je příběh na jindy. Důležité je, že tenhle článek jsem měl v hlavě už nějakou dobu, ale teprve až teď se mi podařilo si k němu konečně sednout a napsat ho s čistým svědomím, klidnou duší a vnitřním pokojem, že mě už nečekají žádné školní povinnosti. V září to totiž bude dlouhých – a přesto tak krátkých – 48 měsíců, co jsem nastoupil na střední školu a konečně se vymanil ze začarovaného a prohnilého kruhu jménem "základní škola". Nalijme si čistého vína, těch devět let bylo v úplném závěru už dost i na mě. Vzhledem k tomu, že mě přibližně poslední tři roky na základce docela zničily, jediným pojítkem se světem mi zůstával blog, díky kterému jsem měl (a pořád mám) možnost potkat super lidi zabývající se stejnými koníčky jako já. Od založení Magician's Book proběhlo hodně experimentů, vznikla má první recenze, podařilo se mi uzavřít spolupráci a byl jsem schopen se nějakým způsobem začlenit do bloggerské komunity. V září roku 2013 jsem následně nastoupil do Ostravy na obor grafika – animace, což určitě většina z vás taky postřehla. Byla to škola, na kterou jsem se chtěl dostat a dodnes své volby nelituji, byť zjištění, že mi cestování a učení zabere i to málo času, co mi zbylo, mě překvapilo. Zpočátku silně nemile.

Dystopy

RC Review: Jiskra v popelu

května 08, 2016

Název: Jiskra v popelu
Počet stran: 450
Autor: Sabaa Tahir
Vydavatel: Host
Série: Jiskra v popelu #1
Orig. název: An Ember in the Ashes

Své tělo a krev zaslibte Impériu. Srdce si však ponechejte.

Sirotek bojující za svou rodinu. Voják bojující za svobodu. Jiskra v popelu je epická fantasy odehrávající se v brutálním světě podobném Římské říši.

Laia je dívka z lidu Učenců, který žije pod tvrdou nadvládou Válečnického impéria. Když je její bratr zatčen za velezradu, nabídnou jí učenečtí povstalci bojující proti Impériu dohodu: pokud se nechá prodat jako otrokyně na imperiální vojenskou akademii a bude pro ně špehovat, zachrání jejího bratra před popravou.

Elias, nejlepší voják na akademii, je znechucený pronásledováním a zabíjením Učenců a rozhodne se dezertovat. Než však stačí utéct, dostane příkaz zúčastnit se Zkoušek, nemilosrdné soutěže, z níž má vzejít nový válečnický císař. Prohrát znamená okamžitou smrt, zvítězit znamená ztratit vlastní duši.

Když se Laiiny a Eliasovy cesty na akademii zkříží, oba zjistí, že jejich osudy jsou propojené víc, než by si vůbec dokázali představit, a že jejich rozhodnutí může změnit budoucnost celého Impéria.

Když člověk jednou přemýšlí

A co bude dál?

března 28, 2016

Poslední datovaný článek byl zveřejněn 14. února. Uběhl více jak měsíc a na blogu je pořád mrtvo – tenhle stav nastal už od chvíle, kdy se mezi články vytvořila prodleva větší než ta týdenní. Celý jeden rok jsem se snažil držet blog naživu díky recenzím a… vlastně jenom recenzím. Už hodně dlouhou dobu jsem se vlastnímu blogu vyhýbal jako čert kříži, protože úvodní stránka mi pořád jenom připomínala, že mám jednu nepovinnou povinnost. Vždycky, když jsem si psaní článků chtěl sednout, našel jsem si něco jiného; uvědomil jsem si, že tapeta na počítači potřebuje uklidit; že bych měl raději kreslit; že i koukání z okna je zajímavější, než rozvíjení svého spisovatelského umu. Avšak teď jsem se zatvrdil, po dlouhé době si vlastní blog otevřel a rozhodl se napsat tento článek. 

