neděle 5. října 2014

Knižní zúčtování za září 2014

Prázdniny skončily a první září tady bylo rychleji, než jsme se nadáli. Přesto si ale můžeme už teď všichni pogratulovat, neboť pokud jste jakž takž zvládli první měsíc školy, tak se to dá pokládat za takové malé vítězství a teď už bude jenom lépe! Já nevím jak je tomu u vás, ale můj názor na druhák je takový, že je to všechno tak nějak... rychlé a svým způsobem poměrně šílené - šílenější než normálně, samozřejmě. Mám sice stejný počet hodin, ale pořád po nás chtějí nějaké projevy, referáty, prezentace a milión dalších věcí, což se bohužel odráží i na aktivitě - nejen na blogu, ale tak nějak celkově. Abych ale začátek školy nějak psychicky zvládl, musel jsem si pořídit lék - a co funguje lépe, než nějaký ten knižní příběh? 

Knihy, které jsem dostal na recenzi: 

Závoj smutku by Tommy Doubavand (recenze)
Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender by Leslye Walton
Dny krve a hvězdného třpytu by Laini Taylor
Útěk by James Dashner (recenze)

Taky znáte ten pocit, když si říkáte, že budete číst knihy do školy, nebo své vlastní koupené kousky, jenže potom najdete na stránkách nové knihy, které byste rádi zrecenzovali, rozplánujete si to, ale stejně se potom všechno sejde najednou? Tak přesně tohle je můj případ. Na začátku roku jsem si říkal, že omezím recenzní výtisky a zaměřím se na své knihy, jenže v tomhle období vychází tolik skvělých knížek, že je naprosto těžké odolat. Jako takový první kousek by se mohl považovat Závoj smutku, který se mi poštěstilo získat jako e-book od Neoluxoru, pro který jsem v nedávné době začal psát. Tato recenze byla moji premiérou v roli recenzenta pro neoluxorský blog, takže svým způsobem jsem rád, že už mám první krůček za sebou. Je sice pravda, že mě kniha trochu zklamala a očekával jsem naprosto něco jiného, ale je to Doctor a jsem rád, že jsem si knihu přečetl a vnitřně doufám, že další kniha bude o něco lepší! 

Tento měsíc jsem měl při jednom už i štěstí na druhý e-book, tentokrát z nakladatelství CooBoo, který dorazil kdysi na začátku měsíce, ale díky tomu, že jsem dočítal starší recenzní výtisky, dostal jsem se k jejímu přečtení až nedávno. Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender je kniha, kterou nikde jinde nenajdete a stejně jako u Závoje smutku, mě i tato kniha překvapila - naštěstí kladně. Po dlouhé době jsem četl příběh, který byl realistický, ale přesto s prvky fantasy, hlavní hrdinka byla zvláštní, stejně jako její rodina a dokonce se zde i objevila akce a jedno šílenství... Rozhodně bych nikdy nečekal, že si mě kniha získá až tak velkým dílem. Nevím, jestli by se kniha líbila každému, ale pokud máte rádi tak trochu "jiné" knihy, budete spokojeni stejně jako já! :)

A aby to nebylo jen tak, na závěr jsou tady ještě dvě knihy od Knižního klubu a YOLI. Útěk jsem si v nakladatelství zamluvil už s větším předstihem, protože jsem věděl, že o knihu bude určitě velký zájem především díky filmovému zpracování, které se do několika týdnů po vydání dostalo do českých kin. Útěk mě překvapil v mnohých případech a už teď jenom nedočkavě vyhlížím druhý díl, protože pro ten konec by byl jeden schopen zabíjet! Kdo četli, či viděli, určitě ví, o čem mluvím....!  
Po pokračování Dcery kostí a dýmu, jsem se už nemohl dočkat chvíle, kdy vyjde další díl. Stejně jako s knihami od Julie Kagawy, i zde nebylo jasné, zda se čeští čtenáři nějakého pokračování dočkají, ale nakonec se poštěstilo a Dny krve a hvězdného třpytu byly taktéž přeloženy a následně vydány. Knihu právě čtu a musím říci, že od prvního dílu se to v mnohém liší. Zatím žádný velký kus lásky a jenom boje, přetvářky, lži a mnoho, mnoho zabíjení! Tak nějak se začínám bát toho konce...

Pohled na všechny knihy: 
Za podepsanou kartičku bych chtěl ještě jednou poděkovat Terce z She is a bookaholic!

Co má tvorba? 

Bezejmenný román taktéž na GoodReads!

