Nic nemůže existovat věčně – vše vzniklo a vše jednou zanikne. Tento koloběh nejde zastavit. Sachaka byla vždy problematickou zemí především díky vládě a tamějším obyvatelům. Lidé si ale vždy najdou nějakou záminku k tomu, aby připravili revoluci a svrhli momentální vládu. Ne každá změna je ale dobrá. Zrádkyně chtějí nastolit mír a spravedlnost, ale zvládnou to? Sachaka potřebuje změnu, jenže lidské síly jsou omezení. Potvrdí se pravidlo, že žádná vláda netrvá věčně, nebo vláda žen přinese nový věk bez válek a smrti? 

Spojené země se mění. Imardin už není tím bezpečným městem, kterým kdysi býval. Zloděj Skellin se pořád schovává a dále do města dováží roet, drogu, na které je závislých stále více obyvatel města. Mágové Společenství společně se Zlodějem Cerym musí přijít na způsob, jak tohoto potulného čaroděje ovládající magii zastavit. Zlodějský svět Skellinovi leží u nohou a kdokoli, komu by se s plánem svěřili, by mohl být mágových informátorem. Je nutné zasáhnout hned, nehledě na cenu, kterou bude dostižení potulného mága stát. Budou schopni mágové najít způsob, jak Zloděje vypátrat? Skellin je schopen všeho a město, které je nyní z velké části jeho, je jeho novým domovem. Na každém rohu číhá nebezpečí a nikdo neví, jestli v Imardinu opět zavládne aspoň malá spravedlnost. Zatímco v Imardinu se situace vyhrocuje, v Sachace nové spory mezi Zrádkyněmi a ashaky doslova vřou. Přicházející válka má rozhodnout o osudu země, jejíž mágové již několikrát vtrhli do Kyralie a zabili každého, kdo se jim postavil do cesty. Zrádkyně si jsou vědomy momentální situace a snaží se přinést změnu. Lorkin, syn Soney, vidí v nové vládě lepší zítřky, ale může se tyranie opravdu během jednoho dne změnit? Velvyslanec Společenství Dannyl má mezi ashaky své přátele a díky dlouhému pobytu v této zemi si uvědomil, že ne každý ashak musí být hned tyranem zneužívající své otroky. Nad celými Spojenými zeměmi se smráká a ať už se situace v Imardinu, nebo v Sachace vyvine jakkoli, bude to znamenat velkou změnu. Válka vládne jak v ulicích měst, tak na frontách. Jedno je jasné: Lidé budou umírat a v celých Spojených zemích zavládne nová éra. Ať už psaná krví, nebo svobodou. 

„Když někomu nabídneš šanci na pokání, nemůžeš jej nutit, aby ji přijal.“

Uplynula nějaká ta doba a Sachaka se konečně mění. Na něco takového čekal čtenář už samotného počátku a mnozí z nás by si mysleli, že si v něčem takovém bude australská spisovatelka Trudi Canavan libovat. Jenže očekávat kruté boje by bylo možná trochu přehnané. Ti, co četli již předešlou Trilogii o černém mágovi, ví, že autorka má zcela jiný styl, který by nemusel sednout každému. Místo toho, aby byly ústředním tématem boje, se příběh orientuje na rovinu politiky jak Společenství a ostatních zemí, splétání intrik a snahy získat čtenáře ze zcela jiné strany. Ony slibované bitvy o problematickou zemi sice proběhnout, ale kromě pár soubojů se neodehraje nic epického, co by donutilo čtenáře zírat na text s otevřenými ústy. Trudi Canavan popisuje situace s chladnou hlavou, nikam nespěchá a protože se ve svém vytvořeném světě pohybuje jako doma, půdu pro jednotlivé zvraty si vytvořili již v předešlých dílech. Neplýtvá slovy, její kapitoly jsou úderné, přímé a bez čehokoli, co by odváděli čtenářovu pozornost. Až v Královně Zrádkyň si ale uvědomíte, jak všechno bylo promyšlené a připravené. Teprve v posledním díle se můžeme pokochat pohledem na celou mozaiku sedmidílného příběhu.