Kdybych chtěl, mohl bych se vymlouvat. Člověk je inteligentní a fikaný tvor, který je schopen si najít výmluvu na vše, na co si jen umane. Mohu tvrdit, že nemám čas, ale pravda je vlastně úplně jiná. Ve škole trávím čtyři dny v týdny deset hodin, v pátek pouze šest. Dá se říci, že víkendy mám volné a i když to jsou jediné dva dny, kdy dospávám, připravuji si podklady pro úkoly a práce na zbytek týdne, čas na sebe si najdu. Čtu a kreslím (někdy spíše jenom to první). Dokonce i psaní jsem na více jak tři měsíce odložil, byť jsem věděl, jak moc se na dopsání jednotlivých povídek těším. Na dlouhou dobu jsem odložil dokonce i Bezejmenný, na což jsem silně naštvaný. To, co mě postihlo, není prokrastinace – bože můj, vždyť ani ona nemůže mít tak těžký dopad. Mohl bych obviňovat cokoli a kohokoli (dokonce i ten hrnek s čajem vedle mě), ale k ničemu by to nebylo. Proto jsem se rozhodl ukázat na sebe a hádejte! 
Jako lusknutím prstu se ukázalo, že mám pravdu. 
Můžu si za to sám, podílí se na tom vlastní lenivost a neschopnost si uspořádat čas. Sekl jsem se a nemohl jsem se pohnout. Pátek a sobotu jsem vždycky vypnul a v neděli, což byl jediný den, kdy se ve mně probudila chuť něco dělat, jsem si uvědomil, že nestíhám a věci do školy mají přednost; tím pádem odpadly osobní věci a viva la referáty, projevy a učení. Ze dne na den jsem prostě přišel na to, že víkendy jsou mnohem jednodušší, když nemusím přemýšlet nad tím, jakou recenzi zveřejním; že je prostě pohodlnější, když nemusím nic dělat. Doslova. A do písmene. K tomu mi i došlo, že udržovat blog jenom na základě recenzí je naprostá hloupost. Nemám to rád a přesto jsem k tomu měl sklony. Pořád mám napsaných několik recenzí, které se musí zveřejnit, ale co potom? Číst a psát? Psát a číst? Začarovaný kruh, ze kterého není úniku. Bylo mi jasné, že takhle to prostě fungovat nemůže. NESMÍ.

CooBoo

RC Review: Skleněný trůn

února 14, 2016

Název: Skleněný trůn
Autor: Sarah J. Maas
Počet stran: 392
Vydavatel: CooBoo
Série: Skleněný trůn #1
Orig. název: Throne of Glass
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.
Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

Měsíční zúčtování

Knižní zúčtování září–prosinec 2015

prosince 31, 2015

Když jsem si zjistil datum posledního článku patřící do této kategorie, zděsil jsem se. Vážně jsem poslední knižní zúčtování napsal na přelomu srpna a září? Uběhlo tolik času? Kdybych mohl, sypal bych si popel na hlavu, ale z důvodu dalšího článku, který by se měl v nejbližších dnech na blogu objevit, je zbytečně se obhajovat dvakrát. Jisté je ale to, že za tu dlouhou – pro mě kratší, než bych sám chtěl – dobu se mi podařilo získat opravdu nádherné knižní kousky, na které jsem z celého srdce pyšný. Je pravdou, že za to mohou i Vánoce, protože ještě pořád se snažím dodržet pravidlo přečti-všechny-nepřečtené-knihy-co-máš-doma. Každopádně, dnešní den je hodně krátký na to jej trávit mými výlevy, a proto raději všechny kousky co nejrychleji představím, ať můžete pokračovat (nebo začít) ve slavení Silvestra 2015!  

Knihy, které jsem si koupil: 

Pouštní kopí by Peter V. Brett
Válka za bílého dne by Peter V. Brett
Město schodů by Robert Jackson Bennett
Město ztracených duší by Cassandra Clare
Město nebeského ohně by Cassandra Clare

Česká fantasy

Interview | Ergall

prosince 26, 2015

| Ekologická fantasy na české scéně |

Zdroj
Dobrý den. Na úplném začátku bych Vám ještě jednou srdečně poděkoval se souhlasem podstoupit rozhovor pro blog Magician’s Book. Ve spisovatelské sféře se pohybuje pod pseudonymem Ergall a určitě jste mnoha lidem jedna velká neznámá – mohl byste nám o sobě něco říci, případně i vysvětlit původ pseudonymu a jeho významu?
Já také děkuji za prostor na portálu Magician’s Book. Jsem začínající autor z Vysočiny. Původ pseudonymu je asi v mé minulosti. Od mládí jsem chtěl dělat muziku a v některých žánrech si muzikanti dávají jednoslovné přezdívky. Ale postupem z toho sešlo. Druhá věc je, že jsem na obálce nechtěl mít svoje jméno, takže o pseudonymu jsem uvažoval ihned ze začátku.

Kdo, nebo co, Vás vlastně přivedlo k myšlence: „Teď si sednu ke stolu a napíšu svou první knihu“?
Jednou se mi v hlavě zrodil hrdina, který chrání prastarý svět přírody, ze kterého jsem vzešli i my. Vždy se někde objeví a dokáže svět napravit. Tehdy jsem se dostal k myšlence, napsat příběh o strážci Země. Začala hospodářská krize a já ztrácel zaměstnání znovu a znovu. Tehdy jsem si vzal do hlavy, že jednoho dne budu psát příběhy. Tohle mi systém nesebere, protože každý ten dílčí krůček závisí především na mně.