Mrzí mě to, ale v momentální době to vypadá tak, že jsem s Bezejmenným vůbec, ale opravdu vůbec, nehnul. Poslední aktivita byla někdy koncem prázdnin a od té doby si dávám přestávku od toho všeho a potřebuji, aby se mi to v hlavě nějak uleželo, protože sám jsem už v srpnu cítil, že píšu spíše z nutnosti, než z chutě, tudíž byla přestávka opravdu na místě. K tomu se přidává i skutečnost, že plánuji provést nějaké změny v mých zápiscích, zkrátit příběh, odstranit výplňkové kapitoly, sloučit některé scény a zaměřit se spíše na děj, což pravděpodobně mnohé potěší. Mám ale v plánu se v blízké době aspoň kouknout na poznámky a připravit si podklady... No uvidíme. 
I když si ale dávám přestávku, nemusí to hned znamenat, že bych přestal tvořit - dobře, tvorba ve škole se tak nějak nepočítá. :D V září (či tomu bylo koncem srpna?) se mi podařilo napsat jednu povídku s názvem Posel Věčnosti, což ještě nechám tak týden uležet v šuplíku, než si to přečtu znovu a opravím vše, co je špatně. A když jsem už tak jednou jel autobusem domů, napadl mě námět pro další povídku, kterou jsem si před týdnem začal psát. Název zatím není a jsem zvědavý, do jaké fáze se vlastně dostanu, protože se bojím, abych se do povídky moc neponořil a neudělal z ní novelu... 

Kolik jsem za září přečetl? 
Na rozdíl od minulých dvou měsíců, se v září zase vracím do starých kolejí. Škola mě naprosto vyčerpává, stejně jako příchod v šest, sedm hodin večer, takže na knihy moc času není. Když se to všechno sečte, za září se mi podařilo přečíst šest knih, což není moc velký úspěch, ale stále lepší, než nic, no ne? Za první přečtenou knihu mohu prohlásit třetí díl série Jsem roztříštěná: Jsem rozohněná (344 stran), která mě poměrně hodně zklamala - především svým obsahem. Na jednu stranu jsem rád, že jsem celou sérii dočetl, ale zase je mi líto, že po dvou naprosto dokonalých dílech se to vše uzavřelo tímto způsobem. Protože jsem si nějak potřeboval spravit náladu, hned jsem se vrhl na Fenomén (344 stran), se kterým jsem byl více než spokojen. Svět Marie Lu se mi líbí, stejně jako různé osudy postav a jsem opravdu zvědavý, co přinese třetí, a taktéž poslední, díl série. Hned po Útěku (360 stran) a již zmíněném Závoji smutku (256 stran), jsem si přečetl jednu krátkou jednohubku od české spisovatelky Terky Janišové. Gryf, který neuměl létat (22 stran) je roztomile krátká povídka, která tak nějak vysvětluje, kde vlastně Lyraz přišel ke svému gryfovi a svým způsobem otevírá celou trilogii. S každým dnem se autorka zlepšuje a jenom otázkou času, než dosáhne svého vrcholu. No a nakonec je tady Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender (272 stran), ke kterému není zapotřebí více slov.  

A co blog? 
Dobře víte, jak to tady vypadá, takže se již nebudu opakovat. Díky odpovědím, které jste mi poskytli, mi je jasné, že by to chtělo změnu, takže se začnu pomalu poohlížet po nějakém novém rozložení blogu, na který bych mohl následně vytvořit nový design. Stejně tak jsem pochopil, že byste chtěli více rozhovorů, na čemž jsem už tak trochu zapracoval - právě dnes jsem odeslal otázky jednomu autorovi a je jenom otázka několika dní, než dostanu odpověď s vyplněným souborem, do kterého jsem sepsal otázky. :) Jak vám ale jistě neuniklo, září je výjimečné v tom, že blog slaví narozeniny - v tomto případě již druhé. Z důvodu, že chci, abychom tuto událost oslavili spolu, sepsal jsem speciální shrnovací článek, ve kterém můžete najít nejen mé ohlédnutí za minulým rokem, ale stejně tak ochutnávku nějaké té blogové statistiky a formulář se soutěží, díky které můžete vyhrát až tři balíčky knih z různých nakladatelství - CooBoo, Fragment a Knižní klub! Článek můžete nalézt zde a pamatujte, že se soutěží takřka až do konce měsíce! A jen připomínám, že ve formuláři nenajdete žádné otázky typu "dej LIKE této stránce" a podobně, tudíž je pouze na vás, zda se do této soutěže zapojíte a následně budete narozeninový článek šířit dále. Já se tedy rozhodně nčemu takovému bránit nebudu!:))

A co vy? Jaké bylo vaše září? Už jste si zvykli na ranní vstávání? Pochlubte se! 

