Král má takřka vše, na co jen pomyslí – peníze, moc, pozemky, armádu a celý národ, který se jeví jako oddaný. Jenže takhle život v žádném případě nefunguje. Za touhle oponou, kterou vládnoucí panovník ukazuje světu, se odehrávají lži, přetvářky, intriky a to vše jenom kvůli skutečnosti, že je trůn obsazen. Kvůli zášti a závisti jsou někteří schopni splést takové intriky, kterými by si mohli zajistit trůn pouze a jen pro sebe…

Sage je sirotkem, který vyniká dokonalou schopnosti naštvat kohokoli ve svém okolí během velice krátké doby – to je taky jeden z důvodů, proč v žádném sirotčinci nezůstane déle než pár dní. Díky svému chování se cítí svobodný a tuto volnost si užívá se vším všudy. Okrádá jiné, aby mohl dětem v sirotčinci přinést jídlo, učí se lhát a přežívat. Tenhle, takřka dokonalý, život se změní v okamžiku, kdy si pro něj přijde šlechtic Conner a bez jakýchkoli dalších řečí si jej, společně s dalšími třemi sirotky, odvede na své panství Farthenwood. Na tomto odlehlém místě jim vysvětlí jejich úkol, který rozhodne nejen o jejich osudu, ale taktéž o budoucnosti celé Cathrye. Vylíčí jim, že jediný možný dědic trůnu, princ Darius, zemřel a králův další syn Jaron je už více jak čtyři léta nezvěstný. Protože je Cathrya na pokraji občanské války a šlechta začíná spřádat intriky, jak získat trůn pro sebe, se Conner rozhodl z vybraných sirotků během dvou týdnů vytvořit nového prince Jarona, který by mohl nastoupit na trůn a uklidnit tak situaci v celém království. I když je tato cesta dobrovolná, každý ze sirotků ví, že nemají na výběr. V této situaci už znají mnoho podrobností a kdyby odešli, Conner by se postaral o to, aby každý z nich zemřel. Sageovi nezbývá nic jiného, než přijmout tuto roli a co nejrychleji se naučit všemu, co by měl každý princ a budoucí král, vědět. Sage si ale bude muset dávat pozor. Ostatní chtějí trůn získat stejně jako oni a kdykoli ho ve spánku mohou zabít. Protože chtíč je někdy silnější než přátelství.

A person can be educated and still be stupid, and a wise man can have no education at all.

V dnešní době je opravdu těžké vymyslet něco, co by vynikalo – byť jenom určitým prvkem. Dnes a denně se setkáváme s fantasy příběhy, ve kterých jde o záchranu světa, nebo honbou za nějakým magickým artefaktem. Možná proto chtěla Jennifer Nielsen vytvořit něco, co by aspoň trochu změnilo tuto rutinu a dá se říci, že díky The False Prince se ji to i podařilo. Záchranu světa vystřídala za snahu ustálit situaci v království a krvavé souboje za intriky a lsti odehrávající se nejen ve Farthenwoodu, ale dokonce i na královském dvoře. Ze začátku se mi myšlenka, že kniha bude takřka celou dobu o tom, jak se mladí chlapci učí zásadám správného chování, historii a politiky, moc nelíbila, jenže po pár prvních kapitolách jsem si uvědomil, že se mi toto téma líbí především díky Sageovi, který se nemůže řadit mezi pilné studenty – věnuje se totiž všemu jinému, než samotnému studiu. Je tudíž jasné, že se čtenář dočká nejen střípků z historie království, ale taktéž život jednotlivých lidí a odpovědí na otázky, které vyvstávají během čtení. Naštěstí, na většinu dostaneme i odpověď. Což se u mnoho knih nestává.   