Když se to vezme kolem a kolem, jste vlastně na začátku své spisovatelské éry. Jak je známo, Galgad – příběh strážce Země vyšel vlastním nákladem. Je těžké si knihu vydat tímto způsobem? Co všechno předcházelo tomu, než kniha dostala svou fyzickou podobu?
Vlastně pouze děláte práci, kterou by jinak dělalo nějaké nakladatelství. To znamená, že si potřebujete domluvit někoho na jazykovou korekturu, sazeče textu, grafika na obálku. Musíte si zařídit ISBN číslo, poslat povinné výtisky do knihoven. Domluvit si tiskárnu. Nejdůležitější je podle mě u vlastního nákladu sehnat si distribuci. Jinak je zbytečné si nechat knihy vyrábět, když by jinak neměly možnost doputovat ke čtenáři. Snad jsem nic nevynechal. Mně v tomto pomohla lit. agentura, která rukopis dříve zastupovala. Formou placené služby věci zařídila.
Zní to jednoduše, ale chce to pevné nervy. Poněvadž si to platíte, tak veškerá zodpovědnost v jaké kvalitě bude kniha vyrobena, je na vás. Pustí vás k všemožným kontrolám textu, jelikož  autor zná svůj text nejlépe, hodně věcí pochytá. U mě se to vyplatilo několikrát, např. při převodu textu do programu na sazbu textu se rozhodily některé odstavce a kurzíva.

Co její propagace? Určitě je to mnohem složitější, když nemáte žádného patrona, který by se staral o šíření knihy do podvědomí čtenářů, že ano?
Tak zde je opravdu propastný rozdíl. Když máte slušného vydavatele, tak můžete být do několika dní po vydání ve výlohách v nějakém služném řetězci knihkupců i u prvotin. To jsem se přesvědčil několikrát, když jsem šel kolem výlohy u nás. Já jsem čekal na první slušnější reklamu čtyři měsíce, než se to dojednalo. Reklamní prostory většinou vykoupí velcí hráči, ať už jde o jakoukoliv formu reklamy. U vlastního nákladu musíte čekat, jestli na vás vůbec něco zbyde.

Všechny své síly jsou určitě věnovány do této série. Mohl byste nám prosím shrnout, o čem první díl vypráví a tím tak nalákat potencionální čtenáře, kteří zatím váhají, zda se do knihy pustit?
Kniha se jmenuje Galgad – příběh strážce Země, je to fantasy příběh s přírodní námětem. Jistý strážce Země procitne ze spánku ze svého dubu. Zjistí, že svět je pomalu měněn, snaží se zjistit, kdo za tím stojí. Proč je křehká rovnováha přírody narušena. Setkává se s novým druhem. Zároveň s tím probíhá válečný konflikt mezi lidmi. Jedná se o fiktivní svět. Děj je zasazen do období, kdy lidé jezdí na koních, bojují s mečí a luky.

Galgad je tedy hlavním hrdinou. Ve své recenzi jsem již zmiňoval, že se jedná o postavu, která je ve světě, do kterého se probudila, velice zmatená. Neví, jak se má chovat; proč lidé dělají to, co dělají; proč nechráníme přírodu. Má tento hrdina zapůsobit na čtenáře a donutit je si pokládat základní otázky o přírodě, které jsou v dnešní době samozřejmostí?
No spíše než nechrání, má čtenáři ukázat jak je rovnováha křehká, jak málo stačí k její destrukci. Jak to vlastně zhruba bylo, co se vlastně pořád někde děje, ta destrukce přírodního světa vlivem člověka. Chtěl jsem napsat příběh k zamyšlení, aby se lidé znovu zajímali o svět kolem sebe. Mladá generace je odkojená na technologii, které je za poslední roky až příliš. Zavírá se do virtuálních světů sociálních sítí a her. Raději obdivují stále lepší herní grafiku, ale nejdou se podívat do lesa, jak vlastně skutečný svět vypadá. Pokud tito lidí vyrostou v dojmu, že je pro život důležitá jen technologii a betonová města. Koho pak bude zajímat, že svět přírody, který lidé pro přežití potřebují, je ničen?

V knize ovšem vystupuje mnoho více postav – každá z nich je odlišná. Máte nějakou, které fandíte? Víte už, jak osudy některé z nich v průběhu série dopadnou?
Takhle nad tím asi nepřemýšlím, nejdůležitější je pro mě samozřejmě Galgad. Ale on i všechny ostatní postavy jsou pro mě součástí skládanky, každý tam musí něco udělat v zájmu příběhu.
Děj další knihy bude začínat s odstupem několika století. Takže smrtelné postavy z prvního dílu tam už nebudou.

Jaký je to pocit vědět, že Vaše první kniha si získala u čtenářů oblibu a je jako jedna z mála řazena do speciální kategorie: ekologická fantasy?
Je to skvělý pocit a je to pro mě i obrovská satisfakce. Příběh nikdo nechtěl, protože není komerční, nemá komerční obálku. Přesto si našel hrstku čtenářů, někteří se už ptají, kdy bude další díl. To člověka opravdu motivuje, aby pokračoval dál.

V momentální chvíli pracujete na pokračování své prvotiny, druhém dílu Galgada. Mohl byste dychtivým čtenářům napovědět, v jaké fázi tvorby se příběh momentálně nachází, případně nás na druhý díl navnadit?
Něco jsem napsal, když byl první díl ještě zastupován lit. agenturou a nabízen nakladatelům. Takže to postupně procházím, abych se znovu dostal do příběhu. Je to všechno teprve na začátku.