8 komentářů:

  1. Doctor Who a Krásné souznění by mi mělo přijít tento týden a už se na to moc těším! :) Ranní vstávání? Na to si nezvyknu asi nikdy.:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak potom mi nezapomeň sdělit, jak se obě knihy líbily! Jsem na tvůj názor popravdě hodně zvědavý! :))
      Ale zvykneš... já vstávám v pět a po roce jsem si už i jakž takž zvykl! :PP :D

      Vymazat
  2. Osobně mám dojem, že škola začala dřív než před měsícem :D A přitom mám dojem, že to uteklo hrozně rychle, hm :D
    Labyrint jsem dočetla v pátek a osobně nemůžu říct, že bych se nějak extra nemohla dočkat pokračování, jsou rozhodně knihy, kde se na další díl těším více :D Ale ta kniha rozhodně byla zvláštní, i když si pořád nejsem jistá, jestli se mi líbila nebo ne :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? :D Mě se zdá, že se to strašně táhne... ve středu mám třeba pocit, jako kdybych do školy chodil už déle než pět měsíců. :D Ale bude to možná tím, že tam jsem devět hodin v kuse. Hm. :DD
      Já se těším na pokračování především díky tomu, že jsem zvědavý, s čím autor přijde. :D Já tomu taky nedal plné hodnocení, ale kdo ví... možná nás druhý díl překvapí - a podle toho, co jsem slyšel od těch, co dvojku četli, se máme opravdu na co těšit. Tak uvidíme :D

      Vymazat
  3. Škola sa začala a tiahne sa pomaly jak slimák. Už v druháku od Vás žiadajú kopec semináriek a referátov? U nás tomu tak nebolo. Momentálne som vo štvrtáku a to je fakt zaberák. Už v prvý týždeň sme toho mali kopec a stále prikladali. Neviem, kde mi hlava stojí. :D
    Na čítaní sa to tiež odzrkadlilo. Prečítal si však oveľa viac ako ja, to sa musí uznať. Mne sa podarili asi nejaké tri knižky. :(
    BTW: Labyrint vyzerá skvelo. Pevné nervy v škole. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Předně moc gratuluji k druhým narozeninám blogu! Chtěla jsem ti popřát už dříve, ale nejprve jsem na to neměla čas a pak jsem na to zapomněla. Takže přeji aspoň teď! :) Je neuvěřitelné, jak ten čas letí!
    Krásné přírůstky! Doctor Who na mě čeká na poště jako recenzní výtisk od Knihcentra a jsem na to upřímně zvědavá! Nemám přehnaná očekávání, tak snad to bude fajn čtení. :)
    Avu si plánuji tenhle měsíc pořídit a moc se na ni těším! Magický realismus mi přijde opravdu zajímavý, mám v plánu se s tímhle žánrem blíže seznámit, tak proč nezačít třeba tímhle? :) Navíc podle fotek ta kniha vypadá přímo nádherně, takže bude jen radost pohledět na ni v knihovničce. :D :)
    Já si pořád nejsem jistá, jestli ty knihy od Laini Taylor chci číst. Američani to hrozně vychvalují, ale dost českých čtenářů z toho není moc nadšeno vzhledem k autorčinu popisu naší země. Takže mám fakt dilema. :D Uvidím, no - teď by mi měla přijít kniha, kde má Laini povídku, tak třeba se mi ta povídka zalíbí a já dostanu chuť si autorčinu další tvorbu přečíst, kdo ví. :)
    Ohledně Útěku čekám na knihovnu, tak snad bude brzo k půjčení. :D :)
    A naprosto tě chápu - ta škola hrozně vyčerpává. Já sice mívám poslední dobou čas číst ve škole, ale jakmile přijedu domů, jsem hrozně unavená a nic se mi nechce dělat. Je to hrůza. Ale musím se překonat, nějak. :D Snad to půjde. :) A tobě držím palce, aby se ti to podařilo též! :)

    OdpovědětVymazat
  5. Bože, kdo si tak asi zvykne na ranní vstávání? To bych si asi mnohem lépe zvykala na to, že by matikářka byla moje sousedka. (A to je co říct!!) :D To mi chceš jako říct, že jsi taky ve druháku? Ne! Proč se tím pádem považuji za několik let mladší stvoření? Není možná. :o ^^

    Druhák je hloupej! A náročnej! Dvě školy najednou jsou náročné! (Nedoporučuju. Fakt ne.) Ale jinak je to fajn. Ještě jednou gratuluji, myslím, že už jsem komentář psala, pořádně si nepamatuji. ^^ Jináč.. úlovky jsou vážně parádní! :3

    A že šest knížek za měsíc je málo? Tak to se jdu zahrabat a asi tam zůstanu, protože se fakt mnohdy cítím jako ten největší looser v knižní blogosféře. A vaše 793774833 přečtené knihy za měsíc tomu moc nepomáhají. :D

    OdpovědětVymazat