REPORT | Svět knihy & Křest Erilianu 3
července 22, 2014
Když jsem se vrátil domů ze Světa knihy, neměl jsem v plánu nějaký report sepisovat - i když, co jsem tak zaregistroval, tak moc reportů tady vlastně ani nebylo. Svůj názor jsem ale změnil v okamžiku, kdy jsem jel vlakem do Prahy podruhé na křest Erilianu - Střípky hvězd. V tu chvíli jsem se tedy rozhodl nějaký ten report napsat, ale protože jsem na Světě knihy takřka nic nezažil, přišlo mi jako vhodný nápad obě tyto akce spojit do jedné a udělat jeden velký report z obou akcí. Pojďme se tedy společně podívat na to, co se vlastně v Praze všechno v květnu událo...!
Svět knihy
Myslím, že neexistuje nikdo, kdo by se pohyboval v knižním světě a přitom nevěděl o této akci. Teprve až tento rok jsem měl tu možnost se na Svět knihy dostavit, protože minulý rok mi to nějak nevyšlo, takže jsem byl rozhodnut se na tento ročník vydat společně se s autorkou Prokletí ohně: Martinou Wolfovou. O tom, že pojedeme spolu, jsme se už domluvili s ročním předstihem a sami jsme si ani neuvědomili, že už v sobotu 17. května v osm hodin ráno pojedeme RegioJetem do Prahy. Cesta byla klidná a i když se svým způsobem táhla, po dlouhé době jsem měl možnost si s Martinou opět popovídat, probrat novinky v knižním světě a lomit rukama nad knihami, které byly dobré, ale nikdo o nich neví - aneb tak nějak to dopadá, když jedou dva knihomolové v jednom kupé. :D
Do Prahy jsme dorazili ve čtvrt na jednu, na výstaviště okolo půl jedné. Doufal jsem, že stihnu besedu české spisovatelky Terky Janišové, ale díky určitým problém se mi podařilo stihnout tak akorát konec celé besedy, po které následovala autogramiáda. Mezi tím, než si všichni připravili své Eriliany k podpisu, jsem narazil na Emily z Knižního koutku, za což jsem velice rád, protože jsme se po více jak roce chatování konečně viděli na živo! I když jsme si nepopovídali tak, jak jsme oba chtěli, byli jsme rádi i za tu chvilku, co jme se viděli v reálu. Během návštěvy stánku Fantom Printu jsem taktéž mimo jiné narazil i na Moiru, kterou jsem vůbec nečekal, takže jsem byl příjemně překvapen, že se Světa knihy zúčastnila i ona. Jakmile se blížil konec autogramiády Terky Janišové, následoval sraz CooBoo bloggerů.
Sraz probíhal v kavárně, v horním patře výstaviště. Musím říci, že se nás tam sešlo více než dost a nebyl bych to samozřejmě já, kdybych na takovou akci nepřišel takřka jako poslední. Anebo jsem poslední vážně byl? Ať už tak nebo tak, hned po příchodu si pro nás CooBoo přichystalo dáreček ve formě dvou knih, ze kterých jsme si mohli vybrat. Buďto Potrhaná křídla, nebo První stříbrnou knihu snů. Má volba byla jasná. :) Jakmile jsem se usadil (na konci stolu, protože jinde už nebylo místo), měl jsem jedinečnou možnost poznat hned několik blogerů naživo! Mezi první se může řadit Rodaw, kterou znáte především díky jejím videím, dále Niklaus, Erný a ostatní. I když jsem si vlastně ani neměl o čem povídat, protože většinou se řešily věci a knihy, o kterých jsem nikdy neslyšel (natož abych je četl!), mi to ani nevadilo, protože já byl vůbec rád, že jsem se mohl tohoto srazu zúčastnit! Kvůli tomu, že jsem si chtěl ještě prohlédnout nějaké stánky a pořídit si Kostičas, o kterém mi řekla Syki, pár z nás se odebralo o nějakou chvilku rychleji, abychom to všechno stihli.