Když se tak na celý příběh poprvé podíváte, může to mnohým připadat, jako kdyby se jednalo o nějakou fantasy pohádku, ve které musí vždy zvítězit dobro. Je sice pravda, že se nejedná zrovna o ukázkou knihu, ve které by se mohl najít tvrdé období středověku, ale přesto se za žádnou cenu nejedená o příběh, ve kterém by byli všichni dobří. Za touhle pěknou přetvářkou si totiž každá z postav skrývá nějaké tajemství a nezvyklá spojenectví, která jsou vytvářena pouze z pocitu vítězství a moci, kterým by mohl sirotkům post prince zajistit. Už na začátku bylo jasné, že každý z dětí bude schopen udělat cokoli, aby odstranil ty zbylé. Proto se taky není čemu divit, když autorka překvapí nějakým zvratem, nebo neočekávaným činem jakékoli z postav. Každá z postav má totiž v zásobě několik vlastností, které nám autorka odkryje až v průběhu děje. A věřte, že ne všichni jsou takoví, jak se na první pohled jeví.    

I když v knize nevystupuje mnoho postav, dokáže i těch pár oživit příběh, než bychom mohli očekávat. Zatímco se někteří jiní autoři zaměřují čistě na prostředí a svět, ve kterém se příběh odehrává, autorka sází na postavy a děj, který se snaží s každou stránkou více rozvíjet a podporovat. Protože je Sage hlavní postavou, autorka dává nejvíce prostoru právě jemu a snaží se do podrobnosti vykreslit jeho charakter, které dokáže nejednoho čtenáře okouzlit. Sage sice nikdy nevedl lehký život, ale přesto se naučil, co je to odpouštět a že ne vše je tak špatné, jak se na první pohled zdá. Jako jeden z mála, i on má svou hrdost a cení si své svobody a myšlenka, že by se z něj měl stát princ, kterého Conner ovládá, se mu nelíbí – komu by to vlastně vyhovovalo? Sage dokázal bojovat a prosadit, že pouze on je vlastním pánem a že nikdo, nikdo, mu jeho svobodu nevezme. Kdo by byl tak odvážný si o něco takového říci?

A strong heart will always overcome a strong body.

Styl, který si autorka zvolila, je osobitý a byl vybrán s takovou pečlivostí, aby se hodil k samotnému příběhu. Protože na nás už v knize čeká poměrně nápaditá zápletka a autorka se věnuje především postavám, zvolila uvolněnější styl, který dodává celému příběhu na lehkosti a dá se říci, že takřka hned na svého čtenáře zapůsobí. Neobjevuje se zde mnoho popisů okolí, což je někdy škoda, a jde vidět autorčinu snahu u posouvání příběhu dále za jakoukoli cenu. Sage je příjemným vyprávěčem děje a proto se nelze divit, že už od první stránky vás samotná kniha nutí otáčet stránku za stránku, protože se Jennifer A. Nielsen poměrně často vyžívá v dramatických scénách, které pokládá na konec kapitoly a nechává tak čtenáře si odpovědět na jednotlivé otázky sám, nebo taktéž s pomocí hlavního hrdiny. Bohužel, v některých případech je právě Sage jednou z věcí, kterou drží příběh na určité úrovni a nebýt jeho vtipu, moudrých hlášek a vlastními poznámkami, asi by příběh nebyl takový, jakým je teď.

The False Prince vyniká svou nápaditostí a samotnými postavami vystupující v knize. Příběh je sice nápaditý, ale někdy taky předvídatelný a tím tak přichází o kousek svého kouzla. Přesto je ale příběh příjemný a když se opomine tento, poměrně důležitý, fakt, zjistíte, že tato kniha bude přesně to pravé čtivo, pokud si chcete sednout a odpočinout si, ponořit se do problému království a tak nějak být svědkem toho, jak se ze sirotků stávají princové. Je pouze na nich, zda si vyberou bojovat za to být princem, nebo zůstat svobodným člověk. Ať už tak, nebo tak, za každou volbu se platí. Bohužel, někdy i smrtí.