sobota 14. září 2013

REPORT | Knižní sraz v Praze

Jestli jste si mysleli, že knižní sraz ve Zlíně byla ta největší akce, která se odehrála, tak jste byli na omylu - pražský sraz jej překonal v plné čáře. Hodně lidí, hodné dobré nálady a taková perlička nakonec: předpremiéra filmu Město z kostí. Teprve na místě jsem si uvědomil, že se blogosféra opravdu rozrostla a někdy bych ani neřekl, že je nás dohromady tolik...
Určitě jste si už přečetli reporty u jiných blogerů, ale řekl jsem si, že bych se mohl pokusit to sepsat taky. Není to sice už aktuální, ale co už.


Asi by bylo nejlepší začít pěkně od začátku, že? Jelikož nemám Prahu zrovna blízko, museli jsme už vstávat ve čtyři hodiny ráno, abychom stihli vlak v pět. Mezitím, co si někteří lidé v Těšíně ještě užívali spánku, my už seděli ve vlaku a čekala nás pětihodinová cesta do hlavní města - příště mi prosím připomeňte, že to není zas taková sranda, jak se zdá. Ti, co jeli vlakem, dobře ví... I když byla cesta zdlouhavá, přežil jsem ji a v deset jsme dorazili do Prahy. Jako vždy na mě tohle město udělalo dojem. Tolik lidí, tolik spěchu. Nedivte se. Tohle u nás v Těšíně není zvykem, takže to pro mě jako vždy bylo něco nového. Do několika desítek minut se nám podařilo dostat na ubytovnu, kde jsem společně se zbytkem rodiny počkal do půl druhé, abych se stihl do centra dopravit a o nic nepřišel. Protože ve dvě opět začal jeden z nejlepších srazů... 

V 14:45 jsem počkal na Václavském náměstí na Syki, která dorazila společně s Axiou. Společně jsme potom udělali ještě malou zastávku do Neoluxoru, odkud jsme to vzali přímou cestou do Lucerny. Tak nějak jsem věřil, že když tam přijdeme, bude tam jenom pár lidí, ale opak byl pravdou. Když jsme tam vešli, byli tam už snad všichni. Živě si povídali, smáli se a užívali si příležitost konečně pokecat s někým, kdo čte knihy. Byl to pro mě trošku šok, protože jsem se nemohl zorientovat, kde kdo je, jakou má přezdívku a podobně - tímhle se taktéž omlouvám všem, za kterými jsem nepřišel, nebo které jsem nepoznal. Na můj vkus tam bylo moc lidí, moc tváří a já si jednotlivé tváře nedokážu spojit s přezdívkami. Má chyba a pokusím se příště polepšit! Jakmile se nám podařilo usadit - protože byl vážně problém s místy -, ještě chvíli jsme čekali, objednali si a já jsem vždy po očku sledoval ten dav, jestli tam neuvidím někoho známého. Ale stejně, jak jsem říkal, i kdybych znal všechny, nedokázal bych si je spojit se jmény. 

Pár minut po druhé potom celý sraz začal. Stejně jako ve Zlíně, i zde se role ujala nejdříve Olga z Neoluxoru, která nám představila Syki a Abyss (kdo by je neznal, že?), paní z Euromedia Groups a nakonec i sebe. Po krátkém úvodu se slova ujala Syki a jako vždy měla v záloze několik skvělých vtípků a dokonce i nápad, jak trochu rozproudit atmosféru mezi lidmi, kteří se mezi sebou neznají. A jak se tomu napomůže, než nějakou hrou, která se týká knížek? Takže jsme se všichni pěkně promíchali mezi sebou, sesedli si neznámé tváře k neznámým a začali jsme. Princip byl jednoduchý: jeden z nás si bude myslet knižní postavu, zbytek bude pokládat otázky a dotyčný bude odpovídat pouze "ano" nebo "ne". Musím říci, že to bylo dost těžké, když tam nebyli skoro žádní kluci a holky čtou něco jiného, než já. U stolu nás sedělo se vším všudy sedm. Já, Axia, Olga a čtyři holky, jejichž jméno si samozřejmě nepamatuji, takže kdyby se ozvaly, nic bych proti tomu nenamítal. :D

Po úspěšném konci této hry jsme se opět přestěhovali na svá místa, chvíli čekali a poté nastoupila před těch cca. osmdesát lidí Abyss s prezentací o YA knihách, které vydal, nebo bude vydávat Knižní klub. Po Abyss nastoupila Willinda s prezentací/soutěží, ve které se pro změnu soutěžilo o knihy od Euromedia Groups. Nadšení bylo hodně, některým se podařilo něco vyhrát, ale taktéž jsme si všichni pěkně procvičili mozkové závity! 

