Život mé knihovny

října 24, 2015

Od poslední Kouzelné knihovničky (archív) uplynulo už hodně času. Dokonce i víc než hodně. Poslední zveřejněný článek se přesně datuje na pondělí 23. prosince roku 2013, což je už vážně nějaká doba. Od té doby se změnilo nemálo věcí a knihovnička nebyla žádnou výjimkou – vzhledově, samozřejmě. Co se týče samotného obsahu, tak se za ten více jak rok na jednotlivých poličkách přišel velký úklid, některé z knih jsem zcela vyřadil a taktéž si byl schopný uspořádat věci tak, abych uvolnil další dvě poličky a s úspěchem je prohlásil a své teritorium. Právě kvůli všem těm změnám, renovacím, přeskládáním a podobně, už bylo načase sepsat nějaký článek, kde vám budu schopen ukázat aktuální domov všech knižních kousků. Dá se tedy říct, že díky inovacím a změnám má knihovnička žije vlastním životem. Připravte se na rozebrání poliček (slovně) a jakémsi pomyslném žebříčku knih, které jsou priority v mém knižním životě. A samozřejmě velkou dávku fotek! 


Jak je už patrné na první pohled, knihovnička prošla vážně velkou reorganizací. Když se tak na obě fotky dívám, tak si uvědomuji, že to dokonce tak i vypadá, jako kdyby celý systém řazení a vystavování knih odpovídal i mému dospívání. Hodně z vystavených knížek, jež sloužily jako hlavní věci, kterými jsem byl schopen se chlubit, už prostě v tomhle přeplněném prostoru nemají místo, nebo nadšení z jejich vlastnění mě už přešlo a já je posunul zase „o krok dále. Důležitou roli v tomhle škrtu mají především YA knihy. Kdo by se taky divil, že ano? Jednotlivé příběhy tohoto žánru jsem sice schopný přečíst a stejně tak je i ocenit (když se mi už podaří narazit na vážně kvalitní dílo), ale řekněme si na rovinu, už v těch příbězích nevidím tak velkou nápaditost. Můžete mě kamenovat, můžete si na mě počíhat v temných ostravských ulicích. Holt to už nikdy nebude jak kdysi. Přiznávám, že mezi knihami tohoto žánru jsou kvalitní kousky, které si zaslouží pozornost, ale poslední dobou si říkám, že jsem se v tom tak začal topit, že mi to všechno přišlo jednoduché, zbytečné a neměl jsem z toho jakýkoli zážitek, než vztek nad hlavními hrdinkami, které byly hloupé a naivní. V momentální době se snažím samozřejmě orientovat na knihy, které mám doma (mezi kterými YA samozřejmě je), ale chystám se přejít na čisté fantasy, možná i sci-fi a zabrouzdat do vod mně neznámých – a že jich vážně je! Jasně, YA se asi nikdy nezbavím, ale i tak mě potěší, když budu tenhle žánr  používat pouze na odreagování… a uvědomění si, že kdybych měl tyhle příběhy číst po kvantech, asi bych se z toho zbláznil, zalezl si do kouta a začal si škubat vlasy z hlavy.  

Co se týče knihovničky samotné, je pravda, v porovnání s poslední aktualizací se jedná o dost velkou změnu. Přešel jsem nejen na nový systém skládání knížek do jednotlivých poliček, což se v následující době pravděpodobně nezmění, ale stejně tak i rozšířil hlavně svou sbírku knih, na které jsem vážně hrdý. Člověk by totiž nikdy ani neřekl, že těch knížek už bude přes nádherné dvě stovky. Taky se ptáte, kde se to všechno ztrácí? No, nejste sami. Vážně. Sám totiž nemám sebemenší ponětí, kde to vlastně schovávám. Někdy mě ovšem docela i mrzí skutečnost, že některé knížky je vážně potřeba zasunout do pozadí těch vystavených, ale když už není místo, co se s tím dá dělat? Kladná věc na tomto problému ale je, že dokážu být více kritický a rozhodnout se, co opravdu stojí za to, aby to viděl každý. Je vtipné, že knížky, které jsem ještě před dvěma lety zbožňoval, jsou nyní k dispozici na prodej nebo schované v pozadí. No jo, změna je život! 