Existuje nějaký sen, kterého byste chtěl prostřednictvím knih dosáhnout?
Já jsem začal psát kvůli poselství příběhů o strážcích. V mnoha recenzích to bylo zmíněno, mnoho lidí mě to říkalo, že se nad příběhem zamyslelo. Takže ten sen se pomalu plní.

Jaký knižní žánr je Vám nejbližší?
Fantasy.

Čemu se věnujete ve svém volném čase? Píšete, sportujete, nebo si jenom užíváte pohody a nic nedělání?
No poslední roky toho času moc není. Rád jsem chodil běhat do lesa se psem, ten už je teď starší a já nemám ani tolik času. Takže chodím běhat nárazově. Volný čas zabere psaní a propagace. Kromě literatury se rád občas dívám na filmy, poslouchám hudbu.

Co takhle Váš nejoblíbenější autor?
Tolkien, Rowlingová, Jaroslav Monte Kvasnice a oblíbená kniha z dětství Poklad na ostrově.

Mnoho lidí už určitě jednou snilo o tom, že napíši svou vlastní knihu – pouze hrstce se to ale povedlo dotáhnout do konce. Ti, kteří se pořád bojí napsat první slova, by určitě potřebovali radu někoho, kdo tento mezník úspěšně překročil. Máte nějaké rady, kterými by se měli začínající autoři řídit?
Nejvíce rad určitě najdou u zkušených autorů a v knihách o tvůrčím psaní. Ne všechny budou fungovat u každého. Já nejsem v situaci, abych někomu radil ohledně psaní. Sám jsem na začátku.
Pokud jde o to napsat první slova. První verzi rukopisu jsem napsal ještě rukou do sešitu. Dějově nemá příliš společného s knihou, ale po všech směrech byla příšerná. Byla tak na úrovni slohové práce na základní škole. Kdybych to tehdy někam poslal, tak by se mi asi vysmáli. Pak začalo asi to pravé psaní, učit se o řemeslu. Zkoušet, jak pozvednout úroveň textu, najít si někoho na zpětnou vazbu. Text do nekonečna přepisovat. V hlavě tomu člověk musí uvěřit, že to dokáže.

Na závěr poslední otázka: Chtěl byste něco vzkázat čtenářům blogu?
Aby jim spousta knih padla do vkusu.

Ještě jednou děkuji za Váš čas a ochotu tento rozhovor podstoupit. Budu držet pěsti, ať Vám jde psaní od ruky a Galgad roznáší svá poselství mezi své čtenáře. Stejně tak je i důležité zmínit, že Vám přeji, ať si v roce 2016 najdete další čtenáře a my se dočkáme pokračování této velice slibné série!
Mou recenzi na Galgada – Příběh Strážce Země naleznete na tomto odkazu. 

Fantasy

RC Review: Brisingr

prosince 20, 2015

Název: Brisingr
Počet stran: 656
Autor: Christopher Paolini
Vydavatel: Fragment
Série: Odkaz Dračích jezdců #3
Orig. název: Brisingr
Přísahy, zkoušky oddanosti, mocné síly se střetnou…
Bitvou na Hořících pláních boj s Královstvím zdaleka neskončil a zdá se, že v nadcházejícím střetu bude Galbatorixův Jezdec mocným protivníkem. Eragona se Safirou proto čekají další zkoušky v boji, ale v příběhu už nejde jenom o ně… Stejně jako Eragon a Eldest, i Brisingr je plný napětí, nečekaných odhalení a zvratů, ve kterém nechybí ani Safiřin něžný humor

Classic

Review: Pilíře světa

listopadu 21, 2015

Název: Pilíře světa
Počet stran: 579
Autor: Terry Goodkind
Vydavatel: Classic
Série: Meč pravdy #7
Orig. název: The Pillars of Creation

Příběh popisuje osudy Jennsen Daggettové a Oby Schalka, dvou nemanželských dětí krutovládce Darkena Rahla, které se narodily bez magických schopností a byly tak odsouzeny ke smrti, kdyby se jejich matkám nepodařilo včas uniknout z Rahlova dosahu. Jennsen tak prožila dětství a mládí na útěku před Rahlovými služebníky. Její matku však náhle brutálně zavraždí zabijáci nového lorda Rahla. Zmatená a vystrašená Jennsen přijme pomoc od cizince Sebastiana a společně se vydávají na cestu do bezpečí. Osud má však s nimi jiné plány. Naproti tomu Oba nepoznal ve svém životě nic kromě ponížení. Vyrostl v muže s perverzním viděním světa. Svou krutost zdědil po otci. A jelikož se nedávno dozvěděl jeho pravou totožnost, vydává se zabrat d'harský trůn právem dědice pro sebe.

