RC Review: Druhá stříbrná kniha snů

června 26, 2015

Název: Druhá stříbrná kniha snů
Počet stran: 384
Autor: Kerstin Gier
Vydavatel: CooBoo
Série: Silber #2
Orig. název: Das zweite Buch der Träume
Liv je v šoku: Secrecy zná její nejtajnější tajemství. Ale odkud? A co před ní Henry skrývá? Co je to za podivnou postavu, která se potuluje a řádí v nekonečných chodbách snového světa? A proč je Livina sestra Mia najednou náměsíčná? 
Noční můry, záhadná setkání a divoké pronásledování zrovna nesvědčí dobrému spánku. K tomu se musí Liv vyrovnat se svou nově poskládanou rodinou a intrikánskou babičkou. A faktem, že existují lidé, kteří s ní mají nevyřízené účty. Jak přes den, tak v noci…

Díky snům můžeme navštěvovat nové země, potkávat známé osobnosti a dělat vše, na co jen pomyslíme. Jenže v tom hurikánu věcí, které nám realita zakazuje a sny dovolují, si málokdo všimne průchodu v podobě dveří umožňující nám sny ovlivnit a dokonce je i opustit. Když tímto průchodem projdeme, můžeme navštěvovat i sny ostatních a podílet se na jejich průběhu. Jenže každá mince má dvě strany. Stačí málo a kdokoli jiný může vaše sny narušit a donutit vás dělat velice špatné věci. Třeba stát se náměsíčným s jasným plánem zabít svou sestru.  

Liv Silberová se ještě donedávna nedokázala představit život bez cestování. Společně se svou rodinou se neustále někam stěhovala a poznávala tak nová zákoutí světa. Jenže teď se vše změnilo a ona si ještě pořád zvyká, že se svou mámou, sestrou, chůvou a psem zakotvila v deštivém Londýně – k tomu všemi si její matka našla přítele Ernesta, stejně jako Lottie, velice milá chůva a ještě lepší pekařka, která narazila na lásku svého života. Liv samozřejmě již předtím tušila, že pobyt v Londýně bude něčím zajímavý, ale nikdy netušila, že se její život změní až v tak velkém měřítku. Nejen, že se naučila cestovat sny, ale stejně tak se akorát vzpamatovává z útoku, který přišel z nejméně očekávané strany. Vše vypadá, jako kdyby tomu byl už konec a Liv by se vrátila k prostému Silberovic životě, kdy se snaží Okrb, matka Ernesta, kázat a linkovat život všem a všemu; Liv se svou sestrou bojují se svými „novými sourozenci“ a škola se třese zvědavostí nad novými drby Secrecy. Jenže potom se všechno pokazí a do pohybu se dají nečekané události, které otřesou nejen snovým světem. Mia, Liviina mladší sestra, je zničehonic náměsíčná a svými nočními výpravami svou sestru ohrožuje. K tomu všemu si Liv začíná všímat cizí přítomnosti na chodbě s ostatními snovými dveřmi a ve chvíli, kdy ji začne pronásledovat tajemný Senátor smrti, je jasné, že pokojný život pro naše hrdiny rozhodně nehrozí. Nakonec je tady třešnička na dortu v podobě blogu Plesky Třesky, kde se začínají objevovat všemožné informace o Liv, které si mermomocí snažila před světem skrývat. Všechny události hrají důležitou roli v novém nebezpečí, které se začíná formovat a ohrožovat nejen Liv a Miu, ale stejně tak každého, koho tyto dívky mají rády.  

„Když zavane vítr změny, jedni staví zdi, druzí větrné mlýny.

Jak by asi vypadal náš život, kdybychom skrze snový svět mohli nahlížet do snů ostatních, zjišťovat o nich ty nejtajnější informace a přitom nepohnout ani prstem? Druhá stříbrná kniha snů a její dokonalá myšlenka zabývající se právě cestováním pomocí snů nabízí hned několik variant – ovšem tímto zdaleka nekončíme. I když se toto téma kouzelných dveří mírně podobá slavným Příšerkám s.r.o, i v druhém díle Kerstin Gier, autorka známých Drahokamů, opět  světu předvádí svou genialitu a přetváří z prostých snů, které s radostí prožívá každý z nás, něco naprosto nového a unikátního. Druhá stříbra kniha snů je dalším dílem série a protože autorka již v první knize otevřela několik otázek, tento díl na některé z nich konečně poskytuje odpovědí, čímž si Kerstin Gier sama prohlubuje celou atmosféru příběhu a vlastně všeho, co si v První stříbrné knize snů vytvořila. Přesto je důležité i podotknout, že i když se jedná o pokračování, dá se Druhá stříbrná kniha snů číst v mnohých případech samostatně, čemuž napomáhá shrnutí první knihy na začátku – nehrozí tedy, že i po roční přestávce se stane, že se lehce ztratíte v dějové lince celé série. V průběhu celého čtení se vám totiž určitě rozsvítí v hlavě žárovka s tím, že si dané situace pamatuje a během velmi krátké doby je bez jakýchkoli obtíží propojíte s tím, na co autorka navázala. Když už nic, tak aspoň tohle je něco, na čem si může kniha zakládat.   

