Co následuje po smrti? Nebe představované jako ráj, nebo peklo plné ohnivých kotlíků a mužíků s vidlemi? Tyto dvě strany jsou známé. Ovšem, existuje i nějaké místo mezi? Místo, kde mohou duše uvíznout a nemohou tam, ani zpět. Takové místo je horší než samotné peklo a nikdy by se na něj neměl nikdo dostat. A přesto se tam pár duší někdy uvízne…

Není tomu ani pár měsíců, co se Anna Korlová, zabita roku 1958, obětovala, aby ochránila Case a dovolila mu žít svůj život. Cas se ale přesto přes tuhle skutečnost nemůže přenést. Doufal, že bez ní dokáže žít a dále posílat bloudící duše na druhou stranu, ale opak byl pravdou. Co chvíli slyší její nářky, vidí, jak ji někdo mučí těmi nejhoršími prostředky. Jestli na ni chtěl zapomenout, tak nyní se mu to již nepovede. Je rozhodnut ji zachránit – i když neví jak. Spoléhá na své přátelé, Thomase a Carmel, kteří mu pomohou. Jenže i oni jsou na pochybách a váhají, zda je vůbec možné přivést Annu zpět. Ví, že tam, kam se Anna odebrala, již není návratu. Tak proč ji ale Cas stále vidí a slyší její křik? Vše, co pro Case bylo důležité, odkládá na druhou stranu a má jasný cíl: dozvědět se, jak se dostat do pekla a zachránit Annu. Je smířen s tím, že může ztratit život, ale co by pro tuto mrtvou dívku, která ušetřila jeho život, neudělal? Při svém pátraní se ovšem doví věci, které by měly zůstat skryty. Protože vědět je někdy horší než žít v nevědomosti…

Nikdy jsem Thomase a Carmel neslyšel, že by měli blíž k hádce. A protože je dost zvláštní poslouchat své přátelé, jak se hádají o to, jestli trpíte duševní chorobou, začínám cítit nutkání vrátit se do třídy.

Okolo vydání prvního dílu bylo hodně pozdvižení. První díl totiž nabízel dokonalý příběh plný strašidelných scének a duchů, kteří dokáži vyvolat husí kůži jenom při čtení a při představě, že by vás měli děsit doopravdy, tak raději knihu zavřete. Všichni se tudíž nemohli dočkat, až vyjde druhý díl s názvem Dívka z nočních můr. Většina se ale po velikém nadšení spíše zklamala a to i přesto, že Kendare Blake zasadila obě knihy do nebezpečného světa plného duchů a voodoo kouzel, které okouzlí všechny, kteří aspoň trochu milují temné příběhy ještě s temnějším rozuzlením. Druhá kniha je totiž něco zcela jiného, než to, co nám podala v prvním příběhu.

Osobně prosazuji názor, že Dívka z nočních můr je takový velký epilog, který uzavře vše, co se v průběhu celé série otevřelo. Porovnat díl první s tím druhým, je podle mě dosti těžké. Na jedné straně si autorka polepšila tím, že v hlavním ději nebylo moc odboček, vše plynulo pozvolna a Kendare Blake dokázala oživit příběh opravdu strašidelnými místy. Za to ale drhla první polovina knihy tak nějak drhla, utíkala strašně pomalu a místo pravidelné dávky duchů jsme se dočkali vnitřních soubojů Case a jeho vůle zachránit Annu. Jako kdyby s druhým dílem autorka ztratila nějakou šťávu. Sem tam nechá Case zabít nějakého ducha aby se neřeklo a poté si může hlavní hrdina opět vlézt do koutku a litovat sebe i ducha vražedkyně.

Po prvním díle, který nám osvětlil příběh Anny se v díle druhém setkáte s jakou změnou. Anna již není vražedkyně a přesto, že má na kontě několik vražd, ji všichni označuji za nevinnou a prohlašují, že vražedkyni není. Autorka se snažila hrát na city, poukazovat na to, jak je Anna bezmocná, ale mě to jednoduše vadilo. Místy se mi to zdálo přehnané a místo toho, abych se nad Annou slitoval, se žádný takový pocit nedostavil. Možná, že kdyby se příběh někdy odvíjel jiným směrem a zapomnělo se aspoň na chvíli na ducha trpícího v pekle, všechno by bylo jinak.

„Tohle nikam nevede,“ hlesnu. „Nikde tady není. Není tady ani kde být. Tohle je nekonečno.“

„Jestli ji hledáš, pak zahneš za roh a ona tam bude,“ odpoví Justine.

„Tady nejsou žádné rohy, za které by šlo zahnout.“

„Rohy jsou všude.“

„Nenávidím tě.“

Jak jsem psal již výše, Dívka z nočních můr přináší mnohé vysvětlení záhad, které čtenáři vrtaly v hlavě již od prvního dílu. Ovšem abychom se k tomuto odhalení dostali, musíme se seznámit s novými postavami, bez kterých by byl příběh chudší a určitě by se nedosáhlo míněného efektu. Budu muset ovšem zklamat ty, kteří si myslí, že všechny postavy jsou hodné, nebo zlé. Všechny skrývají nějaká temná tajemství a právě proto celý příběh nepůsobí jako pohádka. Protože Dívka z nočních můr pohádkou být prostě nemůže.