Česká fantasy

RC Review: Příběh strážce Země

října 31, 2015

Název: Galgad – Příběh strážce Země
Počet stran: 232
Autor: Ergall
Vydavatel: vlastní náklad
Série: Galgad #1
V dávných dobách, v dolině obehnané horami, se probudí nejmocnější strážce Gathary. Není to náhoda. Na svět přišli ti noví, odlišují se od ostatních, narušují snad křehkou rovnováhu?
Navíc se schyluje k válce mezi lidmi, nadvláda zdvojeného kříže rozpíná ruce. Galgad pátrá po pravdě. Nenalézá však vlky ani ostatní.
Nechte se okouzlit poutavým příběhem, nechte se uchvátit prastarými lesy, v nichž tečou čisté řeky. Budete mít pocit, jako byste sami chodili těmi místy, potkávali tvory z dávné říše. Obdivujte hrdiny i obyčejné lidi, kteří se snaží bojovat s nepřízní osudu.
Odhalte kruté pravdy našich činů.

Knižní trailer:


Život mé knihovny

října 24, 2015

Od poslední Kouzelné knihovničky (archív) uplynulo už hodně času. Dokonce i víc než hodně. Poslední zveřejněný článek se přesně datuje na pondělí 23. prosince roku 2013, což je už vážně nějaká doba. Od té doby se změnilo nemálo věcí a knihovnička nebyla žádnou výjimkou – vzhledově, samozřejmě. Co se týče samotného obsahu, tak se za ten více jak rok na jednotlivých poličkách přišel velký úklid, některé z knih jsem zcela vyřadil a taktéž si byl schopný uspořádat věci tak, abych uvolnil další dvě poličky a s úspěchem je prohlásil a své teritorium. Právě kvůli všem těm změnám, renovacím, přeskládáním a podobně, už bylo načase sepsat nějaký článek, kde vám budu schopen ukázat aktuální domov všech knižních kousků. Dá se tedy říct, že díky inovacím a změnám má knihovnička žije vlastním životem. Připravte se na rozebrání poliček (slovně) a jakémsi pomyslném žebříčku knih, které jsou priority v mém knižním životě. A samozřejmě velkou dávku fotek! 


Jak je už patrné na první pohled, knihovnička prošla vážně velkou reorganizací. Když se tak na obě fotky dívám, tak si uvědomuji, že to dokonce tak i vypadá, jako kdyby celý systém řazení a vystavování knih odpovídal i mému dospívání. Hodně z vystavených knížek, jež sloužily jako hlavní věci, kterými jsem byl schopen se chlubit, už prostě v tomhle přeplněném prostoru nemají místo, nebo nadšení z jejich vlastnění mě už přešlo a já je posunul zase „o krok dále“. Důležitou roli v tomhle škrtu mají především YA knihy. Kdo by se taky divil, že ano? Jednotlivé příběhy tohoto žánru jsem sice schopný přečíst a stejně tak je i ocenit (když se mi už podaří narazit na vážně kvalitní dílo), ale řekněme si na rovinu, už v těch příbězích nevidím tak velkou nápaditost. Můžete mě kamenovat, můžete si na mě počíhat v temných ostravských ulicích. Holt to už nikdy nebude jak kdysi. Přiznávám, že mezi knihami tohoto žánru jsou kvalitní kousky, které si zaslouží pozornost, ale poslední dobou si říkám, že jsem se v tom tak začal topit, že mi to všechno přišlo jednoduché, zbytečné a neměl jsem z toho jakýkoli zážitek, než vztek nad hlavními hrdinkami, které byly hloupé a naivní. V momentální době se snažím samozřejmě orientovat na knihy, které mám doma (mezi kterými YA samozřejmě je), ale chystám se přejít na čisté fantasy, možná i sci-fi a zabrouzdat do vod mně neznámých – a že jich vážně je! Jasně, YA se asi nikdy nezbavím, ale i tak mě potěší, když budu tenhle žánr  používat pouze na odreagování… a uvědomění si, že kdybych měl tyhle příběhy číst po kvantech, asi bych se z toho zbláznil, zalezl si do kouta a začal si škubat vlasy z hlavy.  

Co se týče knihovničky samotné, je pravda, v porovnání s poslední aktualizací se jedná o dost velkou změnu. Přešel jsem nejen na nový systém skládání knížek do jednotlivých poliček, což se v následující době pravděpodobně nezmění, ale stejně tak i rozšířil hlavně svou sbírku knih, na které jsem vážně hrdý. Člověk by totiž nikdy ani neřekl, že těch knížek už bude přes nádherné dvě stovky. Taky se ptáte, kde se to všechno ztrácí? No, nejste sami. Vážně. Sám totiž nemám sebemenší ponětí, kde to vlastně schovávám. Někdy mě ovšem docela i mrzí skutečnost, že některé knížky je vážně potřeba zasunout do pozadí těch vystavených, ale když už není místo, co se s tím dá dělat? Kladná věc na tomto problému ale je, že dokážu být více kritický a rozhodnout se, co opravdu stojí za to, aby to viděl každý. Je vtipné, že knížky, které jsem ještě před dvěma lety zbožňoval, jsou nyní k dispozici na prodej nebo schované v pozadí. No jo, změna je život! 

