sobota 3. října 2015

Review: Spáleniště: Zkouška

Název: Spáleniště: Zkouška
Počet stran: 344
Autor: James Dashner
Vydavatel: YOLI
Série: Labyrint, #2
Orig. název: The Scorch Trial
Už žádné hlavolamy. Žádné proměnné. A žádné běhání. Thomas byl přesvědčený, že když se jim podařilo uniknout, vrátí se on i Placeři ke svým dřívějším životům. Nikdo však ve skutečnosti netušil, do jakého života se vracejí. Země, sežehnutá slunečními erupcemi a spálená novým, krutým klimatem, se změnila v pustinu. Vláda se zhroutila – a s ní i pořádek. Rozpadajícími se městy teď bloudí „raplové“, lidé pokrytí hnisavými ranami, které infekční nemoc nazývaná erupce dohání k vražednému šílenství. Hledají, kde by našli další oběť... a potravu. Pro Placery běhání zdaleka neskončilo. Namísto svobody zjišťují, že mají před sebou další zkoušku. Musejí překonat Spáleniště, nejvíc sežehnutou část planety, a do dvou týdnů dorazit do bezpečného útočiště. A organizace ZLOSIN se postarala o to, aby uzpůsobila proměnné a nastavila šance v jejich neprospěch. Thomase čeká zkouška ohněm – skutečně přechovává někde v hlavě tajemství svobody? Nebo bude věčně vydán ZLOSINu na milost?
Filmový trailer: 


Svět, jak jej známe dnes, už neexistuje. Tolik obávaná sluneční erupce sežehla planetu a lidstvo začíná bojovat o vlastní osud. Z velkých měst jsou pouhá Spáleniště, místa plná písku a teplot, které dokážou člověka spálit během mrknutí oka. K tomu všemu se planetou šíří nebezpečný vir, který lidstvo připravuje o rozum. Nezastaví se před ničím. Dokonce ani před skupinkou chlapců, kteří mají být záchranou celého světa.  

Thomas se skupinkou dalších Placerů úspěšně dokončili první test. Žijí ve velké nevědomosti, co pro ně přinese zítřek, ale vnitřně doufají, že všechno se možná konečně zlepší. Sami ale rychle poznají, že se až moc nechali ukolébat takovou milou představou. ZLOSIN, organizace s, pro chlapce nejasným cílem, je rozhodnut pokračovat ve svých výzkumech, a proto vysílá skupinu přeživších chlapců na Spáleniště – místo, na kterém v dávných dobách, dnech před erupcí, existovala města a lidé zde žili v míru. Teď je to jenom poušť snášející gigantické teploty vydávající slunce, strůjce zkázy planety Země. Spáleniště je plné zřícenin obývajících raply, lidmi nakaženými nebezpečným virem odstraňující všechno racionální z lidského vědomí. Úkol bývalých Placerů je jednoduchý: Ujít sto padesát kilometrů severně. A přežít. Nezbývá jim tedy nic jiného, než pokyny ZLOSINu poslechnout a vydat se tak na nebezpečnou cestu. Jenže cesta není tak jednoduchá a rozhodně hraje důležitou roli v celém Thomasově životě. Nikdo se z chlapců neměl na tomhle místě octnout. Při cestě tímhle peklem si Thomas začne pomalu uvědomovat několik věcí. Nikdy by neměl věřit svým přátelům, neboť právě oni mu můžou způsobit největší bolest; jeho vzpomínky z doby před příchodem do Labyrintu jsou důležité, neboť mohou obsahovat klíč k tomu všemu, co s nimi ZLOSIN zamýšlí. A že stačí málo a šílenství, které ve všech začíná zapouštět kořeny, může vyplynou na povrch. 

Pravidla neexistují. Instrukce neexistují.

Užili jsme si nekonečné prostory tajemného Labyrintu. Útěkem před několika rmuty jsme si zachránili život. Žili jsme na Placu a objevovali jeho skrytá zákoutí. Jenže to byl Labyrint. Protože by příběh zbytečně stagnoval, rozhodl se ho James Dashner posunout dále a díky vysoké laťce, kterou si sám nastavil už v první knize, to bylo rozhodnutí poměrně odvážné. Jenže jakékoli pochyby mohly existovat před tím, než se čtenář seznámí se Spáleništěm, místem, na kterém autor opět částečně odkrývá karty schované v rukávech. Díky tomu, že příběh posunul mílovým krokem dále, jde jasně vidět, že to, čemu věnuje největší pozornost, je místo a linie příběhu. Nemusí to tak ani vypadat, ale v tomhle, zdánlivě nehostinném prostředí, se autor hodně vyřádil a promítl do něj svou genialitu – nemluvě o tom, že celou dobu nenápadně spojuje různé střípky informací, kterými nás v prvním díle krmil. Spáleniště: Zkouška se od svého prvního dílu liší. James Dashner rozhodně nemá problém s vybudování atmosféry svých knih, ale důležité je především zmínit, že s každý dalším místem, které hrdinové navštíví, je potřeba vytvořit prostředí, které bude na své čtenáře dýchat. Pracuje s detaily a podává je tak realisticky, že někdy máte nutkání se sami sebe zeptat, zda se už něco takového nestalo. James Dashner se umí porvat se vším, co mu postavíte do cesty – vše zakončí s elegancí a samozřejmě nejvyšším hodnocením. Už od samotného počátku svým vyprávěním čtenáře vtahuje do nebezpečného příběhu a nechává působit fantazii, která s jeho vlastním příběhem vytváří něco nebezpečného. Tenhle autor rozhodně umí zaujmout. Ať už místem, dějovou linií nebo samotnými postavami.

