Název: Eragon
Počet stran: 488
Autor: Christopher Paolini
Vydavatel: Fragment
Série: Odkaz dračích jezdců #1
Filmové zpracování: Zde
Orig. název: Eragon

Jeden chlapec, jeden drak, svět dobrodružství. Fantasy bestseller Eragon z pera patnáctiletého Christophera Paoliniho, který nadchl miliony čtenářů po celém světě. Vypráví příběh chudého farmářského chlapce, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě - Safira. Spolu se vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným králem, jehož zlo nezná mezí. Dokáže Eragon naplnit své předurčení a převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou... První díl tetralogie Odkaz Dračích jezdců.

Kdo by neznal příběh Eragona. Chlapce, který najde dračí vejce a následně se o něj stará. Jenže, co když se starat o draka není taková bezpečná sranda? Zvlášť, když Eragonovi začíná hrozit tajemné nebezpečí hrozící ze strany Království?

Na první pohled se může zdát, že je kniha jednoduchá a jednomyslná. Jenže člověk se po prvních kapitolách velice splete. Jakmile Vás autor vrhne mezi Eragona, Galbatorixe a Stín, hned si uvědomíte, že to zrovna není tak lehké, jak si myslíte. Mě připadla celá kniha magická. Nejen svým příběhem a světem, ale také počtem magických osob a zvířat. Přes záhadnou skupinu Vardenů přes urgaly, kočkodlaky, Kully a vše to končí draky. Ano, draky. Ze začátku jsem se zlekl, když jsem si pomyslel: "Ach, s hlavním hrdinou bude putovat drak." Jenže když se řekne drak, každému se vybaví veliké stvoření, které chrlí oheň a nepouští si nikoho k tělu. U Safíry to ale neplatí. Je přátelská, hrdá a chytrá. Tak, jak má správný drak vypadat. Zato o Eragonovi bych se mohl hádat…

Jak již někteří ví, hlavní problém v knize je Galbatorixovo utlačování lidí, elfů, trpaslíků a kdo ví čeho ještě. Jenže je zde takový malý problém. Nikdo se nechce Galbatorixovi postavit. A jak to tak již bývá, vždy se někdo najde. Tady to platí dvakrát více. Je zde totiž skupina. Vardenové, které se snaží Galbatorixe svrhnout a získat mír! Aspoň tak to oni říkají… Eragon po nic ze začátku ale netoužil. Za to oni po něm jo a jakmile se k nim dostane, sám si vlastně ani neuvědomí a po chvíli stojí po jejich bocích a snaží se potlačit Galbatorixovu sílu.

Musím Vás ale varovat… Jakmile po knize sáhnete, nepustí vás. Autor si totiž dokáže nádherně pohrát se slovíčky a sám si dokázal vytvořit nádherný magický svět Alagaësie. Já osobně miluji, když si nějaký autor dokáže vytvořit svůj vlastní svět a svá vlastní pravidla. Nejvíce se mi ale zalíbil Paoliniho starověky, uralský a trpasličí jazyk + následný slovníček pojmů. Tímto si myslím autor dokázal velice "šplhnout" u čtenářů, kteří čekají něco jiného než klasiku. U této knihy se rozhodně mají na co těšit! Ale nemyslete si, že když kniha obsahuje skvělé popisy postav a rozhovorů, nebude zde chybět i souboj. Určitě jeden z mnoha soubojů ve válce. Občas mě ale trochu zarazilo, že díky všem těm popisům a rychlému ubíhání děje jsem ani někdy nepostřehl, kde se jaká postava nacházela. No co, moje chyba.

Eragonovi je na začátku příběhu tak více jak patnáct let. Již se má stát mužem, jenže najednou objeví vejce. A s tím se objeví nejen nové dobrodružství, ale také problémy.
Safira (mimochodem velice pěkné jméno) je chytrá a vznešená. Chová se jako pravé zvíře na vysoké úrovni opředené mnoha tajemstvími, které jsou i doposud skryty. A Eragon… Je prostě Eragon. K tomu není co dodat.

Sami ale budete přicházet na to, jak Eragon společně se Safirou rostou. A nemyslím jenom fyzicky. Na začátku knihy se choval jako opravdový patnáctiletý kluk. Jenže na konci bych (v určitých situacích) ani neřekl, že je mu šestnáct. Jeho činy se od těch na začátku knihy velice liší a jde poznat, že to správné dobrodružství dělá s člověkem divy.
Postavy zde byly, stejně jako samotný svět a pověsti v něm, opřeny tajemstvím. Třeba Brom vypravěč… Ten Eragona ochraňoval, i když o tom nevěděl. Na cestách mu byl otcem, kterého nikdy nepotkal a byl to pouze a jen on, kdo z Eragona udělal Jezdce, jakým právě je. On byl jeho jediným přítelem v dobách, kdy potřeboval pomoci. Byl učitel, dobrý člověk. Opředen ale tajemstvím, na které se snaží Eragon získat odpovědi. Abych se přiznal, moje nejoblíbenější postava byla a bude Angela a kočkodlak. Ti dva patří sobě a vždy jsem se nemohl dočkat, kdy se jeden z nich na scéně neobjeví.