V dnešní době neexistuje žádný velký stát, který by neměl atomové bomby. Tyto velmoci se mezi sebou hádají, navzájem si vyhrožují vypuštěním raket a chovají se jako děti na pískovišti. Co by se ale stalo, kdyby někomu ujela ruka a to červené tlačítko by vážně stlačil? Propuklo by peklo na Zemi. A co hůř... Samotný ďábel by se procházel po Zemi a smál se lidské hlouposti. 

Neshody mezi Amerikou a Ruskem vyvrcholily. Oba státy vypustili atomové bomby a tím se navzájem zničily. Zem zahalila neprostupná oblaka a radiace byla větrem roznesena po celém světě. Avšak ne všichni lidé zemřeli. Zničenou Amerikou putují prostí a přesto velice důležití lidé.

Žena, která nemá žádný domov a cestuje pouze se svou ošoupanou taškou – taktéž přezdívaná Plížilka – se potuluje po zničeném Manhattanu, kde nalezne magický prstenec vytvořený z drahých kamenů. Když do něj pohledně, vidí své vzpomínky, nebo představy a „sní s otevřenýma očima“. Různé představy se prolínají s obrazem mladé dívky, ke které cítí Plížilka podivný vztah. Vydá se na nebezpečnou cestou napříč Amerikou, během které potkává další přeživší a uvědomuje si, že i v tomhle zničeném světě naděje stále existuje.  

Roland a plukovník Macklin se vydávají ze zničeného komplexu Domu země na cestu do neznáma, během které potkají spoustu nepřátel a nebezpečí. Během cesty se z nevinného Rolanda stává vraždící stroj, který nezná slitování – jeho krutost se projeví, jakmile surově začne zabíjet nevinné lidi. Společně s Macklinem zakládají armádu, díky které chtějí ovládnout svět. Neví ale, proti čemu vlastně stojí…

A nakonec mladá dívenka Swan, která v rukou svírá osud celého světa. Když utíká ze svého domova se svou matkou, potkává muže, který v jejím životě sehraje důležitou roli. Jakmile dopadnou rakety, Josh, Swan a ostatní se skryjí do protiatomového krytu, ve kterém jsou zasypáni. Jejich cesta ale takto skončit nemůže – to zhola ne. Josh je vyzván vyšší mocí, aby Swan ochraňoval. Ona je totiž jedinou nadějí světa. V průběhu jejího dobrodružství si Swan začne uvědomovat, že poselství bylo pravdivé. Po světě se ale taktéž prochází ďábel, který touží po bolesti a smrti. Swan pro něj představuje hrozbu. A proto ji musí zničit. Za každou cenu.  

„I ta nejbezcennější věc na světě se může stát krásnou, jen se na to musí jít šikovně.“

Už od první stránky, kterou si přečtete, se můžete připravit na velkou dávku smrti, bezmoci, krutosti lidí a lidské bezmoci. Nečekejte žádnou přibarvenou skutečnost. Robert McCammon ukazuje čtenáři svět, jaký by mohl být, kdyby opravdu nastala situace, že by se vypustili atomové bomby. Ze začátku jsem se trochu bál, že je jedná pouze o jeden z mnoha apokalyptických románů, ale už po několika stránkách jsem si uvědomil, že to tak není. Pomoci svých zkušeností dokázal nádherně vykreslit zničený svět, stejně jako promyslet osudy postav, které se navzájem proplétají a vytváří tak obsáhlé dílo, které naprosto kouzlí. Stejně jako většina autorů, ale tento se nebojí sprovodit ze světa pár postav pomocí pár vět. A věřte, že když si ty postavy oblíbíte, není to nic lehkého.  

Masky apokalypsy si získaly můj obdiv a taktéž ve mně vyvolaly malý pocit strachu. Atomové bomby, které zničily Rusko a Ameriku. Zní to jako opravdu temná pohádka, ale přesto by si měl každý aspoň na chvíli uvědomit, že se něco podobného může stát každou chvíli. Autor dokázal mistrovně popsat situaci, která by po něčem takovém nastala – naprostá anarchie, strach a zmatek. Lidé by se začali navzájem zabíjet, aby získali zásoby toho druhého. Slunce by se zakrylo za husté mraky, propukla by několika roční zima a lidstvo by se vrátilo tam, kde začalo. Je to opravdu děsivé, ovšem zůstává otázkou: jak daleko je to od pravdy?

První stránky se poměrně táhly a byly svým způsobem nezáživné - autor musel čtenáře seznámit s hlavními postavami a jejich úkolem, který mají v knize splnit. Začátek byl trochu hektický, neboť autor přeskakoval od jedné postavy k druhé a chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, o koho se vlastně jedná. Avšak stojí za zmínku, že tak do poloviny knihy nebyl hlavní úkol postavy jasný. U mě si tento prvek získal velkou oblibu, neboť čtenář nemohl odvodit, co se v nadcházejících kapitolách stane. Masky apokalypsy se postupem času začínají stávat propletenější a přesto jsou dostatečně jasné, aby se v nich čtenář neztratil.

„Každej má dvě tváře, holčičko. Jednu všichni viděj, ta druhá je skrytá pod ní a představuje tvoji pravou tvář. Kdyby se odhalila, každej by viděl, co si zač.“

Nevím proč, ale představoval jsem, že Masky apokalypsy budou taky něco na způsob hororu – což i určitým způsobem bylo. Autor patří mezi dokonalé vypravěče a stejně tak, jako dokáže vyvolat smutek, či radost, dokáže i vyvolat strach. Měl bych ale varovat všechny, kteří si myslí, že je tahle kniha pohodová a jednotvárná – to ani zdaleka. Násilím se to tady jenom hemží, stejně jako nespisovnou mluvou a mrtvými, kteří jsou zabiti opravdu brutálními způsoby. A přesto si román drží určitou úroveň, neklesne níže a na konci uvidíte, že jste svůj čas strávili s vážně výbornou knihou.