První polička, pro mě jedna z nejdůležitějších, i po dlouhé době pořád obsahuje kousky, které jsou moje srdcovky a mohl bych je doporučit každému, kdo by někdy požádal o nějakou dobrou a povedenou fantasy. Lépe řečeno je každý z těch kousků spíše ten typ čtiva, kde si po jejich přečtení akorát ptáte: „Kde jste ksakru byly celý můj život?! Je jasné, že tady tím pádem musí vévodit krásky typu: Cesta králů (B. Sanderson), Pán prstenu (J. R. R. Tolkien), Píseň krve (A. Ryan) a dále například i Jméno větru (P. Rothfuss), u kterého jsem strávil vážně nádherný týden plný dobrodružství a magie. Samozřejmě bych nesměl zapomenout ani na sérii Bohové Olympu (R. Riordan), která je přeci jen o chlup lepší než Percy Jackson, a proto si získala svou pozici na první poličce. Eragon je docela rozporuplný, protože ten své místo zabírá čistě z nostalgie, kterou u čtení cítím. Volné místo vedle těchto příběhů je sice těžké udržet, ale důvod, proč tomu tak je, je jednoduchý – chci mít na jedné poličce každý díl z těchto sérií a i když vím, že budu muset v brzké době přejít na vyřazení pár knih do pozadí (neboť tloušťka druhého dílu Jména větru mluví sama o sobě, stejně jako počet dalších dílů Trpaslíků), se momentálně pouze kochám pohledem a říkám si, že mezi tou hordou nových knih a příběhů se přeci jen dá najít fakt kvalitní čtivo. 



Druhá polička je naprosto nová a v nejbližší době se z ní stane trůn nejdelší série, do které jsem se za svou čtenářskou kariéru pustil. Už hodně dlouhou dobu jsem o tomhle nápadu přemýšlel, protože Meč pravdy (T. Goodkind) je opravdu obsáhlá série a byla by škoda, kdyby měla být rozdělená na různých poličkách – zvlášť, když má orig. série dvanáct dílů a příběh následně pokračuje několika dalšími. Tak to tedy dopadlo, že po velké reorganizaci jsem došel k rozhodnutí, že většinu poličky věnovat právě téhle sérii, do které si (snad) v nejbližší době dokoupím další díly. Tvorbu Goodkinda mám jednoduše rád, nedám na ni dopustit a kvůli jeho příběhům a dobrodružství Richarda a Kahlan jsem ochotný odsunout i Tajemství nesmrtelného Nicolase Flamela (M. Scott), což je jedna ze sérií, které mě donutily se do čtení ponořit až po uši a stejně tak zažít největšími mindblows ever – mé první setkání s tím, co tenhle pojem vlastně všechno obnáší.



Od prosince roku 2013 se mi stejně tak podařilo uspořádat zbytek starších knih tak, abych si mohl zabrat další nové poličky. Jedná z nich je i tahle, do které se přesunula většina ze staré druhé poličky – právě zde je místo, kde vládne z drtivé většiny YA příběhy, které jsou podle mě ještě nejvíce kvalitní, a fantasy příběhy, které jsou kromě pár výjimek dobré, avšak v nich už nevidím tak velký potenciál, jako tomu bylo kdysi. Jako příklad můžu jmenovat třeba Divergenci (V. Roth), což je podle mně pravděpodobně série, jejíž kvalita s dalším dílem klesá. První díl byl úžasný; druhý průměrný a třetí už takřka podprůměrný. Opakem k tomu je ale třeba Legenda (M. Lu), což je série s velkým potenciálem a nápadem. Stejně tak je na tom i Kostičas (S. Shannon) a BZRK (M. Grant). Výjimku v této poličce ovšem tvoří Prázdné místo (J. K. Rowling), o kterém i po několika letech pořád přemýšlím jako o velice zajímavé a kvalitní knížce. Jednoduše je tato část knihovničky jedinou připomínkou toho, že bych po nějakém dobrém YA sáhl. Ovšem, už v téhle době si říkám, že ten nejužší výběr ještě zmenším. Uvidíme, jestli po tomhle rozhodnutí na poličce nějaká hrstka YA sérií zůstane. 



