Review: Rezistence

ledna 12, 2013


Název: Rezistence
Počet stran: 352
Autor: Veronica Roth
Vydavatel: CooBoo
Série: Divergence #2
Orig. název: Divergent

Měl to být pro Tris šťastný a slavnostní den, ale všechno dopadlo úplně jinak. Po krvavé tragédii mezi frakcemi vzrůstají konflikty a nad společností se vznáší válka. Tris se musela rozhodnout už jednou – a teď ji čeká další volba. Dřívější rozhodnutí, obavy, zármutek i provinilost, to vše ji teď dostihlo a Tris nezbývá než bez výhrad přijmout svou Divergentní identitu. Dokáže se ale vyrovnat se vším, co to znamená?





Frakce se začínají rozpadat a Chicago je v ohrožení. Lidé se rozdělují na dva tábory: Ti, co chtějí město vlastnit a ti, co chtějí nebezpečí zničit. Zničením jejich nepřátel ale zničí vše, v čem tak dlouho žili. Může tím vůbec nějaký mír nastat? Nebo je to vše pouze začátek nové zkázy, kterou si frakce přivedou samy…?

Rezistence navazuje hned na Divergenci. Tris simulaci zničila a nyní nastává její úkol, aby disk chránila. Společně s Tobiasem se snaží najít úkryt, kde by mohli připravit další kroky. Mírumilovní jsou neutrální a poskytnou jim úkryt, ten ale nevydrží dlouho. Vyhledají pomoc u těch, od kterých by to nikdy nečekali. Od odpadlíků, kterých se všichni ve frakcích straní. I přes nástrahy a nepohodnutí se odpadlíci s našimi hrdiny dohodnou na jasném a zřetelném plánu: Zničit Sečtělé a nastolit tak „mír“. Tris ale ví, že někteří její přátele lžou a něco tají. Dozví se taky o tajemství, které jim můžou poskytnout pouze Sečtělí. Bude ale čas něco zjistit, když má dojít k útoku každou chvíli? Musí si ale taky dávat pozor na zradu, která může udeřit ze všech stran. Dokonce i ze stran přátel…

„Jedna volba tě může zničit.“

Jak jistě víte, první díl mě uchvátil. Divergenci jsem si oblíbil a byl jsem rád, když jsem si mohl přečíst další díl. Než jsem se ke knize dostal, někteří mi říkali, že bych se měl bát, ale já je jaksi ignoroval. Teď jsem věděl, že jsem je měl poslechnout. Jenže po přečtení jsem byl bohužel zklamán.

Hlavním problémem byla Tris & Tobias. Je pravda, že od prvního dílu jsem věděl, jak to s nimi bude, ale tohle bylo opravdu moc. Jejich neustálé hádky a následné usmíření, chvíle pohody a klidu a celý kolotoč se spustí opět a po čtvrté hádce mi to prostě doslova začínalo lézt na nervy. Nechápu, jak se někdo může takhle hádat. Chápal bych, kdyby se pohádali a poté by byl klid, ale pořád dokola? Promiň Veronico, ale tohle opravdu ne…

Co by se mohlo zařadit do dalších problémů bylo to, že jsem se nedokázal do poloviny s knihou vžít. Prvních 200 stránek se vleklo a já se těšil na ten slibovaný konec, který hodnocení aspoň trochu vyhoupl nahoru. Občas se mi zdál i samotný příběh zmatený a chvíli mi trvalo, než jsem si vlastně uvědomil „vo co gou“. První díl byl více živější a plný… já nevím… prostě více živější a neustále se tam něco dělo. Tady? Byl jsem rád, když se stalo něco zásadního za padesát sto stránek.

„Ty se mnou souhlasíš?“ zeptá se a v předstíraném úžasu mu poklesne brada. „To sérum možná není úplně k zahození…“

Kromě toho, že byl příběh občas zmatený, se mi myšlenka Rezistence docela zamlouvala. Se Sečtělími jsme se dostali o krok dále a nakonec bylo odhaleno i to tajemství, ze kterého vyplynulo aspoň trochu nakousnutí na díl třetí. Veronica Roth používá styl, který se často pěkně čte, ovšem nudu zakrýt nedokáže. Nevěnuje se dlouhým popisům oblastní a snaží se příběh urychlit. To, co ale u ní obdivuji je to, že dokáže čtenáře donutit, aby společně s postavami hledal indicie a taky čtenáře donutit, aby si pokládali stejné otázky, jako hlavní hrdinové. 

Abych řekl pravdu, nedokázal jsem si najít žádnou oblíbenou postavu, kterou bych úplně miloval a nemohl se od ní odtrhnout. Jasně, všichni milují Tobiase, ale ten se chove jako úplný idiot. Tris sice podporuje, ale neustále se o něm nic nedovíte a pouze zřídka kdy se stane, že se chove jako osmnáctiletý kluk. Hrdinové mají být vyspělejší, ale občas to opravdu škodí… Tris? Ty její výkyvy nálad prostě udýchat nemůžu. Vím, že dospívání je opravdu podivné, ale něco takového bych z domu vyhodil hned! Ale možná… Christina a Peter? Ano, ti dva jsou opravdu zajímaví. Byli více „lidštější“ než ostatní a neřešili nějaké blbosti. Scény s nimi byly často plné překvapení, ale taky bolesti a jsem zvědavý, co se s oběma vlastně stane.

Ke konci knížky mě Rezistence začala bavit, ale myslím, že konec nenahradí ten zbytek knížky, který byl nezáživný. Doufám, že se Veronica Roth nějak vzpamatuje a jak někteří říkají: „Nebude vařit třetí díl z vody, jako tohle.“ Věřím, že třetí díl bude skvělý! Jestli se ovšem nemýlim…


You Might Also Like

4 komentářů

  1. Hrdinové mají být vyspělejší? Keď sa uvádza vek 16 pre dievča a 18 pre chlapca, ja som rátala s tým, že až také múdre rozhodnutia robiť vo vzťahu nebudú 8D Navyše skoro každého stratili, to nie je jednoduché. Tiež som mala chuť občas im zakrútiť krkom, ale nakoniec sa to celkom slušne zakončilo. Ich láska je taká špecifická, komplikovaná 8D ale za to milá.
    Pekná recenzia, aj keď mne sa kniha páčila viacej 8)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Většinou to tak bývá, ne? Že hrdinové "myslí jinak" a jinak se chovají... :D Tady to prostě bylo divné :D 8D

      Vymazat
  2. Yeah, úplně přesné. Taky jsem v tom měla strašný bordel... A vtah Tobi a Tris... Achych ouvej. Takové ty vztahy, které vzniknou za dva dny... To většinou pohřbí knihu. Leč jsem nad tím takto ze začátku nenahlížela, musím uznat že máš pravdu. A to si teprv počkej na trojku. Nechci ti to nijak zhnusit, ale zatím nic moc... A ti dva :-\ znáš mě, nemusím to, ať jsem říkala předtím cokoliv. A mě se ten konec zad tak nelíbil... Všechno to bylo unáhlené? Však my víme, ne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rád, že nejsem jediný, kdo to tak cítí... :) Ale přesto se na trojku těším - když už ne kvůli jejich vztahu, tak aspoň kvůli příběhu, protože jsem opravdu zvědavý, co se na konci odehraje... :)) A jo, my víme své :D :)

      Vymazat

Statistika

TOPlist