Poté nastala volná zábava. Kecalo se, smálo se, popíjelo... prostě taková ta správná atmosféra. Už hodinu před předpremiérou se začali scházet lidi, ale co nastalo teprve pár minut před oficiálním začátkem, to se nedalo ani popsat. Jelikož se film promítaný před tím naším nějak protáhl, automaticky se s tím zpozdila i naše předpremiéra. A právě proto ze začala tvořit fronta. Ze začátku byl u vchodu do kina pouze hlouček několika lidí, ale potom to narostlo a během pár minut vznikla dlouhá fronta rozdělující se u našeho stolu /seděli jsme hned u dveří/. Chvíli jsme čekali a seděli, nakonec jsme se ale rozhodli zapojit se na konec řady. Kupodivu se ale celá fronta do nějaké chvíle pohnula a než jsme se nadáli, už většina seděla pohodlně v křeslech a těšila se na TMI! 

Ještě před začátkem samotné předpremiéry se konala tombola. Soutěžilo se o knihy TMI, následně o nějaké plakáty /o které byla doslova rvačka/, paní moderátorka řekla pár slov o filmu a krásně navodila atmosféru. Světla pomalu zhasla a film mohl začít...  

Když na to teď koukám s odstupem, film byl... takový ten větší podprůměr. Chyba byla asi na mé straně, že jsem si ještě před kinem přečetl první díl a tím vlastně věděl, co všechno ve filmu být má (a nebylo), stejně jako to, co ve filmu nesedí. Počítal jsem s tím, že ve filmu nemůže být prostě vše a určitě to bude jiné, ale... tohle!? Nechci si raději ani vzpomenout na svou reakci, když mi Syki sdělila, že jedním filmem vlastně vyspoilerovali všechny tři knihy. Zůstává otázkou, na co se můžeme těšit v dalším filmu (pokud někdy vůbec bude). Nepřispíval k tomu ani fakt, že ve filmu vše nějak... zrychlili. Já nevím, ale na mě to bylo prostě moc hrrr. V první minutě byli tam, v druhé jinde a v třetí už máme pěknou hordu mrtvých těl a ještě se při tom všichni smějí.
Efekty, hudba a takové ty věci okolo byly opravdu propracované a jde vidět, kolik práce se muselo při natáčení a následným úpravám vydat. Někdy jsem si ale tak říkal, zda nejsou takové ty "akční scény" to jediné, co je na filmu zajímavé, stejně jako vtipné scény. Musím přiznat, že takhle jsem se už dlouho nezasmál. Město z kostí bylo dobré v tom, že převedlo vtípky v knize do mluvené formy a vyznělo to prostě... lépe. Asi si dokážete překvapit, jaká byla asi atmosféra, když se na nějaký takový vtípek narazilo a kino bylo plné. :D Nevím, jestli bych si na tenhle film zašel sám, ale když jsem tam byl s ostatními... Náramně jsem si to prostě užil! Jenže všichni dobře víme, že to vtip a akce vždy nezachrání. Takže kdybych to měl nějak hodnotit? Film zklamal. A to poměrně dost.

Po filmu už následovalo pouze loučení. Já v Praze ale zůstal až do soboty, takže se mi podařilo navštívit ještě nějaká místa, Neoluxor, pořídit si nějaké knihy... Však to znáte. :) Takže suma sumárum? Jestli má někdo v plánu opět nějaký takovýto sraz konat, tak se ozvěte! Pokud to půjde, rád se dostavím. :) 

1 komentář:

  1. Bylo tam tolik spoilerů, že jsem myslela, že odejdu. -.- Jako ve filmu. Kamarádka, co tam byla se mnou, hrozně šílela, že si musí přečíst, jak to bude dál s Jacem a Clare, protože jí hrozně štvalo, že jsou sourozenci... a mě hrozně bavilo to, že to vim, jelikož jsem už četla všechny tři díly, co zatím vyšly. :D A teď jí to vyspoilovali, to fakt nemuseli. Ale ta líbací scéna byla epická! Požární poplach! :D Tím tomu nasadili korunu, fakt že jo.
    Od tohodle se fakt budu být chodit na filmy... :D

    Nejlepší byla ta hádací soutěž s úryvkama. :3 Bylo to poprvé, co jsem něco vyhrála. Jinak ten sraz byl epický. Fakt si nadávám za to, že se tak bojím seznamovat. :D

    OdpovědětVymazat