Dystopy

Review: Spáleniště: Zkouška

října 03, 2015

Název: Spáleniště: Zkouška
Počet stran: 344
Autor: James Dashner
Vydavatel: YOLI
Série: Labyrint, #2
Orig. název: The Scorch Trial
Už žádné hlavolamy. Žádné proměnné. A žádné běhání. Thomas byl přesvědčený, že když se jim podařilo uniknout, vrátí se on i Placeři ke svým dřívějším životům. Nikdo však ve skutečnosti netušil, do jakého života se vracejí. Země, sežehnutá slunečními erupcemi a spálená novým, krutým klimatem, se změnila v pustinu. Vláda se zhroutila – a s ní i pořádek. Rozpadajícími se městy teď bloudí „raplové“, lidé pokrytí hnisavými ranami, které infekční nemoc nazývaná erupce dohání k vražednému šílenství. Hledají, kde by našli další oběť... a potravu. Pro Placery běhání zdaleka neskončilo. Namísto svobody zjišťují, že mají před sebou další zkoušku. Musejí překonat Spáleniště, nejvíc sežehnutou část planety, a do dvou týdnů dorazit do bezpečného útočiště. A organizace ZLOSIN se postarala o to, aby uzpůsobila proměnné a nastavila šance v jejich neprospěch. Thomase čeká zkouška ohněm – skutečně přechovává někde v hlavě tajemství svobody? Nebo bude věčně vydán ZLOSINu na milost?
Filmový trailer: 


Měsíční zúčtování

Knižní zúčtování za prázdniny roku 2015

září 13, 2015

Po dlouhé se opět hlásím! Žiji, jsem odpočatý a připraven do nového školního roku – je to divné, ale je to tak. Začátek školy byl docela v pohodě, ale už v pátek jsem pociťoval, že větší počet hodin ve škole mě nějak začíná omezovat. A bylo tomu vážně tak. Než ale přejdeme k tomu, co bude následovat v nižších částech článku, je potřeba si vzpomenout i na prázdniny, které jsem prožil přesně tak, jak jsem chtěl; udělal to, co jsem měl; a hlavně si odpočinul! Stejným dílem se mi povedlo i přečíst několik nádherných příběhů a pár nových si pořídit, i když jsem si říkal, že bych neměl. Ale potom jsem si řekl, že jsem si vlastně ještě nic za vysvědčení nekoupil... a s výsledkem jsem nadmíru spokojený! 

Knihy, které jsem si koupil: 


Řeky Londýna by Ben Aaronovitch 
Vražedná léčba by James Dashner 
Kraď jako umělec by Austin Kleon
Slova paprsků by Brandon Sanderson
Vílí kruhy by Tereza Matoušková

Knižní klub

RC Review: Jak zabít svého šéfa: Příručka stážisty

srpna 31, 2015

Název: Jak zabít svého šéfa: Příručka stážisty
Počet stran: 336
Autor: Shane Kuhn
Vydavatel: Knižní klub
Série: John Lago #1
Orig. název: The Intern's Handbook
„Stážisté jsou neviditelní. Můžete svoje jméno opakovat vedení stokrát dokola, a stejně si ho nikdy nezapamatují, protože k někomu, kdo je ztracený případ a pracuje zadarmo, nemají žádný respekt. Ironií je, že na vás budou s naprostým klidem vršit důležité úkoly. Čím víc takových úkolů na sebe dobrovolně naberete, tím víc z toho vytěžíte; získají vám PŘÍSTUP A DŮVĚRU. Nakonec vám váš terč bude ochotný svěřit i svůj život.
A právě tehdy ho o něj připravíte.“ 
Knižní trailer: 

Knižní klub

Review: Marťan

srpna 08, 2015

Název: Marťan
Počet stran: 344
Autor: Andy Weir
Vydavatel: Knižní klub
Orig. název: The Martian
Je nejslavnějším mužem na Zemi. Má to však háček: není na Zemi…
Před šesti dny se Mark Watney jako jeden z prvních lidí prošel po Marsu. Teď je přesvědčený, že bude prvním člověkem, který tam zemře. Málem zahynul v prašné bouři a zbytek jeho posádky odletěl v domnění, že je mrtvý. Mark nemá jak odeslat zprávu, že přežil. A i kdyby se s lidmi na Zemi spojit dokázal, zásoby mu dojdou mnohem dřív, než by stačila dorazit pomoc. Mark se však nevzdává. Vyzbrojen pouze svým důvtipem, technickými dovednostmi a nevyčerpatelným smyslem pro humor, který se pro něj stane nejcennějším zdrojem síly, se pouští do tvrdošíjného boje o přežití. Jak zdolává jednu zdánlivě nepřekonatelnou překážku za druhou, začíná věřit, že by na cizí planetě přece jen mohl obstát. Jenže Mars mu ještě přichystá nejedno překvapení…

Filmový trailer: 

Tag

Čtení návyky | TAG

srpna 05, 2015

Zdroj
Je to už sakra dlouhá doba, kdy jsem naposledy vyplnil nějaký ten TAG – abych se přiznal, tak mi sepsání takovéhoto typu článku už i chybělo. Nejen, že mi to pomůže trochu oživit tu monotónnost, ke které poslední dobou nevědomky spadám, ale stejně tak se u toho zabavím jak já, tak je docela možné, že i Vy... Na tento TAG jsem narazil na Knižním doupěti, kterému vládne Syki, a já v tu chvíli věděl, že něco takového chci sepsat. A hle, zde je výsledek! 

