Po válce falešného arcimága je Gavin Guile již několik let na postu nejvyššího duchovní nejen celé Chromerie, ale taktéž v celých Sedmi satrapiích. V zemi vládne relativní klid, ale jak je všem známo, nic netrvá věčně. V okamžiku, kdy se Gavin dovídá, že má nemanželského syna Kipa, je Rekton, město ve kterém Kip žije, napaden králem Garadulem ve snaze ukázat celému království, že vše, čemu lidé věří, je pouhá iluze a pouze on je dokáže od této lži osvobodit. Nechá zmasakrovat a vypálit celé město, ale přesto je chlapec Kip zachráněn svým otcem, který se i přes ostudu, která je s levobočkem spojována, ke svému dítěti přihlásí a nechá ho dovést do Chromerie, kde má být vyučen za barevného mága. Ti, kteří v Kipovi vidí šanci, jak porazit velkého arcimága, využijí své příležitosti a nejednou se jej pokusí zavraždit. Tento chlapec má ale více štěstí než rozumu a pokaždé se mu podaří přežít. Gavin nemůže dopustit, aby jeho syn zemřel, stejně jako nechat přístavní město Garriston králi, který se jej snaží zničit a opět ukázat, že má moc zničit celou Chromerii. Gavinovi nezbývá nic jiného, než se vypravit s Kipovou učitelkou magie do Garristonu, ke kterému se každý den přibližuje králova armáda obsahující statisíce vojáků. K tomu všemu se ztratí arcimágova přítelkyně Karris a napětí v Chromerii se začíná stupňovat. Pokud bude chtít Gavin Guile ochránit vše, za co ve válce bojoval, bude muset dát v sázku nejen svůj život, ale taktéž své největší tajemství. Tajemství, které by mohlo zničit víru všech lidí po celém světě.

„Když nevíš, co máš dělat, udělej to, co je správné a to, co máš před sebou. Ale nemusíš to nutně mít přímo pod nosem.“

S každou novou knihou se nám taktéž otevírá jeden nový svět a Černý arcimág není samozřejmě žádnou výjimkou. Namísto jednotvárné plošiny, na které se děje vše – a přitom nic –, je již od první strany čtenář vržen do neutichající akce a problému jak postav, tak celého světa. Je docela možné, že leckdo bude na počátku tápat protože autor používá termíny, které vám bez znalosti, která se dostaví až v dalších kapitolách, nebudou nic říkat a pro vás to budou pouze prázdná slova bez jakéhokoli významu. Jakmile ale zvládnete toho, zcela se ponoříte do širokého světa plného tradic, magie a stejně tak i politiky mágů, která se sice může na první pohled tvářit jako nudná záležitost, ale ve skutečnosti se jedná o jednu z nejdůležitějších věcí v celé knize. Protože Brent Weeks ví, kde končí sranda a začíná tvrdý souboj, je jasné, že jakákoli událost, která se na první pohled může zdát jako bezvýznamná, si v průběhu děje získá na velikosti a dokáže zapříčinit nejeden zvrat. Přeci jen, pokud by chce někdo vytvořit smyšlený svět, měl by se nejdříve inspirovat tím skutečným, ne?  

Stejně jako v každé správné fantasy, i zde se kromě krvavých soubojů objevuje i magie – ovšem, po dlouhé době v neobvyklé formě. Každý z nás ví, že světlo se dá rozložit na základní barvy a Brent Weeks se nechal touto myšlenkou poměrně velice inspirovat. Vytvořil totiž nový způsob, jak samotnou magii využívat. Osobně se mi skutečnost, že každý mág má schopnost vnímat určité prvky světelného spektra, ze kterého následně vytvoří magickou látku luxin, velice zamlouvá. Většina z nás zná magii pouze ve formě čehosi neviditelného, nehmotného, či ve formě síly, kterou je zapotřebí nejdříve usměrnit pomocí nějaké hole či hůlky a možná proto Černý arcimág tak vyniká od ostatních děl. Jde vidět, že celý princip magie a jejího využívání si autor promyslel a nic neponechal náhodě. Vše má svůj řád, nějaký zákon a myšlenku. Nejeden čtenář by mohl myšlenku magie shledat za zajímavou a pokud aspoň dával trochu pozor při fyzice, nebude mu dělat žádný problém všechna tato pravidla pochopit.   