Poslední řada knížek z původní trojice tvoří i po tak dlouhé době pouze a jen paperbacky. Pořád jsem se ještě nějak nesmířil s tím, že bych měl pevnou vazbu mísit s tou měkkou, tudíž se snažím zuby nehty tuto poličku udržovat čistou“. Pravda je ale i taková, že moc paperbacků, které bych byl ochoten vystavovat doma nemám, tudíž se na tomhle místě potýká jak young adult žánr, tak i  čistá a krutopřísněhustá fantasy se sci-fi. Taková knižní všehochuť. Jako představitele z této roviny bych mohl jmenovat například Cinder (M. Meyer), Černého arcimága (B. Weeks) a Masky apokalypsy (R. McCammon). Ten zbytek je pro mě samozřejmě taktéž důležitý, ovšem o některých kouscích už začínám silně pochybovat – Half Bad (S. Green), Trilogie o černém mágovi (T. Canavan) a podobné. Jisté ale je, že volné místo na konci znamení to, že bych měl dokoupit další knihy v měkké vazbě a rozšířit tak svou sbírku, nemyslíte? 


Naprostou novinkou je část s anglickými knihami, které si pomalu (ale jistě) začínám pořizovat a stejně tak přelouskávat. Doma mám už sedm koupených kousků – přečtených pouze šest. V nejbližší době si plánuji dokoupit další díly do sérii, mezi které patří i pokračování The False Prince (J. Nielsen), což je velice milá, byť ne přímo dokonalá fantasy. Poslední dobou si získávám stále větší a větší zálibu v anglických knihách a už teď se nemůžu dočkat, až si budu moci pořídit další kousky. Je  to velice zvláštní pocit, když máte najednou tak velký přístup ke knihám bez toho, aniž byste byli omezeni překladem






Polička nad stolem, která po dlouhou dobu sloužila jako uložiště PC a XBOX her, je už snad více jak rok místem, kde se nachází knihy, po kterých chci sáhnout co nejrychleji. Dá se tedy říct, že tahle polička funguje jako taková „čekárna“. Výjimku tvoří akorát série Narnie (C. S. Lewis), kterou jsem celou přečetl a Lovec duchů (J. Delaney), u kterého se pomalu snažím dokupovat další díly v angličtině, protože česká nakladatelství se tohoto úkolu vzdala – viz první tři knihy jednoho vydání a následně dva díly pojaty v naprosto rozdílném stylu. Když už nic, tak je tahle série velice pestrá a vyvolává dojem, že se vůbec nejedná o duchařské příběhy. Tato police se samozřejmě poměrně často aktualizuje a zatím se ani jednou nestalo, že by byla úplně prázdná. V nejbližší době se chci zaměr jak na Čistého (J. Baggott), Výjimečnou (K. Cashore), Oko světa (R. Jordan) a (pro mě nejdůležitější) Finnikin of the Rock (M. Marchetta), na kterého se těším už strašně dlouhou dobu, avšak přes školu vím, že bych musel příběh tříštit po víkendech, tudíž si raději počkám na prázdniny… Sám ale nevím, jak dlouho bude trvat, než se k tomu dostanu. 



Poslední místo, kde lze najít jakékoli mé knížky, je speciální polička, kterou tvoří z drtivé většiny koupené, byť nepřečtené knihy. Jako u předchozí poličky, i zde tvoří výjimku první řada – Marťan (A. Weir), Šifra mistra Leonarda (D. Brown), další knihy vedle již zmíněných a Hraničářův učeň (J. Flanagan), u kterého už mám koupené takřka všechny díly. V pozadí můžete vidět kousky jako je například celá trilogie Věk pěti (T. Canavan), v pravé části třeba Hru věží (D. O'Malley), Černé drahokamy (A. Bishop) a první dva díly Tyrani a králové (J. Marco). Jak jsem se už několikrát přiznal, v této době se snažím omezit kupování knih a spíše se zaměřuji na vysoké číslo nepřečtených kousků, které potřebuje snížit. Osobně doufám, že se mi to jednoho dne podaří. Držte pěsti, protože sami určitě dobře víte, že je to běh na dlouhou trať! 