Když jsem otevřel Spáleniště: Zkoušku, nečekal jsem, že by právě postavy prošly nějakým velkým procesem změny. Všichni jsme zvyklí, že další díly sérií jenom rozpatlávají to, co si autoři s tak velkou mermomocí načrtli. Dotahují vše, co nestihli udělat v prvních dílech. Jenže něco takového o této knize říci nejde. Vážně ne. Spáleniště: Zkouška má velkou výhodu, která spočívá v tom, že autor umí odhadnout situace a přizpůsobit tak chování postav. Ve chvíli, kdy se Thomas a jeho skupina objevila na Spáleništi, se změnilo i jejich chování. Stali se více bláznivějšími a začali propadat strachu z dalších dní. Každý čtenář si tak všimne jejich změny. Zatímco se některé postavy stanou silnějšími, jiné klesnou na duchu – a obráceně. Jejich vnitřní boj je mění a vytváří tak celý příběh mnohem pesimističtější, což nejtemnější vyhlídky budoucnosti ještě více prohlubují. Něco takového postrádá mnoho nových knih. James Dashner ukázal, že vytvořit YA knihu, která by nesla nálepku vysoké kvality, opravdu jde. Po celou dobu pečuje o vše, co vytvořil, ale postavy jsou něco, s čím si neustále pohrává; tím nejhorším způsobem. Je neodmyslitelné, aby aspoň jednu z nich nepostavil do těžkých a zdánlivě neřešitelných situací. S každým hrdinou si hraje, nechává ho trpět a vy si po přečtení téhle knihy potvrdíte pouze jednu věc: Nikdy, nikdy nemůžete věřit tomu, co vám autor nabídne. Mnohé z postav autor vybarvuje jako hodné a milé, ale vězte, že tyhle postavy jsou vším možným, jenom ne milými.   

Další silnou stránkou celé knihy je onen nádech tajemství, který autor s každým dalším slovem vytváří. Už v Labyrintu: Útěku bylo jasné, že je autor málo ochotný prozradit více, než je potřebné pro děj, tudíž se nelze divit, že Spáleniště: Zkouška není výjimkou. Čtenáře nechává v naivní nevědomosti a tím tak vytváří prvek napětí, který vás donutí číst dál, jenom kvůli tomu, abyste se konečně dozvěděli, jak to vlastně všechno dopadne, což s velice čtivým a svižným stylem vytváří velice nebezpečnou kombinaci. Nikdy si nejste jistí, zda máte věřit, nebo zůstat s chladnou hlavou u knížky a pokračovat ve čtení. Věřím, že rozhodně několikrát se stane, kdy se jednoduše budete muset zastavit a na chvíli Spáleniště: Zkoušku zavřít a vše pořádně vydýchat. Nemusí se to tak zdát, ale díky hurikánu všech zmíněných věcí začnete žít příběhem, dýchat jím a díky tomu vás budou určité odhalení a zrady překvapovat více, než si sami přiznáte. Tahle kniha, ale i celá série, má jednu špatnou vlastnost: Ve chvíli, kdy si ji moc pustíte k tělu, už nikdy nenajdete způsob, jak to vše zvrátit. Tím vším nevědomky vnitřně podporuje kvalitu samotného příběhu. Už v první knize si James Dashner nastavil určitou laťku, které se s lehkostí drží a i bez nějaké snahy je jisté, že pod tuto úroveň není schopen klesnout.   

ZLOSIN je dobrý.


Spáleniště: Zkouška je dalším podařeným dílem řadícím se do trilogie o chlapci Thomasovi, který se jednoho dne ocitne v Labyrintu jako laboratorní myš tajemné organizace jménem ZLOSIN. Už od samotného počátku je autor odhodlán vytvořit kvalitní atmosféru plnou nečekaných zvratů, akčních scén a šokujících odhalení, které nenechají nejednoho čtenáře chladným. Každá z postav se začíná rozvíjet a odhalovat své temné, ale i světlé stránky. Autor si po celou dobu drží úroveň kvality, která se v druhém díle akorát malým kousíčkem zvedá. Pokud se vám kniha líbila předtím, bude tomu i nyní. Pokud jste ale s první knihou nebyli spokojeni, Spáleniště: Zkouška asi nebude v tomto ohledu žádnou změnou. Jisté ale je, že prvním a druhým dílem si autor připravil půdu pro závěrečný díl série, který rozhodně rozuzlení onen zapletený chuchvalec informací, kterými nás James Dashner po celou dobu čtení krmí. Konec bude určitě epický. Ať už je tom v tom dobrém, nebo špatném slova smyslu.

4 komentáře:

  1. Pekná recenzia! Ja ju momentálne čítam, som na 100 strane a zatiaľ sa mi to dosť páči :)
    Adrián, www.universeofwonderfulbooks.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rád, že jsi s knihou spokojený! Doufám, že se bude líbit až do konce! ;)

      Vymazat
  2. Jelikož mám již dočtenou celou sérii, líbí se mi, jak jsi ze série stále tak... hezky a optimisticky nadšený. Pěkná recenze, dobré počtení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono je vtipné, že tohle nadšení jsem po přečtení druhého dílu fakt měl. Jenže teď, když jsem přečetl i trojku, jsem za tohle nadšení rád. Protože třetí díl byl... neobvyklý. A pro mě velký propadák vzhledem k těm dílům předešlým. -_-

      Vymazat