sobota 9. března 2013

Review: Elsewhere

Název: Elsewhere
Počet stran: 288
Autor: Gabrielle Zevin
Vydavatel: Square Fish
Čteno: anglicky
Česká anotace:

Liz Hall se ve svých patnácti letech ocitla Jinde. Žije se tu podobně jako na Zemi, ale vlastně úplně jinak. Lidé zde nestárnou, ba naopak. Liz ale stárnout chce. Chce, aby jí bylo šestnáct, chce si udělat řidičský průkaz, chce dodělat školu. Bude se však muset smířit s tím, že to není možné, a že bude muset odteď žít zcela jiným životem. Tedy, dá se vlastně mluvit o životě?






Co vlastně následuje po smrti? Nebe? Peklo? Temnota a ticho? Andělíčci sedící na obláčku, hrající na harfu a dokonalý život? Ani jedno z toho. Po smrti následuje další život. Stejný život, který se žije zde, na Zemi. Ovšem, má to jednu takovou zásadní odlišnost. V tomto světě nestárnete, ale mládnete. Jinde je místo, které nahrazuje nebe a peklo. Je to místo, kde přečkáváte svůj posmrtný život, abyste se mohli opět narodit a žít. Smrtí život nekončí. Život jako celek totiž nekončí nikdy.

Za pár dní mělo být Elizabeth patnáct. Než své narozeniny ale stihla oslavit, srazilo ji auto a ona zemřela. A poté se probudila. Živá. Na lodi. Na lodi, která pluje Jinde. Chvíli Liz trvá, než si dokáže svůj posmrtný život oddělit od toho opravdového. Věří že sní a že se dokáže vzbudit opět vedle milovaných rodičů. Když ale potká svou mrtvou babičku, uvědomí si, že je opravdu mrtvá. Na ostrově Jinde se ji snaží zdejší lidé pomáhat, ale ona jejich pomoc nechce. Chce se vrátit a udělá pro to vše. Trvá ji to dlouho, než se dokáže ustálit a smířit se s tím, že už nikdy nebude moct obejmout své rodiče a bratra. Už nikdy. Ani ve snu by ale neuvěřila, že právě zde najde svou první lásku, kterou v opravdovém životě neokusila. Vše musí být poprvé a co vadí na tom, že se dva mrtví do sebe zamilují?

Everyone loves you when you are dead: once you’re dead, you’re made for life.

Sice se může zdát, že téma o smrti je nepříjemné, během čtení se ten pocit vytrácí. Autorka se snaží podávat příběh tak, aby nepůsobil nějak pesimisticky a místo toho nám podává vtípky a hlášky postav, které jsou nezapomenutelné. Místy jsem měl pocit, jako kdyby celé knize chyběla jakási zápletka. Ona tam ale byla. Schovaná hluboko v knize, která se vyjasňovala pomalu a občas se stalo, že se dala i předvídat. Jedná se sice o četbu, při které si příjemně odpočinete, ale náramně se u toho pobavíte a uvědomíte si, že podle Gabrielle se není proč smrti obávat. Mládnout, dokud se z vás nestane malé dítě. To je přeci sen každého.

Styl, kterým je kniha napsána, je lehký a velice dobře se čte. Sem tam se objeví nějaké ty krátké věty i delší souvětí. Zdá se, jako kdyby se Zevinová snažila napsat knihu tak, aby se dobře četla a přitom se v ní neplýtvalo mnoha popisy okolí a prostředí. Autorka se spíše zaměřuje na vnitřní pocity hlavních postav a to, jak se po smrti cítí. Vtipné na tom je, že je vše zakomponováno do příběhu tak, aby to nenudilo a přitom pobavilo. Zvláštní kombinace, že?

Nečekal jsem, že i v takovéto knize najdeme trochu té romantiky. A není ji tam zase málo! Hlavní hrdinka je v lásce neznalá a tak ji chvíli trvá, než si vlastně uvědomí, co to obnáší. Když ji ale zažije, uvědomí si, že to není zas tak hrozné, jak myslela… Právě kvůli Elizabethině chování je mi strašně sympatická. Ona je tou pravou postavou, do které se dá vžít, protože, řekněme si to na rovinu, je teenager a každý ví, jak se v tomto věku choval. Při čtení jsem si říkával, zda právě tohle nebyl autorčin záměr. Vytvořit postavu, která je sympatická, nechová se jako správná superhrdinka a koná rychleji, než přemýšlí.