První příběh, ve kterém jsme se se Spojenými zeměmi, Kyralii a zbytkem světa setkali, byla Tessia, která vysvětlila dějiny dávno před první sérii, Trilogii o černém mágovi, jež vypráví příběh o Sonee. Volně navazující série, Trilogie Zrádkyň, celou kapitolu jednou pro vždy uzavírá. Už jenom podle rozsáhlosti by se dalo odhadovat, že by poslední díl nemusel zaujmout a ztratil tak kouzlo knih předešlých. Královna Zrádkyň sice poskytuje čtenářům možnost naposledy prožít příběh postav, které se pro mnohé staly součásti života, ale pro některé by mohla Trilogie Zrádkyň přijít mírně zbytečná. Mě osobně se Trilogie o černém mágovi líbila více, než volně navazující série, neboť mi přišla v pár místech slabší a ne tak geniální. I přesto jsem ale při čtení epilogu cítil nostalgii nad tím, že se budu muset s postavami rozloučit. Každá z nich mě doprovázela již dlouhou dobu a dokonce i smrt některých z nich mě zarazila. Dojmout mě ale jejich ztráta jednoduše nedokázala – to i v případě hlavních postav. Sedm knih je přeci jen sedm knih a svým způsobem jsem i rád, že autorka dále nepokračovala, byť si půdu pro další díl připravila. Myslím, že umění autora není napsat knihu, ale rozhodnutí, kdy nechat postavy odpočinout a jejich příběh jednou pro vždy uzavřít. A tohle Trudi Canavan rozhodně problém nedělá.

Teprve až nyní můžeme vidět, jak si celý příběh Trudi Canavan připravila a díky dvoudílným přípravám úspěšně ukončila. Po každé z děl od této australské spisovatelky je typické to, že jedna dějová linie prostě nestačí – tak to tedy dopadá, že příběh se odehrává rovnou na třech frontách. Sachaka, Společenství a společnost Zrádkyň dodává čtenáři přehled v celém ději a nenutí ho tápat v nevědomosti. Autorka podrobně popisuje všechny zvyky, jejich postoje a názory. Je jisté, že nebudete s rozhodnutími různých osob souhlasit, přesto najdete aspoň jednu ideologii frakcí, která vám bude svým způsobem sympatická a dokážete se s ní sžít. K tomu přispívá i popisování různých situací z pohledů několika postav. Ať už Lorkin, Sonea, Dannyl, Cery, či mladičká Livie, vás budou doprovázet po celou dobu a vztah, který jste si s některými postavami vytvořili již v Trilogii o černém mágovi, tím akorát podpoříte. Postoje postav jsou mírně odlišné, přesto jsem se nemohl zbavit pocitu, jako kdyby některé z nich byly plošné a ničím nezajímavé. Kvůli tomu pravděpodobně příběh skýtá tři možnosti a najít tak dějovou linii, která vás dokáže zaujmout. Tvorba pasti na Skellina nemusí být zábavná, ale co takhle cestování po Sachace, řešení diplomatických vztahů, nebo jednoduše tajemné pletichy na půdě Společenství? Trudi Canavan jednoduše ví, čím zaujmout a své knihy tímto otevírá několika typům čtenářů, kteří si v její tvorbě najdou aspoň malou část toho, co je dokáže uspokojit aspoň v několika směrech.

Pokud se přátelíte s nepřítelem, věci se nepěkně komplikují.

Královna Zrádkyň je posledním dílem, ve kterém se můžeme setkat s černou čarodějkou Soneou, jejím synem Lorkinem, či Dannylem a Cerym. Trudi Canavan po velmi dlouhé cestě uzavřela jednu kapitolu své tvorby, jak jinak než epickým koncem, který je pro tuto osobu charakteristický. Třetí kniha trilogie se sice zaobírá především na tvorbu tajemství, lží a intrik, které dokážou leckoho potěšit, ale stejně tak může i zklamat. Trilogie Zrádkyň byla o stupínek horší, než předešlá trilogie a tato skutečnost se odráží i na kvalitě samotného příběhu. Pokud jste, stejně jako já, fanouškem této australské spisovatelky, Královna Zrádkyň vás dokáže potěšit, zabavit a pocítit smutek nad tím, že se celý příběh uzavírá. Pokud vás ale Trilogie o černém mágovi nenadchla, v této trilogii se žádného posunu nedočkáte. Je to dobře, nebo špatně? To zůstává jednou pro vždy nevyřčeno.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Zoner Press! 

Knihu si můžete taktéž objednat na stránkách nakladatelství!