Hrdina, který zachránil svět před nečekaným útokem silného nepřítele, se ztratil. Zmizel jako pára nad hrnec a nikdo neví, kde je. Místo něj se v do Tábora dostane ale někdo jiný. Někdo, kdo má Percyho v jeho místě vystřídat a započít tak nový příběh.

„Leo vyrůstal v bytě na severu Houstonu. To nejpříšernější, co kdy viděl, dokud ho neposlali do školy Wilderness, byl chřestýš na pastvině a teta Rosa v noční košili.“

Jason se probudí a nic si nepamatuje. Kým je, koho zná a co vlastně je. Přítel? Nepřítel? Kdo jsou jeho přátele, kteří si ho pamatují. On je ale bohužel ne. Piper se dokonce prohlašuje za jeho přítelkyni a Leo za nejlepšího kamaráda. Snaží se jim říct, že neví, kým je, ale oni ze začátku neposlouchají. V Grand Canyonu na ně ale zaútočí nestvůry a řecké stvoření a oni přicházejí na kloub novému a jim doposud neobjevenému světu. Tím to ale zdaleka nekončí! Dozví se taky ale o Táboře, božských rodičích a vším, čím si musel projít Percy. Vše od samého začátku. K tomu přibudou v Táboře noví kamarádi ale i rivalové, nějaká ta tajemství, hrdinové vybrání proroctvím a mnoho dalšího, co se najde. Občas se objeví nějaký ten úkol osvobodit nejvyšší bohyni, zachránit svět a porazit nepřítele, který by měl pořád spát. Jednoduché, ne…?

Jestli jste si oblíbili sérii o Percym Jacksonovi, tak po tomhle „volném pokračování“ rozhodně sáhnete. Příběh se odehrává cca. Měsíc po útoku a tudíž v knize není žádná propast, ve které byste tápali. Jestli je ale řecká mytologie u vás v oblibě, nebudete zklamáni. Jedná se totiž o řecké bájné nestvůry, postavy a taktéž bohy. Může se to zdát nezvykle a nezáživně, ale věřte, Rick si s něčím takovým dokáže lehce poradit!

 

U těch bohů bychom se mohli na chvíli pozastavit. Jistě všichni znáte Dia, Héru, Athénu a dalších z bohů… V této sérii se ale potkáme s něčím zcela novým, co zde ještě nebylo. Římskými bohy. O těchto bozích se v Percym vůbec nezmiňovalo a pro mě to přišlo jako opravdu příjemná novinka. Jason si totiž plete Dia s Jupiterem, Héru s Juno… Zaměňuje jejich názvy a po čase si všimnete, že mezi řeckým a římským bohem je veliký rozdíl. orovnat.

„V Říme bylo bohové mnohem bojovnější.  Byli bohy impéria, tvrdší a milejší…“

Každý, kdo četl Percyho ví, že není kapitola, kde by nebyla aspoň kapka humoru. O Proroctví se to až tak moc říct nedá. V tomhle díle se klade důraz na příběh, který je samozřejmě více propracovanější, než Percy. Přeci jen, Percy byl první sérií a od té doby se autorův styl mnohem zlepšil. Řeší se více hlavní zápletka a nemohu říci, že se tady neutrousí i nějaký ten vtípek. Bez toho by to prostě nebylo ono, že? Hlavní zápletka příběhu byla podle mě dosti propracovaná. Ano, občas se našla nějaká ta chyba, ale když se do toho až po uši začtete, přijde Vám to jako malé smítko, které prostě odhrnete. Rozhodně to na skvěle propracovaném příběhu nepoznáte! Jo a musím taky vzpomenout to, že od příběhu se prostě nedá odtrhnout. Když se mi podařilo knihu odložit a neměl jsem čas, musel jsem najít aspoň malou skulinku a přečíst si minimálně jednu kapitolu. Tohle bylo opravdu něco povedeného.

Nevím, proč se kniha řadí do literatury pro mladší, když věřím, že i dospělí si tuto – i předešlou – sérii oblíbí. Najdete zde mytologie, napětí, akci, dobrodružství, tajemná místa a také záhadná proroctví, které (jako vždy) věští zkázu světa.

V Percym jsme příběh prožívali očima hlavního hrdiny a z pohledu jediné osoby. V Proroctví se Riordan rozhodl, že příběh rozdělí na kapitoly podle hlavních hrdinů Lea, Piper a Jasona. Kapitoly ale nebudou z jejich vlastních pohledů, přesto bude na jednotlivé hrdiny větší záběr.

Jason prakticky skoro celou knihu řeší, kým je a jak si může obnovit své vzpomínky. Nějaké záblesky ale vlastní, stejně jako mrtvý jazyk. Přesto má ale v sobě pocit, že musí přátele ochránit i za cenu vlastního života.

Leo… Vtipálek a vše bere na lehkou váhu. To si o něm lidé mají myslet. To vše zavinilo dětství, které (jako každý polobůh) neměl lehké. Snaží se být normální, ale jak by se něco takového mohlo člověku v tomhle světě podařit, že?

Nesmíme taky zapomenout na Piper. V knize můžeme vidět, jak se nádherně změnila. Na začátku to byla malá šedivá myška, která se skrývala a snažila se upoutat tátovu pozornost. Postupem času se ale začíná stávat sebevědomější a ví, že být skrytá ve stínu není to nejlepší rešení.

Kniha je to správné řešení, když nevíte po čem sáhnout. Příběh je plynulý a rozhodně vás odpoutá od našeho „omezeného“ světa. Hned po dočtení budete chtít další díl, protože Riordanovy knihy si prostě nejde zamilovat. Já si jeho knihy oblíbil a věřím, že si získá další nové čtenáře, kteří budou dychtivě čekat na další jeho díla.  

Obrázky jsou pořízeny z DevianArt a Fragment

Za poskytnutí recenzního výtisky chci poděkovat nakladatelství Fragment! 

Knihu si můžete objednat: Fragment