„You wash, I’ll dry,“ Liz tells him. „But washing’s the hard part,“ Owen protest. Liz smiles. „You said, you wanted to help. You didn’t specify dry.“

Elsewhere se opravdu zajímavé místo. Když jsem se do knihy začetl, zdálo se mi, jako kdyby se autorka nechala inspirovat tak trochu buddhismem. Ostrov, na kterém všichni čekají, než se opět vrátí na Zemi a tenhle proces se bude opakovat neustále dokola. Jenže rozdíl je v tom, že v tomhle ohledu nemůžete vstoupit do nirvány a tak se osvobodit. Pro ty, kteří se se smrtí nesmíří, jim ostrov nabízí možnost sledovat život pomocí dalekohledů, které fungují na principu: hoď penízek, máš pět minut dovoleno se dívat. Pravidla přírody zde padají. Jako největší důsledek toho porušení je, někteří zde mohou mluvit jazykem Canin, kterým se můžete dorozumět se psy, kteří jsou opravdu vtipní. Jejich hlášky jsou přesně takové, jaké bych si od psa přál! Mluvící psi, ostrov mrtvých lidí, kteří mládnou, dokud se z nich nestanou denní děti, které se smějí každému a všemu a k tomu magická loď, která dováží mrtvé na ostrov. Šílené? Ani ne… Prostě něco nového a záživného. Vítejte v Elsewhere a připravte se na dlouhou cestu napříč vaším věkem, dokud se opět nenarodíte a nezačneme new life.


11 komentářů:

  1. Páni... No to teda, tahle kniha mě hodně zaujala. Posmrtný život je tu pojatý celkem netradičně, vypadá na to na celkem oddechové a milé čtení. Díky za tip! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rád, že jsem tuhle knihu dotlačil zase někam dále k dalšímu čtenáři. Kniha vyšla i v češtině, jen tak btw :) A ano, bylo to pojato netradičně, ale přesto hrozně zajímavě a čtivě! ;)

      Vymazat
  2. Musím říct, že jsem ji četla v češtině a i v češtině je skvělá. Má nádhernou obálku a graficky je doslova nádherně zpracovaná :)) Kdo by měl zájem, tak ať ví, že to je nádherná kniha nejen obsahem, ale i prostě jako kniha :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že jsi to vše vystihla a uvedla na pravou míru! :)

      Vymazat
  3. Zní to opravdu zajímavě:). Líbí se mi ten nápad a pokud jak sám píšeš, není čtení kvůli tématu nijak nepříjemné, tak už vím, co dalšího budu číst :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně si knihu pořiď! Nebudeš litovat a zasměješ se při tom. Psi mají skvělé hlášky! :D

      Vymazat
  4. Knížku mám doma v češtině a asi se na ni přednostně vrhnu :) Docela mě tvoje recenze navnadila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem rád. :) A doufám, že se kniha bude líbit! ;)

      Vymazat
  5. Když jsem začínala číst recenzi, ihned jsem si vybavila Arabelu. Tak taky na tom jednom ostrově jde život na opak, ne? Že se narodí jako staří lidé a umřou jako děti.
    Nicméně, to jsem odbočila. Ta recenze je opravdu pěkně na psaná a opět mě donutila si na svůj seznam to-read připsat další dílo. Vážně nevím, kdy to mám stíhat číst, jelikož ty knížky se nějak hromadí. Posmrtné knihy mě vždycky zajímaly, je zajímavé, jak se někteří dívají na smrt a na to, co je po ní. :) Nicméně, děkuji za recenzi, zase mě motivovala pro přečtení nové knihy. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, teď si tak říkám, že to trochu podobné je... :D

      Děkuji a jsem rád, že jsem zase někomu pomohl si připsat další knížku do "to-read" poličky! :)

      Vymazat
  6. Wow, this post is fastidious, my yоunger
    sister is аnаlyzing theѕe things,
    so Ӏ am going to tell her.

    my page: houston garden centers phone number

    OdpovědětVymazat