Po rychlém průletu všech obou křídel jsem měl nakoupeno a protože jsem já i Martina měli ještě nějakou tu chvíli k dobru, rozhodl jsem se jít s ostatními na sraz, který následoval hned po skončení Světa knihy. V tu chvíli samozřejmě začalo pršet a já si říkal, jaké jsem měl štěstí, že jsem si sebou vzal deštík! Bez nich by všechny nakoupené knihy zmokly a to by byla velká škoda! Cesta od výstaviště netrvala ani pět minut a než jsme se nadáli, už jsme všichni seděli pěkně v teple a užívali si toho pocitu, že už na nás neprší. Bohužel, než se stačila akce naplno rozjet, jsem musel odejít a vydat se vlakem zpět domů. Docela mě to mrzelo, protože právě v okamžiku, kdy všichni přicházeli a sedali si, já musel vstát a odejít. Ovšem, říkám si, že si tuhle akci nějak vynahradím a už teď jsem rozhodnutý, že na další sraz vyjedeme vlakem v pět hodin ráno, abych mohl potkat více blogerů, pokecat s nimi a hlavně si celou akci užít naplno! ;)
V neděli jsme se jen tak poflakovali po Praze a čekali, než nastoupí pondělí a my se konečně budeme moci dostavit do knihkupectví Fantasye, kde se chystal křest posledního dílu fantasy trilogie Erilian: Střípky hvězd. Protože jsme byli ubytováni nedaleko knihkupectví - což jsme ani nevěděli -, rozhodli jsme se jít pěšky a k mému štěstí se nám nepodařilo ani jednou zabloudit. Když jsme knihkupectví objevili, šel jsem prozkoumat, jak to uvnitř vlastně vypadá a byl jsem docela mile překvapen, protože i když se jednalo o velice malý prostor, měli zde hodně fantasy knížek a pohled na ně pěkně všechny pohromadě byl pro mě jako pohlazení na duši. Protože jsme dorazili s předstihem a uvnitř místnosti bylo neuvěřitelné teplo, počkali jsme ještě nějakých těch dvacet minut venku - což udělali snad všichni. Čím více se blížila čtvrtá hodina, tím více lidí se scházelo a já v tom davu mohl zahlédnout slavné tváře jako Terku Peckovou a Michala z CooBoo, Barču Jiříčkovou (autorkou knihy Lantuin) a nakonec i samotnou autorku. No a posledním hostem, na kterého se čekalo, byl Martin Dejdar, s jehož příchodem mohla celá akce začít!
Stejně jako tomu bylo u křtu Kouzel na obzoru, i zde si autorka nechala přizvat na křest nějakou tu kulturní vložku v podobě skupiny Goblin, která celou akci nádherně uvedla a tím tak započala samotný program. Terka Janišová nám nejen zodpověděla několik otázek ohledně trilogie a připravovaných knih, ale taktéž přečetla krátkou ukázku ze své nové knihy a tím zapůsobila na nejednoho čtenáře. Když skončil oficiální program a všichni si připili na počest nové knihy - a tím ji taktéž pokřtili -, začala autogramiáda všech knížek, které bylo možno si pořídit si na místě. Nebyl bych to samozřejmě já, kdybych si Střípky hvězd hned na místě nekoupil a nenechal podepsat, že ano? Vystál jsem si krátkou frontu a během okamžiku se v další české fantasy v mém vlastnictví objevilo nádherné věnování, se kterým mám celou trilogii Erilian podepsanou samotnou autorkou, za což patří ještě jedno velké dík!
Jakmile skončila "volná zábava" a Terka rozdala pár rozhovorů, se většina přesunula na after party, na kterou byla pozvána i moje maličkost. Restaurace, kde jsme zakotvili, nebyla ani deset minut vzdálená a když jsme se všichni usadili na nádherné venkovní zahradě, mohli jsme knihu oslavit ještě jednou. Ze začátku jsem si nebyl jistý, jestli na nějakou after párty vůbec jít, protože se mi myšlenka, že budu jediný mezi naprosto cizími lidmi, moc nezamlouvala - nakonec jsem ale překvapil sám sebe. :D Poznal jsem pár skvělých lidí, dokonce i pohovořil s autorkou, o kterou byl neustálý zájem a nakonec nám přeci jen vydrželo i to počasí. Byl jsem velice rád, že jsem se mohl zúčastnit nejen křtu, ale taktéž i after party, kterou jsem si vážně užil! Už se těším, jakmile Terka napíše další knihu, ať se může vše zopakovat. :) A taktéž určitě nepřehlédněte videoreportáž z akce!
