Je tomu jako včera, kdy jsem si poprvé založil blog a napsal první článek. O to více mě ještě udivuje, že tomu jsou už roky dva, co se v blogosféře pohybuji, čtu knihy, které mi sami doporučíte a potkávám nové lidi - ano, dokonce i po dvou letech! Když jsem vstupoval do blogosféry, nikdy jsem netušil, že se každý z vás stane mou rodinou, se kterou budu prožívat veškeré problémy, nadšení a smutek. Za každého, kdo navštíví můj blog, jsem rád. Za každého, kdo se stane mým kamarádem, jsem rád ještě více a myšlenka, že nás všechny vlastně spojují knihy, které dokážou v každém vyvolat zcela jiné pocity, je naprostá pecka! No a protože jste to tady se mnou už dva roky vydrželi a měli se mnou pevné nervy, tak je to potřeba náležitě oslavit, nemyslíte? 

Na začátek bych ale nejdříve rád srovnal vše, co se stalo minulý rok, co se změnilo a v jaké "fázi" se nacházím právě teď. Dá se říci, že od minulých blogových narozenin se mi podařilo pozvednout blog na zcela novou úroveň. Jako první si můžeme vzít třeba nově navázané spolupráce. V průběhu roku se mi podařilo navázat spolupráce, o kterých bych nikdy neřekl, že se někdy splní - nakladatelství CooBoo a status recenzenta na blogu NeoLuxoru, což byl podle mě snad největší úspěch roku. Mimo jiné se mi ale taky podařilo sepsat dva rozhovory a dnes jsem si řekl, že v tomto ohledu bych mohl blog vést, protože přeci jen, moc rozhovorů se v poslední době neobjevuje a myslím, že přečíst si odpovědi na některé otázky, které mnohým čtenářům tkví v hlavě, by nebylo k zahození. :) Kromě jiného jsem se taky v minulém roce přidal na Instagram, kde již v tuto chvíli můžete najít celkem 77 fotek - z toho je naprostá většina knižních. Napsal jsem 36 recenzí, uspořádal jednu giveaway a odpověděl na dva rozhovory pro Svět knih a Books allow us to live thousand lives. Navštívil jsem jeden křest v Praze, zúčastnil se Světa knih a poprvé v životě zažil nějakou předpremiéru spojenou s knižním srazem, na kterém nás bylo více jak sedmdesát. Přes školu se snažím věnovat nějaký čas i knihám a blogu a myslím, že dobře víte, jak na tom jsem... No a za ten uplynulý rok jsem taktéž začal pracovat na nové knížce a napsal jednu povídku. Přečetl dvě anglické knihy a mám v plánu v tomto pokračovat. Stejně tak začínám přemýšlet nad tím, že bych změnil vzhled blogu, protože tenhle je sice univerzální, ale chtělo by to už nějakou změnu, že? :) Pojďme se ještě podívat na statistiky v číslech, abychom v tom měli jasno! 

74 950 zobrazení stránky

239 příspěvků 

1 651 komentářů 

169 pravidelných čtenářů 

94 recenzí 

Letní prázdniny jsou fuč a s nimi i druhý, tudíž poslední, den prázdnin. Sám se musím přiznat, že kdyby záleželo na mě, prázdniny bych prodloužil ještě o měsíc, abych toho stihl více, než se mi podařilo stihnout za celý srpen - což je něco mezi "nic" a "absolutně velké nicnedělání". Přesto mi už konec srpna připadal svým způsobem... dlouhý. Jasně, prázdniny jsou prázdniny, ale přesto jsem cítil cosi jako pocit, abych už mohl opět do školy, naučil se kreslit (což je pro mě hodně důležité) a prostě něco dělal. Přesto mě aspoň utěšovala myšlenka, že za srpen jsem si pořídil více knih, než jsem měl v plánu... A jaké že knihy to vlastně jsou? Pojďme se podívat! 

Knihy, které jsem si koupil: 

Věříte pohádkám? Sofie čekala celý život na to, až ji unesou… Ptáte se kam? Do pohádky. Do Školy dobra, kde se z ní stane princezna, najde si toho pravého prince a budou spolu navěky šťastní. Tedy alespoň takový byl plán. Sofie a její kamarádka Agáta totiž pochází z Gavaldonu, městečka, kde se každé čtyři roky ztratí dvě děti. Má se za to, že je unáší Školník právě do Školy dobra a zla. Zde se z nich pak podle předurčení stanou kladné nebo záporné pohádkové postavy. Všechny děti se únosu bojí, jen Sofie tiše doufá, že právě z ní se stane krásná princezna. Ale co když se Školník splete a umístí ji do Školy zla? Může být krásná Sofie čarodějnicí? Se Sofií a Agátou poznáte, jak je nebezpečné věřit pohádkám, které vás vtáhnou do děje a nebudou chtít pustit zpět.

