Počet stran: 560

Autor: Markus Heitz

Vydavatel: Fantom Print

Série: Trpaslíci #1
Orig. název: The Dwarves

Čtvrté vydání vyprodaného románu. Proslavili se v Tolkienově Pánu prstenů – kdo by neznal Gimliho soupeření s Legolasem o co největší množství zabitých skřetů? Ano, řeč je o trpaslících. Malí vzrůstem, velcí srdcem. Většinou byli popisováni jako komické figurky, vděčný cíl různých vtípků a žertů. Ale žertovat na účet Boïndila nebo jeho dvojčete Boëndala se nedoporučuje. Své válečné sekery ovládají s takovým umem, že tlupa skřetů je pro ně jen malým předkrmem před pořádnou bitvou. Skrytou zemi však ohrožuje daleko větší nebezpečí než tlupy skřetů. Zradou padla Kamenná brána a do Skryté země vstoupili temní alfové. Mají sličné tváře, ale místo očí černé bezedné studny… Alfové si berou životy svých obětí a Mrtvá země si bere jejich duši. Není záchrana Skryté země příliš velký úkol pro malého trpaslíka? Najděte odpověď na stránkách této knihy a vydejte se spolu s Tungdilem vstříc největšímu dobrodružství svého života…

Vše to začíná tak nějak promyšleně. Zradou, kterou nikdo nečekal padne Kamenná brána, kterou trpaslíci hlídají, aby do Skryté země nevniklo zlo. Ovšem, vždy se najde někdo, kdo zlu podlehne a bránu otevře. Nene, tím vše ale začalo…

Dostáváme se přibližně o tisíc slunečních cyklů dále, kde je trpaslík Tungdil pověřen, aby donesl jakési artefakty mágusovi. Tungdil neví, kdo je a Dlouzí (jak trpaslíci lidi nazývají)  se na něho dívají skrze prsty. Ovšem z jeho nevinné výpravy se vyklube veliké dobrodružství. Skrytá země je napadena Mrtvou zemí, která se šíří jako mor a chce zničit vše živé. Dokáže náš mladý hrdina Tungdil porazit úhlavního nepřítele s pomocí svých přátel? Musí si ale dávat pozor, protože zrada je všude, kde se podívá. Národy mezi sebou válčí a ani on neví, zda se dokážou spojit proti jednomu nepříteli. A nesmíme taky opomenout intriky splétané uvnitř trpasličích klanů o kamenný trůn. Lehké, no ne?

Heitzovi Trpaslíci nám nádherně přibližují život trpaslíků bez jakýchkoli přikrášlení. Dlouhé vousy a vlasy, nadměrné pití piva, povznášení svého kmene, hlasité popěvky ale i nebezpečně ostré sekyry a kladiva. Při tom všem nám ale i obzor o trpaslících přiblížil více, než se může zdát. Vytvořil si svůj svět, který rozdělil do pěti kmenů, které vynikají jedinečnou vlastností, ať už broušení diamantů, kováři, nebo válečníci, všichni jsou děti Vraccasovi a přesto v srdci každého klanu panuje zlost proti sobě samým. Zvlášť v době, kdy je velkokrál všech klanů připraven předat trůn nástupci. Dokonce i zde uvidíme, že se trpaslíci od nynějších lidí až tak moc neliší…

Místy mi kniha připomínala Tolkienův svět. Svět, kde vládnou lidé, pracující trpaslíci starající o své a elfové jsou… prostě zahleděni do sebe a jako vždy krásní. Skrytá země je veliká a přitom se každý z národů nejraději navzájem vyhladil. To, čím ale Heitz svůj svět upravil tím, že s příchodem Mrtvé země přidal i novou rasu. Alfové. Bratři elfů, ovšem zplození samotným Tionem. Ve všech se podobají elfům kromě jejich černým očí bez jakéhokoli života. K tomu všemi si autor přidal i své bohy a celý svět mohl být kompletní!

Když se do výpravy přidali další trpaslíci, lidé, jedna maga a jedno z Samusinových stvoření, bál jsem se, že tak velký počet bude trochu moc přehnaný. Přeci jen, deset členů je opravdu trochu moc. Když se ale příběh rozvíjel dále, uvědomil jsem si, že každá postava, i když jim někdy nebylo dáno dostatek místa, plnila svůj účel a schopnost každého byla vynímečná.

Ovšem někdy se objevily části, při kterých se to trochu vleklo a já sice četl plný napětí, ale nebylo to to správné, jak u jiných kapitol, nebo postav. Někdy se mi dokonce i zdálo, že se autor věnoval věcem, které mohl klidně vynechat, ale to je už podle úhlu pohledu. Přesto si tu jednu hvězdičku nechám na další díly.

Jedná se sice o klasický styl záchrany světa nicnetušícím hrdinou, přesto je pěkně si knihy přečíst vždy z jiného úhlu záchrany. A jak je už jasné, kniha skončí dobře, jak to tak už bývá. Jenže kolik mrtvých tomu předcházelo? Hodně! Na dvou rukách byste jich nenapočítali. Zemřelo jich hodně a nejhorší bylo to, že zemřeli kladné a většinou nevinné postavy, se kterými jste se teprve dokázali sžít a on vám je autor zabije už na prvních stránkách knihy… No řekněte, je tohle normální?

„Ha, vy sviňuchy!“ Kopl do jedné mrtvoly. „Ten kopanec ti přidávám navíc. Vezmi si ho sebou a zanes ho Tionovi, až se s ním uvidíš na onom světě.“

Co by to bylo dílo bez humoru, že? Dvojčata Boïndil & Boëndal jsou k nezaplacení. Boïndil (zvaný Pruďas) je klasický rváč, kterému se zatmí před očima vždy, když vidí „sviňuchy“ a nebýt jeho bratra, zabil by každého, kdo by se dostal do úderů v jeho běsnění. Jsou to taky právě oni, kdo má většinu povedených hlášek a jsou taky nejlepší přátelé Tungdila. Nebýt těchto dvojčat, tak by náš hlavní hrdina umřel už u prvního skřeta.

Zvykem bývá, že děj skončí otevřeně a my musíme čekat, než se dostaneme k dalšímu pokračování. Markus Heitz svou sérii zakončil, ale přesto nastínil něco o dalších dílech. Skončili to tak, jak mělo ale přesto nechal čtenáře na pochybách, co vlastně znamená ta tajemná „hrozba ze západu“. Tudíž je to takové to pěkné načnutí na další dobrodružství o Tungdilovi a jeho přátelích, protože zlo nikdy nespí…

Trpaslíci jsou prostě kniha, která vás chytne a nepustí svým skvělým dějem, postavami a samotnou atmosférou, která na vás skrze knihu dýchá a poukazuje krásu Skryté země a tajemství samotných říší pod zemí. Obohatí vaše znalosti a přitom se budete zaručeně dobře bavit. Dávejte ale pozor… Jakmile začnete číst, horko těžko se od knihy dokážete odtrhnout a odpočinout si od toho všeho. Skrytá země skýtá mnoha tajemstvími a čeká pouze na někoho, komu se je podaří objevit.