Z párty jsme odešli bohužel odešli o trochu rychleji a hned další den jsme se vydali domů. Rozhodně návštěvy Prahy nelituji a doufám, že se mi opět poštěstí se na nějaké takové akce dostat! :)
Fotky zapůjčeny z oficiální FB stránky knihy: Erilian
Po rychlém průletu všech obou křídel jsem měl nakoupeno a protože jsem já i Martina měli ještě nějakou tu chvíli k dobru, rozhodl jsem se jít s ostatními na sraz, který následoval hned po skončení Světa knihy. V tu chvíli samozřejmě začalo pršet a já si říkal, jaké jsem měl štěstí, že jsem si sebou vzal deštík! Bez nich by všechny nakoupené knihy zmokly a to by byla velká škoda! Cesta od výstaviště netrvala ani pět minut a než jsme se nadáli, už jsme všichni seděli pěkně v teple a užívali si toho pocitu, že už na nás neprší. Bohužel, než se stačila akce naplno rozjet, jsem musel odejít a vydat se vlakem zpět domů. Docela mě to mrzelo, protože právě v okamžiku, kdy všichni přicházeli a sedali si, já musel vstát a odejít. Ovšem, říkám si, že si tuhle akci nějak vynahradím a už teď jsem rozhodnutý, že na další sraz vyjedeme vlakem v pět hodin ráno, abych mohl potkat více blogerů, pokecat s nimi a hlavně si celou akci užít naplno! ;)
Křest Střípků hvězd
Jak jsem již zmínil, křest posledního dílu trilogie Erilian se odehrál v pondělí, týden po Světě knihy. Protože jsme se chtěli po Praze ještě před křtem projít a opět objevit nějaká ta skrytá místa, která jsme při prvních návštěvách nenašli, vyjeli jsme už v sobotu ráno, abychom byli v poledne v Praze. Hned potom, co jsme se ubytovali, jsme vyrazili do centra, kde jsme navštívili pár obchodů, hned tři knihkupectví a šli navštívit židovskou část a další hned rovnou i synagogu - musím teda říci, že to byl zážitek! Sám jsem už navštívil svatostánek tří náboženství - křesťanství, islám a židovství - a mohu pouze a jen konstatovat, že je opravdu vtipné, že existuje tolik náboženství a když se to vezme kolem a kolem, všechny fungují na stejném principu. Ehm, vraťme se ale k tématu. Cestou na ubytovnu jsme se ještě tentýž den stavili do NeoLuxoru podruhé a já si koupil Napůl zlého. No jo, když on se na mě tak pěkně díval!V neděli jsme se jen tak poflakovali po Praze a čekali, než nastoupí pondělí a my se konečně budeme moci dostavit do knihkupectví Fantasye, kde se chystal křest posledního dílu fantasy trilogie Erilian: Střípky hvězd. Protože jsme byli ubytováni nedaleko knihkupectví - což jsme ani nevěděli -, rozhodli jsme se jít pěšky a k mému štěstí se nám nepodařilo ani jednou zabloudit. Když jsme knihkupectví objevili, šel jsem prozkoumat, jak to uvnitř vlastně vypadá a byl jsem docela mile překvapen, protože i když se jednalo o velice malý prostor, měli zde hodně fantasy knížek a pohled na ně pěkně všechny pohromadě byl pro mě jako pohlazení na duši. Protože jsme dorazili s předstihem a uvnitř místnosti bylo neuvěřitelné teplo, počkali jsme ještě nějakých těch dvacet minut venku - což udělali snad všichni. Čím více se blížila čtvrtá hodina, tím více lidí se scházelo a já v tom davu mohl zahlédnout slavné tváře jako Terku Peckovou a Michala z CooBoo, Barču Jiříčkovou (autorkou knihy Lantuin) a nakonec i samotnou autorku. No a posledním hostem, na kterého se čekalo, byl Martin Dejdar, s jehož příchodem mohla celá akce začít!