1. Máš doma určité místo na čtení? 
Postel. Jedině postel – případně i zahrada, pokud je tam pěkně. I když dobře vím, že by se postel neměla používat jako oblíbené místo a číst si tam, učit se a podobně, ale já si prostě nemůžu pomoct. Podle mě totiž není nic lepšího, než se u knížky pořádně natáhnout, spočinout si a jenom nechat oči klouzat po písmenkách!

2. Záložka, nebo kousek papírku, který se válí poblíž?
Doma mám docela dost záložek ve speciální obálce, kde ukládám všechny, které se ke mně dostanou, takže když se mi ji podaří z kupy věcí vyhrabat, použiji některou z nich. Pokud se mi ale nechce tím bordelem prohrabávat, sáhnu po té, se kterou jsem akorát dočetl knížku. Papírky moc nepoužívám, jedině do učebnic, protože... proč ne?

3. Můžeš prostě jen tak přestat číst nebo nejprve dočteš kapitolu?
Na takovéhle věci jsem docela pedant a razím pravidlo: Bez dokončení kapitoly se od knížky nehnu. Je tedy jedno, ať už má ta kapitola pět, nebo třicet stránek; jestli přečtu jednu, nebo dvě. Ale musí to být kapitoly. Skončit uprostřed kapitoly mi totiž přijde jako kdyby někdo prostě odešel od napůl dojedeného jídla a vrátil se k němu až za několik hodin. Něco takového se prostě nedělá.

4. Jíš nebo piješ během čtení?
U knížek nejím, protože se znám, že při mém štěstí bych je akorát poškodil. S pitím je to už trochu jiné, protože mám po ruce vždy aspoň hrnek s čajem, ze kterého během čtení upíjím. Při psaní je to ale samozřejmostí, protože psát povídku, příběh, či recenzi bez něčeho, čeho bych se napil po ruce? To si nedokážu ani představit.

5. Posloucháš u čtení hudbu nebo televizi?
Mám společný pokoj s bráchou, který nečte a neustále si poušti písničky, nebo hraje hry, tudíž je jasné, že v mém okolí vždycky existuje něco, co mě ruší. Kdybych měl tu možnost a mohl se rozhodnout pouze a jen podle sebe, pravděpodobně bych si žádnou hudbu při čtení nepouštěl – o televizi ani nemluvě. Pokud totiž někdo pustí televizi, mám vždy nutkání poslouchat všechno v okolí a tím pádem se už na knížku nesoustředím.

6. Čteš vždy pouze jednu knihu nebo několik naráz?
Pouze jednu. Několikrát jsem už zkoušel rozečíst několik knížek najednou, jenže potom mi dělalo problém se rozhodnout, po které sáhnu rychleji, protože jsem se chtěl věnovat každé. Tak jsem se rozhodl, že vždy budu mít po ruce jenom jednu, i když to můj čtecí postup snižuje.

7. Preferuješ čtení doma nebo čteš kdekoliv?
Čtu především doma, ale poslední měsíce jsem začal experimentovat i se čtením v autobuse cestou do školy. Proti čtení ve vlaku taky nic nemám, ale čtení v autě mi zásadně nevyhovuje. Nevím proč, ale vždy, když čtu v autě při cestě na Slovensko, či kdekoli jinam, mám pocit, jako kdybych po přečtení věty hned zapomínal, co jsem vlastně přečetl. Co se týče školy, tak tam je čtení úplně marné. O přestávkách raději strávím čas se spolužáky, než písmenky. Ty mi dělají přítomnost, když jsem sám.

8. Čteš nahlas nebo pouze ve své mysli?
Když jsem byl malý, tak jsem četl nahlas. Teď čtu už jenom v mysli. Doteď si akorát ale pamatuji jednu výjimku s jedním z dílů Percy Jacksona, kdy jsem knihu četl nahlas, nebo aspoň polohlasem, protože jsem potřeboval vyzkoušet, jak by slova zněla vyřčena nahlas a ne jen v mysli. Celý tenhle pokus bych shrnul jako zajímavou zkušenost – slova nahlas znějí vážně jinak, ale z toho čtení taky po chvíli pěkně vyschne v ústech!

9. Čteš některé pasáže dopředu nebo dokonce přeskakuješ kapitoly?
Pokud mě kniha baví, tak nikdy nepřeskakuji. Doteď bojuji s nutkáním si přečíst poslední věty knihy, ale tohohle zlozvyku se už pomalu zbavuji. Ve chvíli, kdy se mi ale do rukou dostane kniha, která mě nebaví, ale já nemám srdce ji odložit, klidně přeskakuji. Věty, odstavce, kapitoly. A nijak mi to nevadí, natož abych se za to styděl. Spíše obdivuji sám sebe, že i přes skutečnost, že se mi kniha nelíbí, jsem schopný ji "dočíst".

