Kvothe se narodil do kočovné rodiny, jedné z nejlepších na světě. Společně cestují od města k městu, vystupují u lecjakých baronů a důležitých lidí a svými divadelními hrami dokážou rozplakat, ale stejně tak rozesmát několikatisícové obecenstvo. Jednoho dne se ke společnosti přidá i arkanik Abenthy, velice moudrý a vzdělaný muž, který měl to štěstí a studoval na Univerzitě, místě plném magie a tajemství. Protože je Kvothe velice nadaný už ve svém útlém věku, Abenthy se jej rozhodne vzdělávat – ať už v aritmetice, matematice, chemii nebo sympatii, jednoho z druhů magie. Kvothe si žije svůj poklidný život plný nových dobrodružství. Když se jednou večer vydá do lesa, uvědomí si, že právě to mu zachránilo život. Ve chvíli, kdy se vrací zpět, nalézá tábor v ohni. Všichni, kteří se s ním smáli, hráli a předváděli svá představení, jsou mrtví. Jediné, co na místě nachází, je modrý oheň, jeden z příznaků dávno zapomenutých nepřátel. Jak se sirotek vyrovná se svou ztrátou? Během chvíle přišel o všechno a jeho jedinou možností je žebrat. Město Tarbean je sice jedno z největších, ale pokud bude chtít přežít, musí se stát žebrákem a sirotkem přežívajícím v krutých ulicích města. Už od doby, kdy mu Abenthy vyprávěl o Univerzitě, je přesvědčený, že na takovémto místě chce studovat. Rozum na zvládnutí učení má, ale co jeho situace? Stěží si dokáže obstarat jídlo a se špinavým a starým oblečením se mezi šlechtice a měšťany určitě nezařádí. Jeho snem je ovládnout magii, zavolat jméno větru a stát se jedním z arkaniků. Jak dlouhá a těžká bude cesta, než se na toto magické místo dostane? Čeho byl znakem modrý oheň, který jako malý našel? A na závěr důležitá otázka: Podaří se mu přežít, aby mohl své sny splnit? Život sirotka není lehký a když nějaký zemře, vůbec nikdo si toho nevšimne.

„Slova jsou bledé stíny zapomenutých jmen. Jakou mají moc jména, mají moc i slova. Slova dokážou zažehnout ohně v myslích lidí. Slova můžou vynutit slzy i z těch nejtvrdších srdcí. Existuje sedm slov, která mohou způsobit, že tě bude druhý milovat. Existuje deset slov, která zlomí vůli silného muže. Ale slovo není nic víc než obraz ohně. Jméno je oheň sám.“

Když fantasy příběh začne tím, že nějaký drsný a nebezpečný hrdina začne vykládat svůj příběh, představíte si události, které z něj hrdinu udělaly. Kolik lidí zabil, jak promarnil svůj život a kdy přišel o svou jedinou lásku. Pravda je ale taková, že už jenom v tomhle jádru je Jméno větru jiné – a věřte, že to není jediná věc, ve které se kniha liší. Celá série je rozdělená do tří svazků symbolizující tři dny Kvothova vyprávění a v důsledku toho autor ví, že není kam spěchat. Stejně jako o mnoho dalších fantasy sérií, se i zde jedná pouze o rozjezd pro nadcházející díly spojené s důležitými událostmi. Jenže kdo říká, že by příběh jednoho mladého chlapce nemohl být zajímavý už jenom sám od sebe? Patrick Rothfuss má totiž jednu dokonalou vlastnost. I z prostého receptu na přípravu instantní polívky by dokázal udělat světový trhák. 

Žádné války, žádné meče, žádná krev, pouze sirotek žijící v pustých ulicích Tarbeanu s mnohými sny. Příběh se nepohybuje na mnohých místech, ale právě ulice a město Tarbean bude jedno z důležitých míst, kde Kvothův nový život začíná. Autor barvitě popisuje život na ulicích, chování lidí k nejnižší vrstvě a tím donutí čtenáře uvědomit si, že i takovíto lidé mají právo žít. Zdá se to nudné? Nikoli. Přesto kdyby se našel někdo, koho by něco takového neoslovilo, je zde druhá část, která se zaměřuje především na magickou Univerzitu; místo, kde by mnozí z vás chtěli studovat. Protože se Jméno větru řadí mezi knihy s kvalitně vystavěným fantasy světem plném nových jazyků, národností a měn, je Kvothům pobýt na Univerzitě velice vítaným. Díky jeho učení se seznámíme s jednotlivými informacemi nejen o magii, ale stejně tak i historkami, básněmi a eposy, které jsou pro celý příběh něčím neodmyslitelným. Po celou dobu se bude autor snažit vám předat co nejvíce znalostí, aby prohloubit už tak zajímavý svět plný dávného nebezpečí. Patrick Rothfuss zatím nevypráví žádný válečný příběh, ale i tak naplnil téma vyrůstajícího chlapce mnohými dobrodružstvími, zvraty a odhaleními. Ukázal, že i takový příběh může být akčnější než válečné ságy o rytířích v naleštěné zbroji.   