Stejně jako tomu bylo u křtu Kouzel na obzoru, i zde si autorka nechala přizvat na křest nějakou tu kulturní vložku v podobě skupiny Goblin, která celou akci nádherně uvedla a tím tak započala samotný program. Terka Janišová nám nejen zodpověděla několik otázek ohledně trilogie a připravovaných knih, ale taktéž přečetla krátkou ukázku ze své nové knihy a tím zapůsobila na nejednoho čtenáře. Když skončil oficiální program a všichni si připili na počest nové knihy - a tím ji taktéž pokřtili -, začala autogramiáda všech knížek, které bylo možno si pořídit si na místě. Nebyl bych to samozřejmě já, kdybych si Střípky hvězd hned na místě nekoupil a nenechal podepsat, že ano? Vystál jsem si krátkou frontu a během okamžiku se v další české fantasy v mém vlastnictví objevilo nádherné věnování, se kterým mám celou trilogii Erilian podepsanou samotnou autorkou, za což patří ještě jedno velké dík!
Jakmile skončila "volná zábava" a Terka rozdala pár rozhovorů, se většina přesunula na after party, na kterou byla pozvána i moje maličkost. Restaurace, kde jsme zakotvili, nebyla ani deset minut vzdálená a když jsme se všichni usadili na nádherné venkovní zahradě, mohli jsme knihu oslavit ještě jednou. Ze začátku jsem si nebyl jistý, jestli na nějakou after párty vůbec jít, protože se mi myšlenka, že budu jediný mezi naprosto cizími lidmi, moc nezamlouvala - nakonec jsem ale překvapil sám sebe. :D Poznal jsem pár skvělých lidí, dokonce i pohovořil s autorkou, o kterou byl neustálý zájem a nakonec nám přeci jen vydrželo i to počasí. Byl jsem velice rád, že jsem se mohl zúčastnit nejen křtu, ale taktéž i after party, kterou jsem si vážně užil! Už se těším, jakmile Terka napíše další knihu, ať se může vše zopakovat. :) A taktéž určitě nepřehlédněte videoreportáž z akce!
Z párty jsme odešli bohužel odešli o trochu rychleji a hned další den jsme se vydali domů. Rozhodně návštěvy Prahy nelituji a doufám, že se mi opět poštěstí se na nějaké takové akce dostat! :)
Fotky zapůjčeny z oficiální FB stránky knihy: Erilian
8 komentářů
Ne nadarmo se říká, kdo si počká, ten se dočká! Takové dvě super akce a já v té době tvrdla v lázních! Tak snad mi ten Svět knihy vyjde příští rok. Křest sice ne, ale bude ještě tolik křtů. :D
OdpovědětVymazatJe fajn, že se Ti v Praze líbilo. A hlavně že ses rozhodl ten report sepsat! :)
Křtů ještě bude hodně! Určitě! :) A Svět knihy je příští rok naprosto povinností! Žádné lázně, pěkně kupovat knížky! :D :)
VymazatJá sám sebe překvapil :D Měl jsem to připravené už dávno, ale vždy mi do toho něco skočilo a když jsem to chtěl zítra zveřejnit, tak jsem neměl sílu ani na to, abych si koncept otevřel -.-
To teda musí být! Zatím jsem byla jen na Míše Burdové a to bylo takové nijaké, protože jsem nikoho neznala a prostě... nepovedlo se to. :D Svět knihy je samozřejmě že povinností, i tenhle rok bych tam byla daleko raději než v lázních, kde jsem musela skoro každý den plavat. A já plavání nemám ráda. :D
VymazatNo, jsem zatraceně ráda, že teď jsi tu sílu našel! :)
No a já zase na křtu od Míši Burdové nebyl ani jednou :D Já tady taky skoro nikoho neznal... teda, kromě autorky a její rodiny :D Já mám zase plavání rád, ale kdybych si měl vybrat Svět knihy, nebo lázně, určitě bych sáhl po tom prvním. Bezmyšlenkovitě :D
VymazatMě spíše včera bylo špatně... myslel jsem, že se mi rozskočí hlava -.-
Tiše závidím... a upřímně doufám, že se tam příští rok dostanu :)
OdpovědětVymazatVypadá to fakt zajímavě, že bych si už rok dopředu zařídila na květen volno? :))
No já počítám, že tam dojde více lidí, než tomu bylo teď! :) Sám přijedu rychleji, takže budu mít více času se potkat s ostatními, takže myslím, že by tam neměl nikdo chybět! ;)
VymazatUrčitě! :)
já si ze Světa knih odnesla trauma, protože jsem zjístila, že moje oblíbená autorka neumí pořádně vyslovit "r". :D
OdpovědětVymazatPočkej, cože? :D Jaká autorka? :D
Vymazat