Kerstin Gier má skvělé přesvědčovací schopnosti – a něco takového by jí mohl závidět nejeden autor. Během čtení si sami budete říkat, jako kdyby vše, co se vám snaží autorka předat, mohla být pravda a opravdu nějaké snové dveře při troše snahy existují. Přesto je zde ale cosi, co Druhou stříbrnou knihu snů odlišuje od jejího předchůdce. Není to ani tak dílo jako celek, které spíše působí jako výplňkové místo mezi první a třetí knihou, ale základní rozdíl tvoří právě jádro a vnitřní energie knihy. Autorka nedokáže svá díla psát bez humoru a charakteristické atmosféry, to je nad slunce jasné, ale pořád tady byl jakýsi pocit v koutu mysli, že tohle už není ono. Bylo to geniální, bylo to vtipné. Jenže někdy Druhá stříbrná kniha snů připomíná spíše leklou rybu, která se stěží snaží nadechnout, než knihu plnou příjemné energie a humoru – k čemuž ani nepomohlo odvrácení od děje samotného. Z nějakého nejasného důvodu se vše zaměřuje především na pocity a problémy v Liviině rodině, což rozhodně neosloví každého čtenáře. V důsledku toho se tedy stane, že samostatná dějová linie a příběh se začíná řešit až na konci knihy, neboť do té doby budete spíše součástí rodiny hlavní hrdinky, s hlavním úkolem pozorovat jejich rozepře, hádky a naschvály. Byl to záměr? To lze stěží říci. Jisté ale je, že právě tohle autorčino rozhodnutí narušilo atmosféru a zabránilo ji tak prosakovat skrze stránky ke čtenáři, což se v minulém díle stalo už na úplném počátku.  

Do kontrastu s nedostatky jsou postaveny kromě nápadité myšlenky i hrdinové, se kterými jsme se setkali již v díle předešlém. Liv, Mia, Lottie a další působí v mnohých místech realisticky, i přesto, že k jejich vytvoření a vystižení charakterů a povah Kerstin Gier potřebovala jenom pár vět. Všechny postavy jsou jedinečné a pokud vás už třeba děj nenadchne – což se může samozřejmě stát –, pořád tady bude Liv a její sestra, které společně tvoří velmi nebezpečnou dvojku. Jejich dávka sarkasmu a nápaditých myšlenek vás rozhodně nenechají chladnými a sami si ověříte, že pokud budete Druhou stříbrnou knihu snů číst na veřejnosti, kolemjdoucí se na vás budou tvářit jako na blázna s širokým úsměvem na tváři. Protože to je to, čeho chce Kerstin Gier dosáhnout. Když už tedy není jejím cílem posunout děj mílovými kroky dále a dává raději přednost vztahům a problémům v rodině Silberových, zaměří se rozvíjení charakteru postav a dořeší jejich malá tajemství. Jenže i v tomto případě, který se může jevit jako nudný, se autorka snaží, aby vše bylo čtivé a jednoduché – a přesně taková kniha je. Vtipná, jedinečná a odpočinková, i když se v pozadí jemně propojují různé střípky, které připravují své čtenáře k závěru celé trilogie. Vše je tak nepatrné a jemné, že by někomu až mohlo přijít, že kniha ztratila něco ze svého šmrnců, který na začátku tak slibovala. Někdy to ale není jenom pocit.

„A pak ať někdo tvrdí, že rodinná disharmonie působí neblaze na intelektuální výkony dětí. Nás se to rozhodně netýkalo, naše slovní zásoba se dramaticky rozšiřovala.“


Druhá stříbrná kniha snů opět vypráví život Liv, která dokáže cestovat skrze sny. Autorka čtenářům předvádí svou genialitu a v pozadí jemného náznaku děje splétá pavučinu různých událostí vytvářejících jedinečnou atmosféru, charakteristickou pro známou německou autorku Kerstin Gier. Její schopnost vymýšlet různé vtipné situace oživující příběh je až nepředvídatelná a nelze se proto divit, že si tento příběh rozhodně získá vaše srdce – je ale docela možné, že ne až v takové míře, jak tomu bylo u prvního dílu. V pokračování této série se vše točí kolem vztahů a samotná zápletka je označena za důležitou až na konci knihy. Po celou dobu příběh plyne pozvolna a takřka vůbec nikam neutíká, což nemusí být hned moudrý tah. Kniha je sice stále geniální a nápaditá, ale nikomu neuteče, že rozhodně ztratila něco ze sebe a svou plynulostí se tak zařadila mezi průměrné knihy, které nemohou zcela zklamat, ale stejně tak i nadchnout. V případě této série je to škoda, ale můžeme jen doufat, že to byl autorčin záměr – pomalu čtenáře připravit na tak slibovaný a snad i epický konec. Necháme se překvapit.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství CooBoo
Knihu si můžete taktéž objednat na stránkách nakladatelství