You Might Also Like

11 komentářů

  1. Jo, mít tolik knih, to by byl život! Akorát nevím, kam bych je poskládala :D

    walletofinfinity.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věř mi, na pohled pro "nezasvěcené" to musí být nádhera, ale jak říkáš, skládat to a nacházet pro jednotlivé kousky místo, to je už něco jiného.. .a mnohem těžšího!:D -.-

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Je vtipné, že to samé jsem si říkal, když jsem stěží dokázal zaplnit jednu poličku. :D Ale věř mi, že se ty knihy objeví tak najednou, že se nestihneš ani podivit nad tím, kdy se to stalo. :))

      Vymazat
  3. no některé knihy fakt závidím :)
    skvělá knihovna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, ale určitě není důvod závidět – věřím, že taky určitě vlastníš několik kousků, na které jsi fakt hrdá a můžeš se jimi pyšnit takřka kdekoli! :))

      Vymazat
  4. Já s masivním hromaděním knih začala teprve před necelým rokem, do té doby mi stačila městská knihovna, ale jakmile jsem začala recenzovat, něco se ve mně zlomilo a stala jsem se hamounem :D Od té doby jsem zaplnila celou polici nad postelí i celou visací knihovnu na stěně. Táta mi už dokonce musel vyrobit novou velikou do rohu místnosti, kterou jsem ihned naplnila z poloviny. Nemám tušení, co budu dělat, až tam nebudu mít místo, protože žádná další knihovna se mi už do pokoje nevejde :D Musím ale říct, že na tebe tedy nemám. Vlastním tak pětinu toho, co ty, nechápu, kam to všechno dáváš :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já třeba knihy z knihovny četl pouze na začátku – jakmile jsem začal recenzovat, tak jsem přešel na kupování knih, protože mi vadila ta myšlenka, že v knihovně budu muset knihy vrátit. Nebylo by to kvůli tomu, že bych byl hamižný, nebo tak, ale prostě jsem chtěl mít ty kousky doma. Ovšem v poslední době, kdy začíná docházet místo a já si uvědomuji, že ne všechny knihy musím mít doma, jsem zase zavítal do knihovny... :DD Ale novou poličku bych si taky zasloužil, to je pravda. :D
      Neptej se mě, já taky nevím, kde se to všechno schovává... :D Lepší by ale bylo, kdyby existovalo místo pro všechny "nej kousky" a ne jenom ty nejnutnější... -.-"

      Vymazat
  5. Úžasná knihovna. :) Ty knížky už se tam skoro nevejdou. :) Jsou úžasné, určitě dělej těchto článků co nejvíce. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :)) No jo, bojím se té chvíle, kdy zmizí to slůvko "skoro" a ony se už opravdu nikde nevejdou :'D
      Já bych rád takovýchto článků psal více, akorát ne vždy mám inspiraci a psát články o ničem se mi nechce. Bohužel, zdá se mi, že ta inspirace na články je velmi malá... -_-

      Vymazat
  6. Prestižní poličku opravu závidím, mám z ní jenom Eragona (nostalgické myšlenky u téhle série naprosto chápu...) a Jméno větru (týden?! polovinu prvního dílu jsem přečetla asi za dva dny a když jsem se v knihovně dozvěděla, že druhá polovina je vypůjčená málem jsem se rozbrečela - dobře, trošku přeháním... Každopádně po dočtení druhého dílu - Strach moudrého muže... - jsem šla do knihkupectví a oba dva díly si koupila....) Asi tě zajdu vykrást, i když počtem knih ti mohu směle konkurovat, dvě poličky bohužel zabírají encyklopedie a další poviná četba...
    P.S. Je fakt divný, že do závorek jsem toho napsala víc než mimo ně...

    OdpovědětVymazat

Statistika

TOPlist