10. Lámeš hřbet nebo se jej snažíš uchovat jako nový?
On by někdo lámal hřbet? Takové barbarství! Ne, já s každou knihou zacházím jak s cenností a tím pádem se snažím, ať to taky na těch kouscích jde vidět. V knihovničce mám hodně kousků, které ani nevypadají, že bych je už jednou četl. Tohle beru jako úspěch, za který jsem vážně hrdý.

11. Píšeš do knih?
Nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy. Ani jednou mě ještě něco takového vůbec nenapadlo. Když se tak nad tím zamyslím, tak já vlastně nepíšu ani do učebnic.

RC

RC Review: Železná zkouška

července 15, 2015

Název: Železná zkouška
Počet stran: 312 stran
Autor: Cassandra Clare & Holly Black
Vydavatel: YOLI
Série: Magisterium #1
Orig. název: The Iron Trial
Callum Hunt ví už odmalička, že pokud by se někdy zapletl s magií, znamenalo by to pro něj jediné – smrt. Jeho otec mu to ostatně nikdy nedovolí zapomenout. Když je Cal pozván k vstupním zkouškám do tajemné čarodějné školy jménem Magisterium, slíbí otci i sám sobě, že v testu dokonale propadne. Jenže Cal má naneštěstí magii v krvi, takže i přes veškerou snahu je spolu s dalšími dvěma žáky vybrán, aby studoval u největšího mága ze všech, mistra Rufuse. Cal zjišťuje, že magie je mnohem zábavnější, než si kdy uměl představit, a také skoro stejně tak nebezpečná. Ve škole si vedle nových přátel rychle udělá i nové nepřátele…
Knižní trailer: 


RC

RC Review: Napůl divoký

července 10, 2015

Název: Napůl divoký
Počet stran: 392
Autor: Sally Green
Vydavatel: YOLI
Série: Napůl zlý #2
Orig. název: Half Wild
Nathan je stále ještě na útěku před Lovci a pátrá po svém příteli Gabrielovi, s jehož pomocí může osvobodit milovanou Annalise. V Radě Bílých čarodějnic se zatím chopil moci Soul O´Brien a svou válku proti Černým čarodějnicím rozšířil na celou Evropu. Bílé a Černé čarodějnice se proto spojí, aby mu společně vzdorovaly. Nathan je vtažen do povstání a zjišťuje, že nečekaně bojuje po boku starých přátel i dávných nepřátel. Ne všem ale může věřit…
Nejdříve ze všeho se však musí naučit, jak ovládat své Nadání – zvláštní, divokou schopnost, která hrozí, že ho přemůže…

Česká fantasy

Review: Tajemství minulosti

června 28, 2015

Název: Tajemství minulosti
Počet stran: 328
Autor: Tereza Benešová
Vydavatel: Krigl
Série: Gjorkové #1
Pod hladinou oceánu leží svět, o jehož existenci nemá lidstvo dodnes, ani ponětí. Dvanáctiletá Nefas o něm už pár let ví, ale teprve dnes nastal čas zařadit se mezi své. Mezi Gjorky.
Nefas nechce nic víc, než najít konečně domov, pár přátel a zjistit proč vlastně musela vyrůstat stranou. V novém světě ji ale otevřená náruč rozhodně nečeká a její touha po kamarádech, se v mžiku smrskne na snahu proplout, a být neviditelná.
Brzy sice zjišťuje, že pomoc může přijít z míst, odkud by ji nikdy nečekala, ale také, že kdo se ptá, mohl by dostat odpověď, o kterou vlastně vůbec nestojí. Vstupte spolu s Nefas do místa, kde je všechno stejně nebezpečné, jako krásné a fascinující. Kde mají všichni svá malá tajemství a odraz minulosti je příliš silný na to, aby se dal jen tak překonat.

CooBoo

RC Review: Druhá stříbrná kniha snů

června 26, 2015

Název: Druhá stříbrná kniha snů
Počet stran: 384
Autor: Kerstin Gier
Vydavatel: CooBoo
Série: Silber #2
Orig. název: Das zweite Buch der Träume
Liv je v šoku: Secrecy zná její nejtajnější tajemství. Ale odkud? A co před ní Henry skrývá? Co je to za podivnou postavu, která se potuluje a řádí v nekonečných chodbách snového světa? A proč je Livina sestra Mia najednou náměsíčná? 
Noční můry, záhadná setkání a divoké pronásledování zrovna nesvědčí dobrému spánku. K tomu se musí Liv vyrovnat se svou nově poskládanou rodinou a intrikánskou babičkou. A faktem, že existují lidé, kteří s ní mají nevyřízené účty. Jak přes den, tak v noci…

Statistika

TOPlist