I když by měl být ústřední postavou Gavin, o svůj post hlavního hrdiny se dělí hned s několika dalšími postavami, mezi kterými kapitoly přeskakují zcela nahodile. Mezi důležité, avšak ne hned hlavní, postavy se řadí jak mladík Kip, tak bojovnice Karris a Kipova učitelka magie Liv. Stejně jako tomu bylo u samotného světa, i zde si autor jednotlivé postavy promyslel a každé z nich dal něco specifického, co oddělilo všechny dějové linky, aby nebyly ani v jednom identické. Chlapec Kip mluví rychleji než přemýšlí a díky jeho věku se na příběh díváte chlapeckýma očima, které vidí některé věci v naprosto jiném úhlu než dospělí. Karris a Gavin sice vidí některé ze situací stejně, ale arcimág je přesto nejvýraznější postavou celého příběhu. Jeho činy sice nejsou vždy ty nejrozumnější a pokud chce vést válku, musí být schopen obětovat to, co je mu nejbližší. Rodinu, svou lásku ke Karris a dokonce i samotného Orholamovi.

„Jak dobře znáš sám sebe?“

Vzpomněl si na ty roky, na cíle, jichž dosáhl a na nejvyšší cíl, jemuž slouží. „Mudrc pravil, že člověk je sám o sobě buď bůh, nebo netvor,“ pravil Gavin. „A já nejsem bůh.“

Ještě chvíli na něj hleděla a v pronikavě modrých očích byl nevyzpytatelný výraz. Usmála se. „Tak tedy dobře. Možná si doba žádá netvora.“

Brent Weeks dobře ví, jak napsat poměrně čtivou a zajímavou knihu. Během celého čtení tohoto příběhu se nepřestanete udivovat, jak je možné, že je někdo schopen napsat něco takového, kde sebemenší událost hraje důležitou roli a že autor měl dostatek odvahy, aby se vydal na poměrně složitou hru v podobě několika dějových linek. Jak to tak už bývá zvykem, vše se začne postupně spojovat a vytvářet tak jednolité dobrodružství, které sice svede dohromady všechny postavy, ale nikdy si nemůžete být jisti, co bude následovat. Autor se poměrně vyžívá v ději a postavách a rozhodně se neřídí pravidlem, že vše musí být dobré, nebo zlé. Mezi těmito možnostmi vytvořil mnoho dalších, které aplikoval na nejednu postavu a ke konci vás samotné překvapí, jak rychle se mohly postavy změnit. Některé se stanou dobré, některé přeběhnou na zlou stranu no a některé to hrají na obě strany. Horší ale je, že ne všechny postavy vidí rozdíl mezi dobrem a zlem a jejich rozhodnutí může šokovat nejen je samotné…

Černý arcimág přináší mnohé a dalo by se říci, že se může pokládat za velice cenný přírůstek do fantasy literatury. Přes dokonale propracovaný svět se čtenář dostane až k samotnému vykreslení prostředí a postav, které jsou reálnější, než si dokážeme představit. Je možné, že někteří budou na začátku příběhu tápat, protože kniha přeci jen obsahuje mnohé, po chvíli se začte a pozná, že odtrhnout se od knihy je problém. Protože Gavin příběh je plný lží, dobrodružství a tajemství, bude čtenář číst dále a dále jenom kvůli tomu, aby se o tomto záhadném hrdinovi dozvěděl co nejvíce. A věřte, že Gavin má pár kostlivců ve skříni, které nechce nikomu ukázat.  

Zdroj: Obálka | Obrázek 1 | Obrázek 2 | Obrázek 3