You Might Also Like

21 komentářů

  1. Napiš recenzi na nějaké fantasy, furt jakési ty CooBoo věci... doufám, že o prázdninách tu bude i něco jiného. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle byl jejich poslední recenzňák v nejbližší době. Mám napsaných ještě pár recenzí na poměrně slabší kousky, takže to prosím výdrž... ovšem potom přijde změna. Doma mám několik krutopřísněhustých a krvavých fantasy, takže to tady v tomhle ohledu rozhodně oživím! :)) :D

      Vymazat
  2. Super recenzia :) Jednotka sa mi páčila, ale napadala som z nej na zadok. Z tvojej recenzie usudzujem, že by sa mi dvojka mohla páčiť, lebo ja mám opisy vzťahov veľmi rada. Snáď sa ku knihe skoro dostanem ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :)
      Pokud si tedy tady v tomhle holduješ, tak bude druhý díl rozhodně pro Tebe! Nebo aspoň se Ti bude líbit více, než jednička. :)

      Vymazat
    2. Som,občas som taká neskutočne romantická duša :D :( .
      Inak, všimla som si, že sa ti páčil Marťan (♥), takže sa už teším na recenziu :))

      Vymazat
    3. Buď ráda. Protože na city hraje hodně knížek a tím pádem se Ti jich bude aspoň líbit... Já na city prostě nejsem. :D
      Líbil, líbil! A opravdu hodně! Recenze je už napsaná, akorát ji předcházejí ještě další dvě, takže to potrvá ještě tak týden, než se tady objeví. :))

      Vymazat
    4. To sú silné slová :D Ja si zase myslím, že každý človek je istým spôsobom "na city", len máme iný ..."prah citlivosti" alebo ako to nazvať. Možno si len ešte nečítal knihu, ktorá by ťa rozplakala ;) Alebo? :)
      To je teda super! Teším sa! :)

      Vymazat
    5. Moji kamarádi mi pořád připomínají, že nemám city. U knihy, natož u filmu, jsem už dlouho nebrečel. A ani necítil nutkání. Hm, asi budu mít velký práh citlivosti v tomhle ohledu. :D No jakože... knihu vůbec, protože u knihy prostě brečet neumím a filmy? Poslední dobou se dívám jenom na ty, co mě dojmou, ale rozhodně nerozbrečí.
      Tak snad nezklamu! :)

      Vymazat
    6. :D Páni, asi som narazila na ťažký oriešok. :D Ani ma teraz nenapadne kniha, pri ktorej som ja naposledy plakala, ale.... ja verím, že jednoducho musí byť kniha, ktorá ťa rozplače! :D :( Hoci aj od smiechu , no.... :D Ja som pred rokom ešte čítala "A hory od povedali ozvenou", pri ktorej som plakala, ale tak toto je žáner, ktorý rozhodne nie je pre každého, to len ja mám taký divný vkus :D Lebo pochopím, že neplačeš pri romantickom filme, ale...čo tak napr, hokej? :D Keď ste vyhrali zápas na MS? Alebo ich nesleduješ? :D Asi už príliš dobiedzam, prepáč, ja len, ešte som nestretla chalana, ktorý by čítal rád knihy a nenašla sa ani jedna, pri ktorej by mal aspoň vlhké oči :/ ;) .....Alebo možno to prežívaš vnútri a nepotrebuješ mať slzy ako dôkaz ;)

      Vymazat
    7. Vidíš? Ty si aspoň na jednu dokážeš vzpomenout... ale já zatím fakt na nic takového nenarazil. :D A neříkej, že máš divný vkus... Každého rozbrečí něco jiného, stejně jako se deseti lidem líbí vždy deset jiných knížek. Protože na tebe zapůsobí jiné věci, stejně jako na ostatní. ;)
      Tak romantických filmům se vyhýbám, protože tohle jde prostě mimo mě. A hokej? Ten mě nerozbrečí. Ten mě donutí akorát křičet a zatajovat dech. :D A právě kvůli tomu hokej moc nesleduji, protože by se doma akorát podivili, co že to mám za slovník. :D Ale ne, mě je to popravdě jedno. Aspoň si potvrzuji, že někdo mé odpovědi na komentáře taky čte, když se už snažím na drtivou většinu odpovídat. :)
      Vážně? Tak jak vidím, v něčem jsem přeci jen spešl. 8)
      Tak to nevím. Ale já si myslím, že spíše ne. Já tak nějak věřím, že když je potřeba brečet, tak brečím, ale že bych to držel v sobě, to se asi říct nedá, hele. :))