Čtvrtý článek do tohoto projektu na světě! Dlouho jsem přemýšlel, jakou sérii bych vybral, protože i když mám doma hodně knížek, těch uzavřených se tam najde poměrně málo - což je opravdu smutné. Když se mi už ale podaří nějakou z rozečtených sérií, tak je mi to i někdy líto. Ano, je pravda, že když série překonává trilogii a zbytečně příběh natahuje, ani tak moc mi to nevadí, ale u některých knih mi je opravdu líto, že už příběh skončil. Jedním takovým příkladem je i třeba série, kterou jsem si pro tento dnešní článek vybral. Podle mě se tato série může řadit mezi základní pilíře fantasy literatury a ať si říká kdo chce, co chce, své rozhodnutí nikdy nezměním. Už máte malé tušení, o kterou sérii se jedná? ;)

Zdroj

Dobrý den! Na začátek bych Vám ještě jednou velice rád poděkoval, že jste souhlasila s tímto rozhovorem. Protože Vás možná ne každý čtenář zná a o Vaší tvorbě ještě možná neslyšel, mohla byste se nám prosím na začátek představit? 

Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází - jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá.

Věřím, že určitě nejsem jediný, kdo touží vidět na blogu něco jiného, než recenze a měsíční zúčtování. Kvůli tomu, že mi to vadí stejně jako vám, jsem se rozhodl sepsat první TOP 10 článek na blogu - tentokrát o autorech, kteří vládnou mé knihovně. Nebylo by tomu výjimkou, kdybych ani tento článek nejdříve neobjevil u TerryDV na blogu. Když jsem si ho tak pročítal, tak jsem si uvědomil, že tento článek se mi líbí a nebylo by na škodu, kdybych něco takového taktéž sepsal. Doma mám sice poměrně dost knih, ale málokdy se v knihovničce najdou kousky, které by patřily ke stejnému autorovi - o čemž jsem se  při psaní tohoto článku sám přesvědčil. Aneb tak to nějak dopadá, když si rozečtu několik sérií a potom nejsem schopen si další díly dokoupit. Budu s tím muset něco udělat. Jednou.  

Trudi Canavan - 9 knih

Popravdě, ani mě neudivuje, že právě tato australská autorka zaujímá první místo. Trilogie o černém mágovi byla naprosto dokonalým čtením a i když kvalita s následující Trilogii Zrádkyň trochu klesla, pořád tyto příběhy patří mezi mé nejoblíbenější. Doma mám mimo jiné taktéž Věk pěti, na který se nepopsatelně těším. Uvidíme, jestli i v této další sérii autorka potvrdí, že Trilogie Zrádkyň se prostě jenom trochu nepovedla.

Jeane Kathleen Rowling - 8 knih

U této autorky není potřeba nic zmiňovat. Harry Potter je naprostou samozřejmostí a stejně tak Prázdné místo - které se sice nemusí všem líbit, díky tomu, že se jedná o příběh z trochu jiného soudku. Já od knihy moc neočekával a proto mě možná tak překvapila. Bylo to něco jiného a mnohým se na první pohled může zdát, že se v knize celou dobu nic neděje, ale jakmile se začtete a objevíte, co vše je schováno mezi řádky, uvědomíte si, že se toho v knize stalo více, než si dokážeme představit. 

John Flanagan - 8 knih 

Hraničářův učeň je sice série pro trochu mladší čtenáře, ale pokud si chcete přečíst příběh plný dobrodružství a přitom si odpočinout od všech krvavých a složitých fantasy knih, určitě sáhněte po jednom z těchto příběhů. Je sice pravda, že série je trochu obsáhlejší - co se vydaných knížek týče -, ale osobně doufám, že se někdy dopracuji k tomu, abych všechny knihy přečetl. O pořízení další série ale zatím nepřemýšlím. Přeci jen, tento autor knihy vydává jak na běžícím páse a člověk je nestíhá ani číst, natož ještě kupovat... 

Terry Goodkind - 7 knih

Tento autor fantasy série Meč pravdy je opět jedním z oblíbených autorů! Každá z jeho knih vyniká svou nápaditostí a já mohu autora pouze obdivovat, že si dokáže promyslet jakýkoli detail a v závěru knížky jej spojit a vytvořit tak další a další dobrodružství, které je námětem dalších knih. Celá série má jedenáct dílů a přesto není příběh zdlouhavý, nebo nudný a zatím se nestalo, že by se opakovalo něco, co lze nalézt v předešlých knihách. Nemůžu se dočkat, jakmile si pořídím zbylé díly a budu moci prohlásit aspoň jednu Goodkindovu sérii za uzavřenou. 