Každá z vystupujících postav je jedinečná – a něco takového lze zjistit už na úplném počátku. Kvothe je sice jednou z nejvýraznějších postav, ale díky obsáhlosti příběhu se v něm mihne několik dalších postav, které si dokážete oblíbit, nebo v nich uvidíte toho správného záporáka. Patrick Rothfuss porušil pravidlo, že správný padouch musí ovládat magii a hrozit celému světu, že ho zničí. Ohrané klišé, které se do Jména větru vůbec nehodí. Někdy totiž stačí pouze peníze. Autorovi na svém příběhu opravdu záleží, neboť dokonce i takové maličkosti, jako jsou zlozvyky postav a jejich národnosti, hrají v celém ději důležitou roli. Charakter každé z postav je propracovaný, odlišný a po celou dobu k nim budete pociťovat stále větší sympatie. K tomu všemu autor využil i místo pro rozvoj ženských postav, což by se mohlo u některých fantasy knížek počítat jako nedostatek. Dokonce i jemný náznak milostné zápletky byl vytvořen tak, aby nikterak nenarušoval dokonalou magickou atmosféru Jména větru. Vše je realistické a díky velkému množství postav si dokážete najít někoho, komu budete fandit,  naleznete svůj vzor, nebo se někoho, v kom se zcela uvidíte. Možná ne hned na začátku, ale v průběhu čtení určitě. A něco takového není ve všech knihách samozřejmostí. 
  

Chan Vaen edan Kote – Každých sedm let očekávej neštěstí.

Pokud si myslíte, že Kvothův příběh plný zvratů a nebezpečí je jediným námětem knihy, mýlíte se. Kromě Kvothova příběhu se zde vyskytuje i několik dalších prvků, které vytváří spletitou a místy i složitou zápletku plnou otázek. Díky této složitosti Patrick Rothfuss podává jednotlivé informace po malých dávkách, jenže to zdaleka nestačí. Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že příběh skončil, budete toužit po dalším díle. Co znamená přítomnost čandrínu pro budoucnost světa? Kde nastal ten zlom a z Kvotha se stal kralovrah? Svět, ve kterém Kvothe žije, je obsáhlý, nekonečný a tajemný více, než by se mohlo zdát. Pokud se tedy ponoříte do příběhu, budete toužit po všech odpovědích, které vám autor nedá a jeho záliba v utajování informací bude pravděpodobně jediným nedostatkem, kterým Jméno větru disponuje – pokud se to jako nedostatek dá považovat. Už v okamžiku, kdy do celého světa spadnete, budete mít malou možnost se z něj dostat pryč. Tato kniha se může považovat za jeden ze zlomových příběhu ve fantasy žánru. Pokud si přečtete tuto knihu, zvedne se vám žebříček kvality a uvidíte, že právě kvůli takovým knihám si uvědomíte, proč vlastně fantasy literaturu čtete.

Jméno větru je jednou z těch nejkvalitnějších příběhů, který jsem kdy četl. Autor si pohrál se sebemenšími detaily a podal vše čtenáři jednoduše a pomalu, aby se v příběhu neztratil. Kvothe je jednou z nejlepších postav a jeho příběh je plný zklamání, stejně jako radosti. Nejedná se o žádnou válečnou fantasy, nýbrž o vyprávění jednoho muže, který musel žít v nehostinných ulicích Tarbeanu a snášet rány osudu. Opar tajemství vznášející se v pozadí příběhu dokresluje jemnou atmosféru a společně se skrytou temnotou číhající ve stínech si užijete kvalitní fantasy příběh plný všeho, po čem náročnější čtenář touží. A věřte, že více k tomu, abyste si dílo oblíbili, nepotřebujete.