      Vymazat
    8. To je naozaj pozoruhodné..ale ešte stále neprestávam veriť, že raz sa taká kniha, ktorá ťa rozplače, nájde ;) :)
      Áno, s tým súhlasím, ale niekomu môže prísť môj vkus divný , s tým ja už nič nenarobím. Ale je to ich názor, každý máme na veci svoj pohľad ;)
      Akurát rozmýšľam, že hokej asi nebol dobrý príklad, lebo chlapi, ktorých poznám, naozaj, ako vravíš, väčšinou len kričia, nervujú sa a po zápase idú na pivo :D Známky sĺz vidím len u hŕstky tzv. "srdciarov" ;)
      To je super, že odpisuješ, lebo takých ľudí nie je nikdy dosť ;)
      Ako vravíš, každý sme nejaký a každý máme vlastný spôsob, akým sa vyrovnávame s okolnosťami života ;) Tvoj prístup je originálny a je fajn, že vieš, na čom si ;)

      Vymazat
    9. Tak já věřím, že taková kniha opravdu existuje. Ale prozatím je náš vztah ve fázi, kdy se sami sobě vyhýbáme. A věř mi, pravděpodobně je to oboustranné. :D :)
      Jop, hokej asi nebyl ten nejlepší příklad, no. :D Já třeba zatím žádné takového "srdcaře" nepotkal. Ale kdo ví. Třeba se mi někdy poštěstí. :)
      Já se snažím se všemi čtenáři udržovat aspoň takovýhle kontakt, tak jsem rád, že to má i nějaký účinek. :)
      Taky jsem za to rád. Ani nevíš, jak moc. :) :3

      Vymazat
    10. Komplikované a záhadné vzťahy mám veľmi rada! :D Takže budem pozorne sledovať vývin toho vášho! ;) :D
      To by si mal potom prísť k nám. Tu je ich celá kopa. A to aj muži aj ženy, nehľadiac na vek. ;) :) ( hoci , čo sa žien týka, tie staršie to až tak neprežívajú, no :D )
      Samozrejme, že má. Ľudia sa tu potom veľmi radi vracajú a tešia sa na nové príspevky ;) :) Viem si aspoň z časti predstaviť, aký je to pocit, lebo viem, ako ma poteší každý jeden komentár, či už je pozitívny alebo negatívny. ;) :))

      Vymazat
    11. Dobře, jsem zvědavý, jestli se náš vztah někdy pohne z momentální fáze. Kdo ví. Možná jednou jo. :D
      Vážně? Tak to bych si to tam měl asi vážně jednou střihnout...! :3
      Cítím to úplně stejně! :) Blog mám sice už více jak dva roky (za chvíli to budou tři, uf, to to letí), ale stejně mě jakýkoli komentář potěší, takže jsem rád, že i když moje aktivita už není tak valná, tak aspoň v tomhle můžu vynikat a být "aktivní" :D :))

      Vymazat
    12. Ja som veľký optimista, ktorý verí na šťastné konce, takže ja rozhodne verím v pokrok :D :D
      Jasné, kľudne príď. Možno tu nájdeš aj tú svoju vysnenú knihu ;) :)
      Vieš, niekedy nemusíš byť aktívny, aby bol tvoj blog obľúbený. Stačí, keď čitatelia cítia tvoju lásku k písaniu a teba samého. Tí "verní" tu stále ostanú, či už budeš "valne aktívny" alebo nie ;) :3

      Vymazat
  3. Skvělá recenze, hezky shrnuty mé pocity, i když ne tak úplně. Mě se totiž zaměření na reálný život líbil, bylo to oproti prvnímu dílu více realistické a často mi to připomínalo situace u nás doma :D Jsem zvědavá na třetí díl, ale v tom že je první díl lepší máš pravdu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a jsem rád, že se někdo konečně opovážil taky sdělit svůj názor na knihu! :) Mě se třeba zase více líbil první díl, protože to mělo takovou tu tajemnou a pohádkovou atmosféru, ale na třetí díl jsem zvědavý asi jako většina z nás. Uvidíme, s čím autorka přijde. :)

      Vymazat
  4. Odpovědi
    1. už by to chtělo nějaký posun v tom, co se tam děje

      Vymazat
    2. Ani nemluv! Doufám, že ten třetí díl bude na stejné úrovni jako ten první - tudíž dobrý, kvalitní a zajímavý! :)

      Vymazat

Statistika

TOPlist