Rick Riordan - 7 knih

Myslím, že v dnešní době existuje pouze hrstka, kteří by o Percym Jacksonovi aspoň slůvkem neslyšeli. Sám jsem se ke knihám tohoto autora dostal hned na začátku své knižní posedlosti a koupit si další díly série byla naprostá povinnost. Každá z knih byla nápaditá, promyšlená a mohu říci, že Bohové Olympu se mi místy líbí více, než Percy Jackson. Přesto si nejsem vždy svým tvrzením jistý, protože obě zmíněné série jsou mými oblíbenými a já si na ně nedám dopustit! :)

Michael Scott - 7 knih

Tento autor se stál mým oblíbeným už v okamžiku, kdy jsem si přečetl jeho první knihu. Začalo to Alchymistou a moje láska k jeho knihám potom pouze a jen s dalším přečteným dílem vzrůstala. Propojení historie a dnešního světa byla něco naprosto jiného, než tomu je u Riordana, ale přesto si Michael Scott s těmito prvky poradil a vytvořil zcela strhující příběh plný nebezpečí a magie. K Třinácti relikviím jsem se zatím ještě nedostal, ale osobně doufám, že se mi budou líbit stejně jako Tajemství nesmrtelného Nicolase Flamela.

Joseph Delaney - 6 knih
Zpočátku jsem na tuto sérii úplně zapomněl - což vůbec nevím, jak se mohlo stát. Série o Lovci duchů se sice na první pohled tváří jako nějaký příběh pro děti, ale už od první knihy jsem si uvědomil, že jsem se velice mýlil. Tento autor vytvořil opravdu dokonalý svět plný příšer, čarodějnic a stvoření z temnoty, které naleznete pouze v nočních můrách. de se totiž probouzí staří bohové, duchové, kteří vás zabijí v mrknutí oka a čarodějnice snažící se přivést samotného Ďábla na svět. Knihy této série se řadí mezi nezapomenutelné příběhy, které je nejlepší číst pozdě večer, kdy jsou stíny nejtemnější. 

Angie Sage - 4 knih

Ani nevím, kde se mi podařilo si pořídit rovnou čtyři knihy. Každý z příběhů má takovou tu pohádkovou atmosféru, kde dobro vítězí nad zlem a hlavní padouch vždy musí padnout, takže nemůžete očekávat nějaký strhující příběh. Knihy podobné těmto čtu především v období, kdy si chci odpočinout od jiných žánrů a musím říci, že zatím mi to vždy pomohlo. Každý jednotlivý příběh je pohodový, čtivý a díky hláškám hrdinů dokonce i vtipný.  

Cassandra Clare - 4 knihy 

Nástroje smrti jsou velice známou sérií, která si získala srdce nejednoho čtenáře. Sám za sebe ovšem musím říci, že i když byly knihy dobré a vystupovaly z hromady tuctových knih, dodnes na nich nevidím nic až  tak dokonalého, abych kvůli něm musel vyvádět. První dva díly mi přišly dobré, ale ten třetí byl pravděpodobně nejlepší z celé původní trilogie. A jak na tom budu s dalšími díly, to nevím ani já... Sám jsem tedy zvědavý, jak se mi bude čtvrtý díl líbit. 

Bernhard Hennen - 4 knihy

Doma mám sice od tohoto autora čtyři knihy, ale to jenom kvůli skutečnosti, že každý jeden díl je vždy rozdělen na další dva. Jako první, co jsem si od tohoto autora přečetl, bylo Světlo elfů, které se mi velice zalíbilo díky tajemnému světu a neobvyklým postavám. Teprve až několik měsíců po dočtení druhé poloviny tohoto dílu jsem se dozvěděl, že Světlu elfů předchází dvě knihy, což pro mě byl docela šok... Ale víte co? I přesto, že jsme začal číst skoro od poloviny série se nevyskytlo nic, co by mi vadilo, nebo co bych nechápal. :D Od té doby se ale něčemu takovému raději vyhýbám. :D

Knižní trailer:

Knižní trailer:  

Prázdniny jsou v plném proudu a není nic lepšího, než dva měsíce volného času trávit venku s nějakým úžasným příběhem, nemyslíte? Kromě toho, že se snažím nabírat sílu na dalších deset měsíců "tvrdé" práce ve škole, se stejně tak pokouším trochu pohnout s Bezejmenným román a nepřetečtenými knihami, které se mi za tu celou dobu nějak nastřádaly. Abych se ale přiznal, poměrně mě vyděsila skutečnost, když jsem se podíval do kalendáře a místo července se tam objevil srpen. To mi vážně chcete říci, že měsíc prázdnin je pryč? To jako vážně? Nestihl jsem toho ani tolik, kolik jsem zamýšlel a už zbývají jenom čtyři týdny... No, však po přečtení článku níže asi sami posoudíte, že jsem si toho za měsíc ani tak moc nepořídil, stejně jako nestihl...

Knihy, které jsem dostal k recenzi: